O nové asertivní roli Německa

10. 2. 2014

Ukrajinská krize je sama o sobě důležitá, ale zřejmě důležitější je, jaké vyvolala chování Německa, píší analytikové Stratforu George Friedman a Marc Lanthemann. Berlín se přímo postavil proti demokraticky zvolenému prezidentu Ukrajiny za to, že ten odmítl upevnit styky s Evropskou unií a za to, že špatně zachází s Ukrajinci, kteří proti jeho rozhodnutí protestují. Tím, že se Berlín přímo postavil proti Janukovyčovi, postavil se také přímo proti Rusku. Je to odrazem nové drzé německé zahraniční politiky.

Od konce druhé světové války provozovalo Německo relativně krotkou zahraniční politiku. Avšak v posledních cca deseti dnech se zjevně Berlín rozhodl, že je zapotřebí dramatické změny. Šéfové německého státu, včetně kancléřky, prezidenta, ministra zahraničí a ministra obrany požadují nový rámec, který stojí v konfliktu s uměřeností, kterou Německo tak dlouho praktikovalo. Chtějí, aby Německo hrálo větší mezinárodní roli tím, že se bude v zahraničí více angažovat, politicky i vojensky.

Ukrajina před bankrotem

10. 2. 2014

Neformální rozhovor ruského a ukrajinského prezidenta v kuloárech v Soči se může brzy odrazit v ukrajinské politice. Obsah konverzace nebyl zveřejněn, v Kyjevě se však počítá se dvěma stejně pravděpodobnými variantami: Moskva už nesází na Janukovyče a začíná hledat v řadách opozice, anebo se prezident může plně spolehnout na ruskou podporu skrytou za oficiálním nevměšováním se do vnitřních záležitostí Ukrajiny.

Pro koho je důležitá Ukrajina?

10. 2. 2014 / Karel Dolejší

V souvislosti s krizí na Ukrajině se objevuje řada "zaručených" domněnek o tom, co je vlastně příčinou toho, že se tu Západ s Východem po letech opět nesmlouvavě srazily. Hlavní otázka ovšem zní: V čem spočívá důležitost Ukrajiny a pro koho je opravdu důležitá?

Jak český stát likviduje občany II.

9. 2. 2014

Je to zavedený likvidační kolotoč, viz níže. Totéž se stalo paní Džbánkové, pozn. red.

Dobrý den Vážená redakce,

velice Vám děkuji za Vaši práci. Při čtení Vašich článků mám pocit, že žijete v tomto státě a vidíte realitu, kterou hodně našich zákonodárců nevidí, nebo nechce vidět,píše čtenářka, která nechce, abychom zveřejnili její jméno Opakovaně se zabýváte exekucemi, což je můj případ. Bohužel patřím mezi ty, kteří mají nařízenou exekuci pro směnečný peníz jako ručení za úvěr. Ten jsem si se společníkem vzala v době, kdy se firmě dařilo a nepočítali jsme s tím, že budeme muset uzavřít prodejnu. Tím se můj kruh uzavřel. Neměli jsme prostory a finance na splácení úvěrů také ne. Banka nám zesplatnila úvěry a uplatnila vůči mně směnečný peníz. Nyní mám vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti, ve které bydlím. Dále uplatnila exekutorka všechna svá práva t.j. exekuci na účet, exekuci na důchod. Z důchodu je mi a společníkovi sráženo celkem 4.200 a navíc jsem se dohodla, že na účet exekutora skládáme celkem další 4.000 Kč. t. j. měsíčně na účet exekutora odchází asi 8.200, - Kč. Exekutorka nechala nemovitost ocenit soudním znalcem. Dnes mi přišlo ocenění nemovitosti ve výši 850.000, - Kč, kdy původní hodnota 1.700 tis. byla snížena na 850 tis, za kterou chce exekutorka nemovitost prodat.

