Rozhovor Britských listů 42:

Jak řeší španělský kněz český odpor vůči jinakosti

29. 1. 2016



V nedávném průzkumu Eurobarometru se Češi umístili jako rekordně nejnesnášenlivější národ v Evropě. Nejenže by většina z nich nesnesla, aby partner jejich dítěte byl muslim nebo Rom, ale rekordně největší počet příslušníků českého národa by netoleroval, kdyby partner jejich dítěte byl křesťan! Katolický kněz, augustinián Juan Provecho žije a pracuje v ČR už osmnáct let. Jak se vyrovnává s takovou nenávistí? Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 29. ledna 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Superhrdinové české politické scény asi bojují v nějakých vážnějších bitvách...

Zůstane Bohuslav Sobotka sám?

1. 2. 2016 / Bohumil Kartous

Kdekdo o současném premiérovi míní, že není dostatečně silný a odvážný, že je to takový ten typický "přizdisráč", který se otáčí jako příslovečná korouhvička podle aktuálních povětrnostních podmínek.  Ve skutečnosti je Sobotka dnes jediným českým vrcholným politikem, který si troufne otevřeně poukázat na demagogii šířenou Milošem Zemanem, která zneužívá atmosféry strachu vyvolané hysterickou reakcí na imaginární hrozbu. Zemanovy prokazatelné lži o tom, že většina uprchlíků jsou "mladí muži s iphony, organizovaní Muslimským bratrstvem, aby invazí dobyli a podrobili Evropu" jsou velkou částí populace sdíleny jako fakt a kromě Sobotky zatím všichni zarytě mlčí, protože se bojí, že přijdou o hlasy. Přizdisráčů je v české politice evidentně hodně, ale Sobotka to není.

Neoklausismus a strašidlo neomarxismu, čili Transatlantický šunt

1. 2. 2016 / Karel Dolejší


Václav Klaus a jeho věrní z ODS na počátku 90. let do České republiky prahnoucí po novém naprogramování přivezli ideologii sektářského okraje americké pravice. Autoři snící o spontánním tržním řádu v prostředí rostoucí monopolizace, případně dokonce o teologii trhu, stáli od počátku stranou myšlenek blízkých evropské demokratické pravici, pro kterou přiměřená role státu nebyla nikdy tabu.

Zločin v Polné aneb o obrazu české společnosti tehdy a nyní

1. 2. 2016 / Daniel Veselý

Zhlédl jsem první část televizního filmu Zločin v Polné o údajné rituální vraždě křesťanské dívky Anežky Hrůzové židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem. Česká společnost byla tehdy, tedy v roce 1899, zachvácena iracionálními protižidovskými vášněmi pramenícími ze staré pověry, podle níž Židé potřebují krev křesťanských panen do macesů, které se pečou o svátku Pesach - v době křesťanských Velikonoc.

Jelikož televizní dramaturgie téměř vždy operuje s jakousi uměleckou licencí, doporučuji zájemcům o podrobnější informace o takzvané hilsneriádě zhlédnout tento dokument ZDE, který je výtečnou sondou do tehdejší české společnosti, v níž strohou argumentaci a otevřená fakta s přehledem zahlušily rasisticky motivovaná nenávist, teorie spiknutí a středověké předsudky.

EVROPA NEHNE PRSTEM

Nejméně 10 000 uprchlických dětí zmizelo v Evropě. Staly se obětí evropských kriminálních gangů obchodujících se sexuálním vykořisťováním dětí

30. 1. 2016

Dětský uprchlík na makedonsko-srbské hranici

Nejméně 10 000 uprchlických dětí bez doprovodu rodičů zmizelo, poté, co se dostaly do Evropy. Europol se obává, že upadly do rukou organizovaných evropských syndikátů, kteří obchodují s bílým masem a prodávají nezletilé děti k sexuálnímu vykořisťování.

Vysoký činitel Europolu sdělil britskému týdeníku Observer, že tisíce zranitelných dětí zmizely poté, co se registrovaly u státních úřadů. Brian Donald konstatoval, že jen v Itálii zmizelo 5000 dětí, 1000 dalších se pohřešuje ve Švédsku. Varoval, že sofistikovaná celoevropská "kriminální infrastruktura" se nyní zaměřuje na uprchlíky. "Hledáme více než 10 000 dětí. Ne všechny se nutně staly obětí kriminálního vykořisťování. Některé mohly být předány rodinným příslušníkům. Nevíme ale, kde jsou, co dělají a u koho jsou."