Nezaměstnaných je nejvíce v historii České republiky

10. 2. 2014

Lednová nezaměstnanost v Česku narostla na 8,6 procenta oproti prosincové hodnotě 8,2 procenta. Bez práce bylo 629 274 lidí, což je o 32 441 více než na konci prosince. Počet uchazečů o zaměstnání překročil poprvé v historii existence samostatné České republiky hranici 600 000 a dosáhl tak dalšího smutného rekordu.

Zdroj: ZDE

Radiodokument: Pohádky pro naši podvyživenou duši

13. 2. 2014

< Dominika Švecová a Anežka Janátová

PhDr. Anežka Janátová je psycholožka, která se věnuje už dlouhá léta pedagogické a psychoterapeutické činnosti. Ve své Akademii sociálního umění Tabor vede kurzy, jimiž napomáhá svým studentům k ozdravění jejich psychického života. Pohádky sbírá od svých dvaceti let. Ve svém semináři Tajuplná a léčivá moc pohádek vykládá Janátová pohádky opravdu neotřelým způsobem.

V prosinci loňského roku natočila spolupracovnice Britských listů, dokumentaristka Dominika Švecová na půdě akademie Tabor v Nové Vsi nad Popelkou radiodokument, založený na práci Anežky Janátové s pohádkami v jejím semináři. Pěkně v něm Janátová vysvětluje, jak lze s pohádkami pracovat a jakým jsou pro nás, unavené bezduchým konzumním životem, občerstvením a oživením.

Radiodokument se vysílal v Českém rozhlase na stanici Vltava ve středu 12. 2. ve 21.45. K poslechu je k dispozici do 12. března ZDE

Další podrobnosti jsou na stránkách Českého rozhlasu ZDE.

Promítání filmu se Slavojem Žižekem

10. 2. 2014



Počátkem ledna proběhla v Britských listech podnětná debata o smyslu boje Edwarda Snowdena, o zápasu za ochranu soukromí a nakonec i o směřování dnešní levice. Osou polemických článků (Ne)svatá válka Edwarda Snowdena, Involuce kritického intelektuála, aneb Proč se nelze hlásit k "nové" autoritářské levici a Stagnace liberálně levicového komentátora aneb Proč nelze setrvávat v zajetí předsudků "staré" antitotalitární levice se stalo politické i filosofické zaměření jedné z nejvýznamnějších osobností současné marxistické teorie - Slavoje Žižeka, píše Radek Mikula.

Myšlenkám tohoto kromě jiného také filmového kritika je věnován dokument Perverzní průvodce filmem, který natočila britská režisérka Sophie Fienessová před sedmi lety. Nyní nám tvůrkyně předkládá pokračování své sondy do myslitelových ideí v novém filmu Perverzní průvodce ideologií. Psychoanalytický rozbor se tentokrát zaměří na film jako prostředek ideologické indoktrinace, a to i tam, kde bychom to nečekali. Pokud si tedy netykáme s Žižekem...

Dnes v Městské knihovně v Praze bude film uveden v 19 hodin v rámci programu Projekce a dialogy FAMU. Po promítání následuje beseda se znalcem Žižekova díla Michaelem Hauserem. Film již není dostupný v běžné distribuci kin. Vstupné 50 Kč.

Pozn. JČ: Film jsem viděl před několika týdny v kině filmového umění v Glasgow, byl v Británii součástí běžné distribuce artových kin. Podle mého hlediska je zklamáním. Režisérce se z víceméně zmatené intelektuální exhibice Slavoje Žižeka nepodařilo vytvořit strukturu, která by vůbec něco sdělovala. Je zábavné sledovat Žižeka při jeho exhibici, a režisérce se podařilo vymyslet pěkný gag: za drahé peníze totiž Žižeka nechává komentovat filmy, které kritizuje, v jejich reálu, nechala vytvořit přesně tytéž scény, jaké jsou v kritizovaných filmech, a v nich se Žižek objevuje. Divák bude potěšen některými Žižekovými dílčími myšlenkami, ale zmaten celkovým vyzněním celovečerního filmu, který je tak trochu jako když pejsek a kočička vařili dort.Z filmu nevyplývá žádná ucelená Žižekova filozofie a v různých místech to dokonce vypadá, že si film protiřečí: Žižekovy exhibiční nástřely jsou protikladné a z celkového pohledu nestrukturované. Na facebooku jsem se stal za takovéto výroky terčem ostrého řevu Žižekových stoupenců, avšak na mou otázku, aby pěti větami shrnuli hlavní myšlenku tohoto filmu, reagovali Žižekovi stoupenci mlčením, protože to prostě nejde, ten film žádnou ústřední myšlenku nemá. No jděte se na ten film podívat. Žižekovi nekritičtí stoupenci ho samozřejmě budou milovat už proto, že je to film o Žižekovi.

Většina katolíků nesouhlasí s tím, co je učí jejich církev

10. 2. 2014

Americká televize vysílající španělsky Univision se dotazovala více než 12 000 katolíků ve 12 zemích světa na záležitosti, jako jsou sňatky homosexuálů či vysvěcování žen na kněze.

Z průzkumu vyplynulo, že katolická církev je nejvíce v rozporu se svými věřícími v otázce antikoncepce. 78 procent katolíků celosvětově antikoncepci podporuje. 58 procent katolíků odmítlo názor katolické církve, že rozvedený člověk, který uzavře nový manželský svazek, nesmí dostat přístup k svatému přijímání. 65 procent katolíků vyjádřilo názor, že by potraty měly být povoleny.

Průzkum však odhalil velké zeměpisné rozdíly v názorech katolíků. Katolíci ve dvou afrických zemích - v Ugandě a v Demokratické republice Kongo - byli svými názory daleko blíže oficiálnímu učení katolické církvce než katolíci v evropských či latinskoamerických zemích. Nicméně i v těchto afrických zemích podporovalo antikoncepci více než 40 procent katolíků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Saúdská Arábie a SAE koupí Egyptu ruské zbraně

10. 2. 2014

Egypt v minulých týdnech uzavřel dohodu o nákupu ruských zbraní v ceně dvou miliard dolarů, který financují Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Oznámil to list Al-Masrí al-Júm (Al-Masry Al-Youm). Jedná se o obdobu prosincového třímiliardového grantu pro libanonskou armádu, který byl určen k nákupu francouzské výzbroje.

Zdroj, který si přál zůstat v anonymitě, sdělil, že obě země Perského zálivu sehrály při uzavření smlouvy vitální roli. První dodávka ruských zbraní dorazí do Egypta ještě do poloviny letošního roku.

Moskva v listopadu 2013 oznámila, že obdržela egyptskou žádost o nákup pokročilých zbraňových systémů, vrtulníků, letounů MiG-29 a protitankových raket. Stalo se tak krátce poté, co USA oznámily pozdržení podstatné části vojenské pomoci Egyptu v ceně 1,3 miliardy dolarů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Koutek reklamní tuposti:

Detaily nebo medaili!, aneb obchod s olympijským masem

10. 2. 2014 / Tomáš Koloc

Tak nám začaly zimní olympijské hry "v Sochi". Jako jedna z prvních tento lunapark kšeftu a reklamy odnesla včerejší čerstvá stříbrná olympijská medailistka Martina Sáblíková. "Vychutnat" si ji můžete až "do posledního detailu", explicitně řečeno, až do těch půlek zadnice. Koutek reklamní tuposti přihlašuje tuto reklamu do soutěže o titul Sexistické prasátečko 2014.

Za tip děkujeme stránkám Markething.cz.

O latinskoamerických "alternativách kapitalismu" bez iluzí

10. 2. 2014 / Karel Dolejší

Britský politolog Jeffery R. Webber v eseji Managing Bolivian Capitalism (Řídit bolivijský kapitalismus) poukazuje na fakt, že jeden z nejradikálnějších levicových režimů současné Latinské Ameriky praktikuje finanční politiku vyrovnaného státního rozpočtu - a ačkoliv splnil některé ze svých slibů, mnohé zůstalo nenaplněno, ba dokonce se postupuje opačným směrem.