Dalších 16 lidí zemřelo hladem v obklíčeném syrském městě Madaja

30. 1. 2016

Informaci zveřejnila organizace Lékaři bez hranic. Uvedla, že dalších 33 lidí je v důsledku hladomoru těsně před smrtí. Brice de la Vingne, ředitel operací organizace Lékaři bez hranic, zdůraznil, že situace je "naprosto nepřijatelná", protože lidé měli být z města evakuováni už před několika týdny."

Lékaři bez hranic předtím informovali, že koncem minulého roku zemřelo v Madaji hladem 30 lidí. Letos v lednu se podařilo doručit do města Madaja dva potravinové konvoje. V městě žije 40 000 lidí za strašlivých podmínek, uvádí BBC.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V lednu dramaticky vzrostl počet uprchlíků, přicházejících do Evropy

30. 1. 2016

Za první čtyři týdny měsíce ledna 2016 přišlo přes východní Středozemí do Evropy více než 52 000 uprchlíků. To je pětatřicetkrát více, než kolik jich přišlo v lednu 2015. Denní průměr počtu příchozích do Evropy je téměř tak velký jako počet příchozích za celý loňský leden, informuje Mezinárodní organizace pro migraci.

Letos v lednu při pokusech přeplout Středozemní moře zahynulo více než 250 lidí. V sobotu ráno se v Egejském moři utopilo nejméně 39 osob.

Na řecké ostrovy letos v lednu připlulo 52 055 migrantů a uprchlíků, konstatovala Mezinárodní organizace pro migraci. "Je to počet, který je blízký rekordnímu počtu, zaznamenanému v červenci 2015, kdy teplé a klidné počasí dovolilo 54 899 lidem, aby se přeplavili do Řecka."

EVROPA NEHNE PRSTEM:

V Egejském moři se utopilo dalších 40 lidí

30. 1. 2016

"Místní lidé se probudili za zvuku křičících uprchlíků a od úsvitu lidi zachraňujeme. Máme tu osmdesát kilometrů dlouhé pobřeží přímo proti ostrovu Lesbos, které je velmi obtížné kontrolovat."

Nejméně pět mrtvých byly děti.

Téměř 40 lidí se utopilo a 75 bylo zachráněno poté, so se potopila loď s uprchlíky, která plula ze západního pobřeží Turecka do Řecka, uvádí tisková kancelář Reuters.

Turecká pobřežní stráž dál hledá mrtvé a pozůstalé na místě, kde se potopil nedaleko ayvacikského pobřeží v Turecku, naproti řeckému ostrovu Lesbos, sedmnáctimetrový člun, v němž bylo nejméně 120 lidí.

Obávám se, že počty mrtvých stoupnou, vzhledem k tomu, že místo prohledávají potápěči, řekl Mehmet Unal Sahin, starosta Ayvaciku.

"Místní lidé se probudili za zvuku křičících uprchlíků a od úsvitu lidi zachraňujeme. Máme tu osmdesát kilometrů dlouhé pobřeží přímo proti ostrovu Lesbos, které je velmi obtížné kontrolovat."

Nejméně pět mrtvých byly děti. Zachránění uprchlíci byli odvezeni do nemocnic, protože utrpěli vážné podchlazení. Uprchlíci byli ze Sýrie, Afghánistánu a Myanmaru.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Norsko vypsalo soutěž na vzdělávací aplikaci pro syrské děti

1. 2. 2016


Norsko vypsalo veřejnou soutěž na vzdělávací aplikaci pro mobilní telefony. Měla by pomoci 2,8 milionu syrských dětí, které nemohou navštěvovat školu kvůli válce. Aplikace je zamýšlena jako pomůcka, která naučí děti základům psaní v arabštině. Iniciativa vzešla z ministerstva zahraničí.

Ruská propaganda ve věci berlínského "znásilnění" pokračuje i po vyšetření případu

1. 2. 2016


Případ údajného znásilnění třináctileté školačky ruskoněmeckého původu v Berlíně policie uzavřela. Data z mobilního telefonu ukázala, že dívka se po dobu zmizení nacházela v domě devatenáctiletého známého. Z domu odešla kvůli problémům ve škole. Znásilnění vyšetřovatelé vyloučili. Avšak Rusko dál propagandisticky pracuje s verzí o znásilnění a obviňuje Německo ze zatajování zločinu.

Co sděluje poslední Snowdenovo odhalení o izraelsko-ruských vztazích?