DEBATNÍ KLUB:

Jiří Kalát / Daniel Veselý - zeď v Palestině

10. 2. 2014



Maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského vyznání Arthur Koestler v roce 1949 popsal vznikající Izrael slovy: "Jeden národ slavnostně slíbil druhému území třetího."

Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Pro Čechy jde o poměrně osobní otázku, vezmeme-li v potaz období národního obrození... Tématem debaty pánů Jiřího Kaláta, novináře, fotografa a cestovatele a Daniela Veselého, překladatele a novináře zabývajícího se problematikou Blízkého a Středního východu bude Palestina a s ní spojený sionistický projekt dnešního státu Izrael.

Zmíněná otázka v úvodu komentáře, má své opodstatnění. Má či nemá nějaký národ právo na existenci? Český národ toto právo plně uznává, ale je zajímavé sledovat aplikování tohoto práva právě na území starověké Palestiny, kde dnes díky kolonizační expanzi sionistů prakticky mizí původní arabské osídlení a je nahrazované osídlením sionistickým. Aby došlo k zabezpečení získaných pozic, začali sionisté stavět zdi, které svou výškou a rozsahem hravě překonávají slavnou Berlínskou zeď.

Pozvánka na přednášky:

Miko Peled: Cesty Izraelce po Palestině -- Naděje na svobodu a demokracii v Palestině/Izraeli

10. 2. 2014

Od 10. do 12. února bude v Praze přednášet známý izraelský aktivista a spisovatel Miko Peled, autor knihy The General's Son: Journey of an Israeli in Palestine (2012). Jde o jedinečnou příležitost seznámit se příběhem syna významného izraelského generála Mattiho Peleda, který se dlouhodobě angažuje ve prospěch jednostátního řešení v podobě svobodné demokratické Palestiny/Izraele.

Protiruská propaganda pražských médií bohužel vyvolává v českých občanech nerealistickou idealizaci Ruska

9. 2. 2014 / Jan Čulík

Soustředěná protiruská propaganda pražských médií, přesně podle vzoru, jak to dělala před rokem 1989 vůči Západu, bohužel, jak se zdá, vyvolává ve velké části české populace vzdorně idealizované sympatie vůči Rusku. Když popisovali obdobní mediální slouhové za komunismu v Československé televizi údajný drsný politický a sociální útlak občanů na Západě ("nezaměstnaní tam hladovějí a žebrají"), úplně stejně to vyvolávalo taky u lidí v Československu zcela idealizovaný obraz: usoudili, že média lžou a že na Západě je ráj. Přitom situace byla samozřejmě daleko složitější - jako všude, i na Západě existovala i existuje šikana, útlak, nespravedlnost a korupce. Tak teď si pod pokryteckou kritikou Ruska český televizní divák zase vzdorně idealizuje Rusko...

Pokud si pracovníci České televize opravdu nemohou odpustit politicko-historickou agitku, měli tedy například při londýnských Olympijských hrách vzpomínat na to, jak Britové mučili ve svých koncentračních táborech v Africe v padesátých letech desetitisíce keňských povstalců, a mnoho z nich usmrtili, nebo jak krutě zacházeli v koloniálním období s lidmi v Indii...

Televizním divákům ta pokrytecká jednosměrná propaganda vadí a bohužel v jejím důsledku přijímají zcela idealizovaný obraz Ruska, což je nebezpečné.

Jak napsal například čtenář, který se podepsal jako Lex Druid:

7.2.2014 16:00 ČT sport

Zimní olympijské hry v Soči 2014:

Slavnostní zahájení her

179 minuta a 15 sekunda přenosu

Komentář moderátora ČT:

"No asi by se těžko při slavnostním zahájení na ploše stadionu vyjímaly stalinské gulagy,lágry nucených prací a milióny mrtvých,to vše ve jménu vlády komunistické strany."

Toto je specielně český problém po pětadvacetiletém pravicovém výplachu mozků a manipulaci pravdoláskařů. Moderátoři ČT už mají tu protikomunistickou propagandu tak zažranou do svého myšlení, že již ani nedokáží rozlišit vhodnost situace a dokolečka ji opakují při jakékoli příležitosti a ani jim nedochází,že již nebudou pochváleni či finančně odměněni, protože zadavatel propagandy (ODS) je již mrtev a nervy vedoucí a hýbající s ČT musí odumřít s ním.

Pro srovnání by tentýž moderátor musel při zahájení ZOH 2002 v Salt Lake City (USA) místo nadšeného ryku a potlesku prohlásit, že jde o zemi, kde její kolonizátoři vyvraždili statisíce původních obyvatel kvůli jejich půdě a poté zotročili milióny Afričanů, aby pro ně na té uloupené půdě dřeli a pomáhali tak klíčit americkému imperialismu.

To se však nestalo a nikdo ze zaměstnanců veřejnoprávní ČT by si to vůči našemu novému velkému bratru ani nedovolil,že?

Je politováníhodné, že reportéři ČT svou neschopností vymanit se z normalizačních praktik přispívají paradoxně k vytváření falešného vědomí v českém obyvatelstvu.

Jací jsme

9. 2. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

V Rusku jsou dnes v důsledku tamějšího kapitalismu lidé ohrožováni na svých sociálních právech stejně nebo ještě mnohem více jako v ČR. Je jich více než homosexuálů a nikdo o nich nemluví. Nerovnosti v dnešním Rusku jsou někdy až neskutečné. Jesliže Putinova politika "státní" homofobie dnes zneužívá ve svůj prospěch homofobní nálady jako nástroj integrace (vymezování k jinakosti) a homosexuály jako obětního beránka, je jeho kritika ve stejných intencích a navíc podporuje v ruské společnosti protizápadní nálady. To je pomáhá mu plnit tu roli jakou Putinův režim přesně potřebuje. Z velké časti to byla vždy západní kritika a frustrace z nedosažitelných ambicí, co v Rusku vyvolávalo konzervativní, slavjanofilské (dnes euroasianistické) tendence nepřátelské Západu. Kampaně proti Rusku v tomto stylu jsou kontraproduktivní a destabilizační.

Rusko se v českých podmínkách zase stalo polarizačním tématem, jak ukázal Jan Čulík.

Už zase se v rámci debat můžeme častovat kategorickými šablonkami "rusofob" nebo "rusofil" a už zase si můžeme projektovat naší malou provinční agendu na nějaké emotivně nabité téma jako je dnešní Rusko. Už zase tu máme pohodlný boj dobra se zlem.

Začalo to prezidentskými volbami a neustálým upozorňováním na vztahy M. Zemana k ruskému kapitálu a varováním před Zemanem jako strůjcem geopolitického obratu směr autoritativní (čti komunistický) Východ. Pokračovalo to v parlamentních volbách, kde se někteří politici snažili voličům namluvit, že pokud nezůstanou u moci oni, budou se po pražských ulicích prohánět Putinovy tanky se srpem a kladivem. A pokračuje to v případě Ukrajiny a ruské Olympiády.

V Turecku se protestovalo proti cenzuře internetu

9. 2. 2014

Turecká policie v sobotu použila granátů se slzným plynem a vodních děl proti demonstraci asi 2000 osob, kteří protestovali proti cenzuře internetu v Turecku, které vyvolalo znepokojení v zemi i v zahraničí.

"Platím každý měsíc za internet, ale vláda za mě rozhoduje, na které stránky se mohu podívat," konstatoval jeden demonstrant.

Znovu a naposledy reaguji na útoky MUDr. Davida

9. 2. 2014 / Anna Šabatová

Ano, je pravda, že zprávu o průběhu šetření v Psychiatrické léčebně Bohnice v roce 2006 jsem jako zástupkyně veřejného ochránce práv předala stěžovatelce (zastoupené plnou mocí panem Zbyňkem Svatbou). Patří to ke standardnímu postupu v rámci šetření, jak dokládá informace zveřejněná na stránkách Kanceláře veřejného ochránce práv "Ochránce shrne své poznatky a právní názor na danou záležitost ve zprávě o výsledku šetření. Zde konstatuje, zda úřad pochybil či nikoli. Zprávu ochránce zasílá stěžovateli a všem úřadům, jichž se šetření týkalo."