1. 2. 2016


Jednoho dne, možná za desítky let, kdy vyjde najevo plná pravda o úsilí USA a dalších států zjistit, zda a na kdy Izrael plánuje útok proti íránskému jadernému programu, a pokud to bude nutné, předejít mu, řada reputací vážně utrpí. Avšak než tento příběh bude odvyprávěn, musíme vyjít s jeho útržky. Jedním z nich je odhalení pocházející ze záznamů služby NSA ukradených jejím bývalým zaměstnancem Edwardem Snowdenem, napsal v levicovém izraelském listu Harec Anšel Pfeffer.

Evropská imigrační krize: Jak jednat morálně a přitom v souladu s vůlí občanů

31. 1. 2016

Liberální imigrační politiku lze realizovat pouze se souhlasem veřejnosti. Neexistuje žádný pevný zákon, že veřejnost musí být vůči imigraci nepřátelská. Velké části veřejnosti zastávají nepřátelský postoj, protože spojují imigraci s nepřijatelnými změnami. Strach z imigrace je důsledkem širšího pocitu politické bezmoci občanů. Je to tento politický problém, který musí být řešen. Jinak bude příchod migrantů na evropské břehy dále považován za krizi.

Evropa čelí migrační krizi, ale ne té, kterou si představujeme. Čelí tomuto dilematu: Na jedné straně, morální a prakticky realizovatelná imigrační politika nemá v této chvíli demokratický mandát. Na druhé straně politická strategie, která demokratický mandát má, bude pravděpodobně nemorální a prakticky zcela nerealizovatelná, píše v týdeníku Observer Kenan Malik.

Toto dilema existuje nikoliv proto, že by obyvatelstvo Evropy nutně usilovalo o nemorální nebo o prakticky nerealizovatelnou politickou strategii, ale proto, že politikové z celého politického spektra líčí už déle než třicet let imigraci určitým způsobem.

Two men violently attacked a muslim in Prague

31. 1. 2016

A 41-year-old muslim male, originally from Russia, was attacked with a knife by two skinheads in Prague on Saturday morning when he went for a run. He was taken to hospital with a knife wound in his stomach and was later released into home care. The attackers insulted the man's religion before the attack. The Czech police are looking for the attackers. The victim's girlfriend is convinced that her partner had been attacked because the couple are both well-known pro-refugee helpers and activists. "We have received many death threats," says the girlfriend, adding that someone had painted a swastika on her partner's car. Two other men had apparently tried to find the victim in one of the Prague's muslim prayer rooms. "Most muslims in Prague are trying to keep a low profile, they are afraid of provoking the anger of the majority population by their presence," said the girlfriend.

Most Czech citizens have assumed a hostile attitude to the muslim community since the beginning of the refugee crisis. 60 per cent of Czechs are against receiving any refugees in their country.

Officially, some 1500 muslims live in the Czech Republic. According to unofficial estimates, there may be some 15 000 of them.

Sources in Czech HERE HERE

"Stovky" maskovaných mužů bily ve Stockholmu uprchlické děti

31. 1. 2016

Rozdávaly letáky, vyhrožující, že "potrestají uprchlické děti ve stockholmských ulicích tak, jak si to zaslouží".

Posted by Jan Čulík on Sunday, January 31, 2016

Stovky maskovaných mužů prošly v pátek večer hlavním nádražím ve Stockholmu a bily uprchlíky a každého, kdo nevypadal jako etnický Švéd. Všichni měli černé čepice, zakrývající obličej a pásky na rukou. "Shromáždili se za účelem útoků na uprchlické děti," řekl mluvčí stockholmské policie Towe Hagg.

"Viděl jsem asi tři lidi, kteří byli biti. Nebyla to nějaká fotbalová hádka. Zaměřovali se na imigranty. Opravdu jsem se bál a utekl jsem," řekl svědek listu Aftonbladet.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Třináctiletá dívka v Německu se přiznala, že si sexuální útok "od severoafrických mužů" vymyslela

31. 1. 2016

Třináctiletá rusko-německá dívka se přiznala, že si vymyslela historku, že ji unesli a znásilnili uprchlíci. Její případ vyvolal v Německu zuřivé reakce a krátce vyvolal konflikt mezi Kremlem a německou policií.

Rodiče třináctileté dívky, známé jen jako Lisa, informovali policii dne 11. ledna, že se dívka pohřešuje, když nedorazila do školy v berlínské čtvrti Marzahn. Objevila se o třicet hodin později se zraněními na tváři a řekla rodičům, že na ni zaútočili muži blízkovýchodního nebo severoafrického vzhledu. Zpráva o incidentu se rozšířila na sociálních sítích a vyvolala zuřivou reakci v rusko-německé komunitě, žijící v Berlíně.