Zdroj: ZDE.

Úřadem se rozumí i zařízení.

Tuto diskusi tímto příspěvkem uzavíráme. Oba oponenti dostali právo publikovat dva příspěvky a tímto toto téma končí, pozn. red.

DESTABILIZACE EU SE BLÍŽÍ?

Švýcarsko hlasovalo v referendu pro omezení počtu imigrantů

9. 2. 2014

Euroskeptická protiimigrační hnutí v Evropě získala v neděli podporu, když Švýcarsko hlasovalo minimální většinou pro uvalení kvót na nové příchozí do země. Tímto rozhodnutím zpochybnilo své vztahy s Evropskou unií.

V referendu, které zmobilizovali ultrapravicoví populisté, kteří požadují omezení imigrace v zemi, kde téměř každý čtvrtý obyvatel je přistěhovalec, podpořilo uvalení imigračních kvót 50,4 procent voličů. Volební účast byla 56 procent.

Viktor Suvorov: "Třetí světová válka je nevyhnutelná"

8. 2. 2014 / Karel Dolejší

Vojenský historik Nikolaj Poroskov včera v liberální Nězavisimoj gazetě publikoval text, který označuje za produkt telefonického rozhovoru s kontroverzním Viktorem Suvorovem (vlastním jménem Vladimir Rezun), bývalým důstojníkem GRU a autorem známých, zčásti do češtiny přeložených historických prací jako například Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku?. Téma rozhovoru je v současné Evropě prakticky nepředstavitelné: Jak je to s možností a pravděpodobností třetí světové války?

Kdy započne třetí světová válka?

8. 2. 2014 / Michal Mašín

Poslední zhruba měsíc se redaktor Karel Dolejší snaží přesvědčit čtenáře o imperiálních nebo přímo agresivních choutkách Ruské federace. V článku "Viktor Suvorov: Třetí světová válka je nevyhnutelná" předvádí zajímavý logický kotrmelec, kdy v článku popisuje pocit ohrožení, do kterého jsou občané RF zřejmě falešně vmanipulováni, a na posledních třech řádcích udělá salto mortale a píše: Vidíte, sousedé? A právě proto se vás Rusko chystá napadnout. Nepíše to takto přímo, ale pouze naznačuje mezi řádky.

Pokud odhlédnu od toho, že o pravdivosti poměrně dosti informací z knih Viktora Suvorova se dá do značné míry pochybovat, nedá se pochybovat o pocitu ohrožení obyvatel RF, které vnímají, ale stejně tak se lze dobrat k tomu, že RF na žádné válce zájem nemá, nicméně se na válku musí připravovat. Žádný stát nezačne válku v období demografického poklesu a v období, kdy nejmodernější vojenské technologie ještě nepřekročily stádium prototypu.

Katastrofy vyžadují socialismus

8. 2. 2014

Uprostřed katastrofálních záplav v Anglii se konzervativní premiér David Cameron účastní nouzových zasedání vlády a pak o tom posílá zprávu na Twitteru. To je asi tak všechno, píše v deníku Guardian Alex Andreou. Katastrofální škrty ve vládním Úřadě pro životní prostředí, o nichž mnozí dávno varovali, že ochromí zvládání povodní, zrušeny nebyly.

Reakce nynější britské konzervativní vlády na katastrofální záplavy v Somersetu zvýrazňují obrovské dilema, jaké má každá pravicová, neoliberální vláda. Je to totiž boj populismus versus ideologie. Takto obrovská katastrofa totiž vyžaduje, aby se vláda chovala jako socialisté. Je zapotřebí dobře koordinované, pevné zeshora řízené reakce a investice z daňových příjmů na odstranění zoufalé situace, a to striktně na základě potřeby lidí, nikoliv na základě profitability. Proti tomu se přece bouří duše každého neoliberála. Rád by řekl veřejně: "Je to vaše vlastní chyba. Koupili jste si nemovitosti v oblasti ohrožené povodněmi. Měli jste na to být připraveni. Měli jste si platit nákladné pojištění, které by vás zachránilo." Žádný konzervativní politik se to ale teď neodváží říct, protože by to byla jeho politická smrt.

Zimní olympijské hry v Soči byly zahájeny elegantní, surrealistickou, nenacionalistickou ceremonií

8. 2. 2014

V zapnutém černém kabátu s kožešinovým límcem se Vladimír Putin široce usmíval, když zhasla světla na stadionu Fišt. Sám Putin byl sice omezen na necharakteristicky okrajovou roli Olympijskou chartou, která mu dovolila říct jen jednu větu, kdy oznámil oficiální zahájení Olympijských her. Ale triumfální úsměv na jeho tváří se vyrovnal tisícům slov. Pro Putina jsou toto dva nejdůležitější týdny jeho politické kariéry, míní Shaun Walker v deníku Guardian.

Pomineme-li jeden chybný olympijský kruh, hry byly zahájeny velkolepým stylem úvodní ceremonií, která snivým a přepychovým způsobem pohlédla na ruskou historii, ceremonií, která byla tak obří jako přípravy na olympijské hry samotné.

Na Bil'akovu smrt reagují pražští "demokraté" bil'akovským jazykem

8. 2. 2014 / Boris Cvek

Normalizaci, které byl pan Biľak symbolem, upřímně nesnáším a nemohu přijmout argumenty, že se tehdy žilo sociálně lépe než dneska. Normalizace padla právě proto, že životní úroveň našich západních sousedů byla mnohem vyšší a komunistům u moci vůbec nezáleželo na komunismu nebo na rozvoji národa. Pan Biľak a spol. nezvali Sověty kvůli věrnosti nějakým ideálům, nýbrž kvůli strachu z vyšetřování zločinů stalinismu, které v roce 1968 hrozilo. Jejich jediným cílem bylo udržet si moc a používat k tomu rétoriku nenávisti, za jejíž intenci by se nemusel stydět ani Goebbels, který byl ovšem mnohem méně primitivní.

Gambleři moci

8. 2. 2014 / Lubomír Brožek

Rozdíl mezi politikou a divadlem spočívá především v tom, že hloupý divadelní kus může občan ignorovat stejně jako mizerný politický špektákl, avšak nemusí za něj platit.

Jacob van Blom

Po téměř čtvrtstoleté "kultivaci" naší politické scény už i těm největším nedovtipům začíná být jasné, že politické řemeslo není pro žádné měkoty. Ale na druhou stranu není vhodné ani pro tvrďáky tradičního střihu, kteří nedovedou ustoupit z daného slova, s paličatou zatvrzelostí dodržují sliby, stojí si na svém a věří, že lhát je slabošské. Takoví by se věru se zlou potázali a novináři by je měli za pitomce. Nejlepší je něco mezi tím. Ani tvrdý, ani měkký. Asi jako vajíčko na hniličku.

Ruský protihomosexuální zákon je nesprávný - ale špatná je i některá kritika ze Západu

8. 2. 2014

Zuřivá kontroverze ohledně nechvalně známého protihomosexuálního zákona Kremlu před zahájením Olympijských her v Soči vyvolala vlnu útoků na Rusko, která je nejen neférová, ale také kontraproduktivní, píše v deníku Guardian velmi rozumně Marc Bennetts.

Mlhavě formulovaný zákon, který Vladimír Putin schválil loni v létě, zakazuje propagaci homosexuality u dětí. Je to zbytečný, neohrabaně vypracovaný zákon, který se v mnoha ohledech podobá "klauzuli č. 28", zakazující propagaci homosexuality v britských školách, zákon, který v Británii zavedla Margaret Thatcherová, a jeho účelem je čistě podpořit podporu pro Putina v nejkonzervativnějších částech Ruska. Tento zákon také vyvolal radikální zvýšení násilí proti homosexuálům, které jsou terčem celosvětových protestů na podporu homosexuální a lesbické komunity v Rusku, a který byl tématem drastického dokumentárního filmu v pořadu Dispatches na Channel Four.