Německá populistická politička: Německá policie by měla uprchlíky střílet

31. 1. 2016

Pokud by to bylo nutné, německá policie by měla střílet na uprchlíky, kteří se pokoušejí vstoupit na území Německa, doporučila Frauke Petry, předsedkyně euroskeptické strany Alternative fuer Deutschland. Její výroky odsoudily německé levicové strany a odborový svaz německé policie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Syrská rodina: Jak cestovali z Damašku do Dánska

29. 1. 2016


Než se rodina Fattalových dostala z Turecka do dánského Aarhusu, spaní na holé zemi ve větru bylo ještě tím nejmenším problémem. Zatímco děti ležely na břiše, aby neprostydly, dvaatřicetiletý Muhammad Fattal a sedmadvacetiletá Dima Karbašová bděli vleže kvůli strachu, že budou chyceni pašeráky lidí, jimž před několika hodinami utekli.

Maskovaní muži ve Stockholmu vyhrožují, že budou "trestat" uprchlické děti

30. 1. 2016

Proti čtyřem osobám bylo zahájeno trestní stíhání, když stovka mužů v pátek začala rozdávat po usmrcení sociální pracovnice v uprchlickém středisku pro teenagery letáky s nápisem "Už to stačilo".

Gang maskovaných mužů uvěznila ve Stockholmu policie, poté co vyhrožovali, že potrestají "severoafrické uprchlické děti, které se nacházejí v ulicích Stockholmu". Jeden muž byl obžalován z útoku na policistu a ostatní byli obžalováni za nosení masky na veřejnosti, což je ve Švédsku trestný čin. Policejní mluvčí uvedl, že se muži shromáždili v centru Stockholmu s cílem "útočit na uprchlické děti". Šlo o muže spojované se švédskými fotbalovými chuligánskými gangy.

Usmrcení sociální pracovnice Alexandry Mezher, 22, vedlo ke kritickým otázkám ohledně přeplněných uprchlických středisek, kde není dostatečné množství dospělých a zaměstnanci se tam starají o děti, mnohé z nichž jsou těžce ztraumatizovány válkou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Miloslav Ransdorf očima kantora, kolegů a šéfa

Trochu jiné vzpomínky

30. 1. 2016

Je mi velmi líto nečekaného úmrtí Miloslava Ransdorfa, píše Michal Macháček. Osobně si ho pamatuji jako vstřícného a otevřeného člověka, se kterým mne spojovalo několik setkání a společná alma mater, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Byl to výjimečný člověk, který mohl ještě vykonat mnoho dobrého. O to s větší nelibostí vnímám nevkusné, ba nenávistné reakce a komentáře k jeho osobě. V kontrastu s předcházející praxí mne překvapily vcelku korektní ohlasy naší politické reprezentace i většiny novinářů, a to bez ohledu na jejich ideovou příslušnost – snad za tím může být i vědomí určité spoluodpovědnosti za jeho předčasný odchod.

Amnesty International hledá výzkumníka pro středovýchodní Evropu

30. 1. 2016

Uzávěrka konkursu je 7. února 2016. Plat je 43 200 liber ročně. Pracovní místo je v Londýně. Pracovní náplní je zkoumat situaci v oblasti lidských práv zejména v Polsku, v Maďarsku, v Rumunsku, v České republice a na Slovensku. Žadatel musí mít regionální a tematické odborné znalosti, výbornou schopnost provádět výzkum a inteligentní politický úsudek.

Další podrobnosti ZDE

Marshallovy ostrovy budou žalovat Británii, Indii a Pákistán za jaderné zbraně

30. 1. 2016

Soustroví, kde se konaly nechvalně známé jaderné zkoušky na atolu Bikini, si stěžuje mezinárodnímu soudu, že jaderné mocnosti nesplnily své povinnosti ohledně odzbrojení.

Marshallovy ostrovy budou požadovat u nejvyššího soudu OSN, aby žaloval Indii, Pákistán a Británii. Tyto země obviňují, že nezastavily závody ve zbrojení.

Mezinárodní soudní dvůr, který byl založen r. 1945 pro spory mezi státy, oznámil, že se v této věci budou konat tři samostatná slyšení mezi 7. a 16. březnem.