Avšak i když mají západní odpůrci kremelského zákona možná vznešené úmysly, jejich kritika je často hysterická a pokrytecká. Odsuzování Ruska se často blíží hate speech, jako když se Hugh Laurie (představitel dr. House) nedávno vyjádřil, že Rusové nemají naprosto nic co nabídnout světu. Laurieho výkřik však byl ještě mírný v porovnání s výroky Stephena Frye a Jaye Lenoa, kteří kremelský zákon přirovnali k nacistickému pronásledování židů.

Občanští demokraté hledající

8. 2. 2014 / Pavel Kopecký

Vasil Biĺak zemřel, aniž by před smrtí pronesl něco památného, takříkajíc výrok "pro historii". Nebo se to alespoň neví, jelikož sdělovacím prostředkům se po "textilním převratu" striktně vyhýbal. Ta naň vzpomínala stále méně, až se nakonec omezovala na občasnou připomínku z jeho výučního listu krejčího: "Na saká nepúšťať." Nicméně úmrtím v požehnaném věku dokázal Vasil Gyula (tak se neostalinista jmenoval původně) naposledy odhalit to, co skvěle prezentoval předtím, než zmizel ze scény...

Homosexuální žadatelé o azyl jsou v Británii podrobováni ponižujícím výslechům

8. 2. 2014

Z dokumentu, prozrazeného britskému týdeníku Observer, vyplývá, že homosexuálové a lesbičky, kteří žádají v Británii o politický azyl před pronásledováním ve svých domovských zemích, jsou imigračními úředníky podrobováni mnohahodinovým ponižujícím výslechům, kdy musejí odpovídat na otázky týkající se explicitních a soukromých podrobností pohlavního styku se svými partnery, navzdory předpisům, které tuto praxi zakazují.

Britská organizace Stonewall konstatuje, že britský azylový systém je prodchnut "systémovou homofobií".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Povodně v jihozápadní Anglii se zhoršují

8. 2. 2014

Meteorologové varují, že v sobotu odpoledne postihne jihozápadní Anglii znovu vydatný déšť a vichřice v rychlosti ař 150 km/h. Za posledních čtyřiadvacet hodin stoupla hladina povodní v těžce postiženém hrabství Somersetu o další metr. Britský rozhlas v sobotu dopoledne citoval čelného poradce britské vlády lorda Sterna, který před několika lety varoval, že globální oteplování bude vážnějším problémem než světový terorismus. Místní obyvatelé tvrdě kritizují londýnské činitele Úřadu pro životní prostředí, který podle nich zanedbal nutnost pravidelně bagrovat místní řeky, které jsou v podstatě jen odvodňovacími kanály v nížinách pod mořskou hladinou, které byly vysušeny za pomoci holandských odborníků v sedmnáctém století.

Jeden zoufalý majitel nové postavené rezidence na Somersetských nížinách si na poslední chvíli nechal kolem svého domu a zahrady navést hradbu zeminy, jak je vidět na obrázku a na videu.

V městysu Dawlish, kde mořské vlny zničily rychlíkovou železniční trať vedoucí po břehu moře do západní Anglie, se železnice zoufale pokusila před postiženým místem rozmístit proti vlnám kontejnery naplněné kamením, aby vlny nemohly dále ničit ulici za železnící, na níž jsou postaveny domy. Za kontejnery na místo zničené ochranné zdi železnice pumpuje beton. Oprava zničeného úseku bude stát 10 milionů liber, tedy 330 milionů Kč. Komentátoři hovoří o tom, že poškození zaplavených oblastí a přímořských středisek, vystavených mořskému vlnobití, připomíná válečnou zónu. Na sobotu odpoledne varovali meteorologové před vlnami dosahujícími výšky až 15 metrů.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2013

14. 1. 2014

V prosinci 2013 přispělo finančně na Britské listy 234 osob bankovním příkazem celkovou částkou 73 570,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2013 částkou 2419,46 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2013 372 181,08 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.