V roce 2014 obvinily Marshallovy ostrovy, souostroví v Tichém oceánu, kde žije 55 000 lidí, devět zemí, že "nesplnily své povinnosti ohledně zastavení jaderného zbrojení". Obvinění se týká Číny, Británie, Francie, Indie, Izraele, Severní Koreje, Pákistánu, Ruska a USA.

V letech 1946 - 1958 konaly na Marshallových ostrovech Spojené státy opakované jaderné zkoušky. Obyvatelé atolu Bikini žijí od roku 1945 v exilu. V sedmdesátých letech se někteří z nich vrátili, poté, co američtí vědci prohlásili, že je atol bezpečný, ale v roce 1978 byli znovu donuceni se odstěhovat, poté, co konzumovali potraviny s vysokou mírou radiace, vypěstované na místech dřívějších jaderných zkoušek.

Tribunál pro odškodné v souvislosti s jadernými zkouškami rozhodl, že má být vyplaceno odškodné ve výši více než 2 miliard amerických dolarů, ale platby se zastvaily poté, co byl vyčerpán americký fond pro odškodné ve výši 150 milionů dolarů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Kritika, z níž by nám měl běhat mráz po zádech

29. 1. 2016

„Jestliže se Donald Trump stane příštím americkým prezidentem, bude to naprostá katastrofa,“ tvrdí v časopise Newsweek spisovatelka Eva Schlossová, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi ZDE. Schlossová, jež je zároveň nevlastní sestrou Anny Frankové, dále uvedla, že svět se tváří v tvář uprchlické krizi chová jako netečný divák.

Schlossová na stránkách Newsweeku píše, že něco podobného, co nyní na vlastní kůži zažívají syrští uprchlíci, si spolu s Annou Frankovou a dalšími obětmi holocaustu sama prožila. „Z ničeho jsme se nepoučili – jsem stávající situací deprimovaná“, podotýká k uprchlické krizi 86-letá žena, jež byla v roce 1942 donucena se před nacisty ukrýt. „Bylo mi 11 let, když moje rodina utekla před Hitlerem do Belgie z Rakouska, které v roce 1938 nacistický vůdce anektoval. Chovali se k nám, jako kdybychom spadli z Měsíce. Připadalo mi, že nás tu nechtějí – jako kdybychom se něčím odlišovali. V současnosti to mají syrští uprchlíci mnohem těžší, protože pocházejí z jiného kulturního okruhu. Jsem naprosto pobouřena tím, že dnes tolik zemí uzavírá své hranice. Kdyby svět před 2. světovou válkou přijal více židovských uprchlíků, tak by během holocaustu zemřelo daleko méně lidí,“ píše Schlossová.

Afghánský chlapec: Takhle tady spíme v mrazu už tři dny

29. 1. 2016

A little Afghan boy explains how he has been sleeping outside in freezing weather for 3 days at a gas station on Greek border.

Posted by Peter N. Bouckaert on Thursday, January 28, 2016

Jak dlouho tady jste? Kolik dní?

Tři dny.

Tři dny? A vy tady spíte každý den?

Všem je tady zima. Nemluvňata.

Aha. A ta spí v autobuse?

A odkud jsi?

Z Afghánistánu.

A kam se chcete dostat?

Do Německa.

A vy spíte tady venku?

Ano, ano.

A co jídlo?

Nemáme.

Nemáte nic k jídlu.

A jak se jmenuješ?

Mohammed.

A kolik ti je let?

Jedenáct.

Rád jsem se s tebou poznal, Mohammede.

Vyhnáni z domova

29. 1. 2016

Úryvek ze zprávy Human Rights Watch o Sýrii

Vysoký úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhadl, že v roce 2015 bylo 7,6 milionu Syřanů nuceno opustit své domovy a že 12,2 milionu potřebuje humanitární pomoc.

Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky (UNHCR) dostalo od států pouhých 45 procent finančních prostředků, které nutně potřebuje pro humanitární pomoc pro uprchlíky na Blízkém východě, a má proto díru v rozpočtu o velikosti více než 2,5 miliard amerických dolarů. Proto OSN byla nucena omezit pomoc pro uprchlíky v rámci svého Světového potravinového programu. Byla nucena omezit poskytování základních potravin a zdravotnické pomoci.

Sýrie: Barelové bomby vraždí obyvatelstvo:

Sýrie: Masové vraždění a mučení ve věznicích:

V roce 2015 bylo nesmírně obtížné pro humanitární instituce poskytovat pomoc vyhnanému civilnímu obyvatelstvu a dalším lidem, těžce postiženým konflikty v důsledku celé řady obležení, které provádí jak vládní vojska, tak nevládní ozbrojené skupiny, v důsledku toho, že vláda brání příchodu humanitární pomoci přes syrské hranice a v důsledku toho, že není zajištěno bezpečí pro humanitární pracovníky.

V říjnu 2015 odhadovala OSN, že 393 700 lidí žije v Sýrii v obležení. V únoru 2015 jmenoval generální tajemník OSN 11 obklíčených oblastí v Sýrii. Syrská Americká lékařská společnost identifikovala dalších 38 komunit v obležení, čímž se zvýšil počet osob žijících v obklíčení na 640 000. Tyto obklíčené oblasti trpí trvalým bombardováním, odepřením adekvátní pomoci formou potravin a čisté vody a jejich obyvatelé nemají řádnou lékařskou péči.

Čím Angela Merkelová fascinuje a co jí chybí

29. 1. 2016 / Karel Dolejší


Markus Feldenkirchen a René Pfister napsali pro Spiegel asi nejlyričtější článek o Angele Merkelové, jaký byl dosud napsán ZDE ZDE. Text uvozený historkou s citátem Václava Havla se snaží citlivě a snad až příliš vyznavačsky ohledat motivace, které vedou německou kancléřku k tomu, aby přes rostoucí izolaci, odpor a rýsující se hrozbu konce kariéry trvala na své uprchlické politice.

Německo zpřísňuje azylovou politiku, Finsko a Švédsko začínají s deportacemi

29. 1. 2016

Německo uzavře hranice pro Alžířany, Tunisany a Marokánce a zabrání uprchlíkům ve sjednocování rodin na dobu dvou let. Tvrdá opatření byla oznámena v době, kdy přišla zpráva, že ve Středozemním moři zahynulo utopením dalších 31 lidí, včetně 10 dětí. 25 mrtvol nalezli řečtí záchranáři u ostrova Samos, italské námořnictvo nalezlo šest mrtvol v potápějícím se člunu u pobřeží Libye a v Bulharsku nedaleko hranice se Srbskem umrzli dva muži.

Německý sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel oznámil, že umisťuje Alžírsko, Maroko a Tunisko na seznam "bezpečných zemí", což znamená, že je velmi nepravděpodobné, že by imigranti z těchto zemí kdy získali azyl. Lidskoprávní organizace opakovaně poukazují na to, že vytváření "seznamů bezpečných zemí" je proti mezinárodnímu právu, neboť každý migrant má právo na to, aby jeho žádost o azyl byla zhodnocena individuálně. Lidskoprávní organizace doporučují, aby si státy vytvářely seznamy nebezpečných zemí.

Některým migrantům bude také znemožněno po dobu dvou let, aby přivezli své rodiny do Německa. Bude se to týkat osob, jimž byl v Německu odepřen azyl a dostaly jen tzv. "vedlejší ochranu". Jsou to osoby, které sice nedostaly azyl, ale nemohou být deportovány, protože by ve své zemi byly mučeny či usmrceny.

Snowden: Británie a USA špehovaly elektronickou komunikaci izraelských bojových stihaček

29. 1. 2016

Společný britsko-americký výzvědný program sledoval elektronickou komunikaci - včetně videozáznamů z izraelských vojenských dronů a bojových stihaček už od roku 1998. Jde o potenciálně ztrapňující informaci pro Izrael, který se normálně honosí svými technickými schopnostmi. Z materiálu, který zveřejnil Edward Snowden,vyplývá, že britské a americké výzvědné instituce pravidelně sledují videozáběry z kamer umístěných v pilotních kabinách izraelských stihaček i uprostřed operací v Gaze a v Libanonu.

Znovu to dokazuje, jak intenzivně je Izrael terčem špehování i od zemí, které jsou vůči němu údajně přátelské.

Minulý měsíc informoval Wall Street Journal, že Spojené státy dál špehují izraelského premiéra Binyamina Netanyahua a další vysoké izraelské činitele navzdory příslibu po Snowdenových odhaleních, že Amerika přestane monitorovat elektronické komunikace šéfů spřátelených států.

Schopnost USA a Británie proniknout do zašifrované izraelské vojenské komunikace dokazuje, že tato komunikace je silně zranitelná a není jisté, kdo další se do ní byl schopen nabourat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2015

1. 1. 2016

V prosinci 2015 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 74 066,31  Kč. Příjem z reklamy byl 15 893,00 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince  2015 161 059,72 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák