Sicílie se ve volbách vzepřela proti mafii

26. 2. 2013 / Giorgio Cadorini

Italské předčasné parlamentní volby z 24. a 25. února (viz denní tisk) zaznamenaly nadějnou změnu: na pětimiliónové Sicílii voliči dali najevo, že věří v aktivní demokratickou účast jako cestu změny proti mocenskému systému mafie.

Sice volební účast klesla z 75% na 65% (kolik těchto chybějících hlasů bylo v minulých volbách koupeno mafií?), ale první stranou se stalo občanské Pětihvězdičkové hnutí (H5H -- kolem 30% hlasů), kdežto předchozí vítěz z roku 2008, pravicová populistická strana Lid svobody vedená Silviem Berlusconim (LSvo), klesl z 46% na 26% hlasů. Pokles zaznamenal i třetí hlavní hráč na politické scéně, středová Demokratická strana, a to z 25% na 18% hlasů. H5H se utváří teprve 4 léta, takže se minule neúčastnilo. Před čtyřmi měsíci, v říjnových regionálních volbách, získalo H5H polovinu dnešních hlasů, přesněji 18%.

Ještě výmluvnější je srovnání mezi výsledky voleb pro Senát a pro Komoru zástupců (dolní Camera dei Deputati). Protože smějí do Senátu volit občané až od 25 let věku, kdežto do Komory volí občané už od svých 18 let, lze ze srovnání vyvodit postoje nastupující generace. H5H získalo v Senátu 29,50% hlasů, v Komoře 32,67%, tedy o 3% více.

Dokument

Hledání české identity v Bavorsku a v katolictví

26. 2. 2013

Po projevu německého prezidenta Joachima Gaucka navrhuji ke zveřejnění v BL ještě jeden dokument, vystoupení českého premiéra v Mnichově 21.2.2013. Česká média, pokud je dokáži sledovat, zcela zamlčela to nejpodstatnější z Nečasova vystoupení, píše Rudolf Převrátil. A má pravdu. Je to o hodně jiný projev než projev prezidenta Gaucka. (JČ)

Projev předsedy vlády České republiky Petra Nečase před poslanci Bavorského zemského sněmu v Mnichově 21. 2. 2013

Vážená paní předsedkyně zemského sněmu,
vážený pane ministerský předsedo,
vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
vážené dámy a pánové,
vážení krajané a bývalí spoluobčané,

je pro mě ctí být prvním představitelem České republiky, který dostal možnost vystoupit v Bavorském zemském sněmu před Vámi, zástupci bavorských občanů. Jsem si vědom zvláštní zodpovědnosti i očekávání, které jsou s tímto okamžikem spojeny, a to jak na bavorské, tak na české straně. Chci proto tuto příležitost využít k tomu, abych hovořil o tématu, které je možná na první pohled stranou hlavní pozornosti, ale má v současné době velký význam. Zaměřím se na otázku identity v česko-bavorském sousedství v dnešní Evropě.

Nerozhodné výsledky italských všeobecných voleb vyvolaly nové obavy z krachu eura

26. 2. 2013

V důsledku zřejmě nerozhodných výsledků italských všeobecných voleb je znovu ohroženo euro. Ukázalo se také, že protiestablishmentové Pětihvězdičkové hnutí, v jehož čele stojí jeden italský komik, zaznamenalo v italských všeobecných volbách velký celostátní úspěch.

Z předpovědí volebních výsledků vyplývá, že centristická levice získá malou většinou dolní komoru parlamentu, avšak že pravice, vedená Silviem Berlusconim, zřejmě získá o něco více křesel - nikoliv nutně hlasů - v horní komoře parlamentu, v senátu. V horní komoře parlamentu zřejmě nezíská většinu ani pravice, ani levice, ale moc bude v rukou Pětihvězdičkového hnutí komika Beppa Grilla. Grillo přislibil, že nebude podporovat ani pravici, ani levici, protože chce zlikvidovat existují italské politické strany i s jejich protekcí a zkorumpovaností.

Populistické pětihvězdičkové hnutí se stane zřejmě největší italskou politickou stranou. Protože ale není v žádné koalici, nemá dostatečné množství křesel jako obě velké aliance, pravicová a levicová.

Výsledky voleb naznačují, že se zřejmě volby budou muset konat znovu. V nejlepším případě vznikne slabá vláda, neschopná provést v Itálii nutné ekonomické reformy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rudá nostalgie?

26. 2. 2013 / Radek Tůma

Hněvivé odmítání polistopadových poměrů a vzrůstající rudá nostalgie -- nebo také ostalgie, jak se také říká, nejsou jen plodem ekonomické krize, ta je jen dalším polenem pod kotlem, pod nějž dvě desítky let přikládá tento režim svým cynismem, zkorumpovaností a prolhaností. Režim, který nečinně přihlíží gestapismu skupin, kterým krize vyhovuje jako krysám mor: lichvářů, exekutorů, inkasních agentur a na ně napojených advokátních kanceláří. Režim, který lidmi neskrývaně opovrhuje a degradoval je na bezohledně ždímaný dobytek, kterému se prostě zdraží voda, když s ní začne šetřit, píše Radoslav Tůma.

Potřeba nového paradigmatu

26. 2. 2013 / Jan Čulík

Článek Radka Tůmy autenticky vyjadřuje frustraci mnoha lidí, které současný režim v České republice dostal do velmi nezáviděníhodné situace. Znovu je v této souvislosti nutno připomenout "argument ledničky" antropologa Ernesta Gellnera, který varoval, že legitimita západních demokratických společností je vratká a závisí vlastně jen na tom, že západní demokracie produkují větší bohatství pro své občany než diktatury. Kdyby tomu bylo obráceně, bylo by velmi obtížné přesvědčit většinu občanů, že je diktatura, v níž žijí v relativním luxusu, horší než demokracie, v níž žijí v bídě. Vždycky rozhoduje ekonomická situace, Marx měl v tomto případě samozřejmě pravdu.

A velká potíž je, že pro mnoho občanů České republiky ztrácí současný "demokratický" režim legitimitu právě proto, že se jim v něm daří podstatně hůř než před rokem 1989. To je vážný destabilizační prvek. Kde jsou ty časy, kdy - začátkem devadesátých let - Václav Klaus lidem namlouval, že všichni budou za okamžik stejně tak bohatí jako západní Němci... Kam se tahle iluze ztratila? Původním argumentem českých pravičáků pro tento režim bylo, že všichni zbohatnou. Ne, že se všechno rozkrade na úkor většiny občanů.

Potíž je, že v České republice přežívá ultrakonzervativní myšlení jak na straně vládnoucí garnitury i médií, tak na straně občanů, kteří jsou politikou vládní garnitury postiženi. Vládnoucí garnitura se stále - chybně - přidržuje představy, že kapitalismus bez přívlastků je jediným možným politicko-ekonomickým systémem, navzdory varovnému vývoji ze západní Evropy i Ameriky, že se tento systém rychle rozkládá a bude nutno vypracovat alternativu.

Občané postižení politikou české vládnoucí garnitury jsou také ultrakonzervativní - domnívají se, že je prostě možné vrátit se do situace před rokem 1989, kdy bylo všeho dost. Jenže mezinárodní ekonomická a politická situace je o hodně složitější, než tomu bylo tehdy, a v nové situaci je zapotřebí vymýšlet nové řešení. Analyzovat mezinárodní situaci a vymyslet a zkoušet nové ekonomické strategie jak v současném chaosu přežít.

Potíž je, že česká vláda tohle nedělá, stará se jen o sebe a své vlastní zájmy, nebo činí hloupě ideologická rozhodnutí. Rozhodovat na základě ideologie - například dát církvím obrovský majetek - je vždycky ničivé. Už dlouhodobě mě fascinuje, že na rozdíl od lidí v jiných zemích, kteří zhodnotí situaci, ale vždycky hledají nějaké aktivní, inteligentní řešení, jak změnit její záporné dopady, lidé, kteří rozhodují v Česku, nic takového nedělají - vždycky prostě přijmou jen to nejhrubší a nejničivější ideologické řešení, jako by se nedalo nic dělat.

Má-li společnost přežít, bude nutno vzít rozum do hrsti, podívat se, jak se v krizi věci řeší chytře jinde a pokusit se tím inspirovat a hledat nové cesty. Neideologicky. Bohužel, děsivé je, že na to nemá ani česká vláda a asi na to nemají ani její ničivou politikou postižení občané. Obě strany zůstávají zaseknuté kdesi v roce 1980. Co s tím?

Papež Benedikt donutil skotského kardinála k rezignaci

26. 2. 2013

Odcházející papež Benedikt donutil skotského kardinála, obviněného ze sexuálně "nevhodného" chování, k okamžité rezignaci. Katolická církev zahájila frenetické pokusy minimalizovat dopad obvinění, vznesených proti skotskému kardinálu Keithu O'Brienovi.

Zdroj v angličtině ZDE

Veřejnoprávní média: nástroj moci?

26. 2. 2013

Diskuze 27. 2. 2013

Jakou roli hrají veřejnoprávní média v naší společnosti? Jsou politicky a ideově vyvážená, nebo byla a jsou služebníkem moci a dominantní ideologie? Mají přinášet hlubší informace a analýzy, nebo musí soutěžit o počet posluchačů se soukromými médii?

Diskuze o veřejných médiích s teoretiky, publicisty i zástupci veřejnoprávních médií proběhne 27. 2. 2013 od 17:00 v malém sále Městské knihovny v Praze.

Zádušní mše za Karla Kryla

26. 2. 2013

V basilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze 6 se v sobotu 2. března v 18 hodin koná zádušní mše k 19. výročí úmrtí Karla Kryla. Celebruje převor Prokop Siostrzonek, po mši následuje minikoncert z Krylova díla. Poté si Karlovi přátelé a příznivci zavzpomínají a zazpívají jeho písně v restauraci U Kláštera na Bělohorské třídě (u tramvajové zastávky Břevnovský klášter). Všichni jste srdečně vítáni.

Klub Karla Kryla

Glonass bude

26. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

V březnu se ruský navigační systém GLONASS přepne do plného provozu. Jak vyplývá ze zprávy na oficiálních stránkách Roscosmos, bude všech 24 satelitů zahrnuto do provozního režimu, který umožňuje systému pokrývat celý povrch zeměkoule.

Jak inzerují ve Skotsku české pivo

26. 2. 2013

Je to reklama na krušovické pivo v jedné restauraci v městě Inverness. Brity fascinují háčky, ale netuší, co znamenají. Jak vidno z tohoto plakátu, neznamenají pro ně nic než exotické ozvláštnění. Jinak si ještě zřejmě myslí, že v češtině je i přeškrtnuté o... :) (JČ)

Genocida vypadá jinak

25. 2. 2013

Dobrý den, chci vyjádřit vážné výhrady k článku paní Říhové Genocida. Velice mi vadí použití slova "genocida" ve vztahu k problémům, které paní Říhová popisuje. Nepopírám, že situace starších spoluobčanů je povětšinou (finančně) tíživá, ale nikdo je fyzicky nelikviduje, nikdo také nevyzývá k jejich fyzické likvidaci a nikdo jim předem plošně nebrání dostat se ke zdrojům nutným k přežití. V rámci své práce jsem se setkala s přeživšími obětmi genocidy a jakékoliv srovnání jejich historické, politické, společenské nebo finanční situace s kteroukoliv skupinou v naší společnosti je vůči nim více než urážlivé a významově naprosto neadekvátní. Starším spoluobčanům se nevede dobře, budoucnost je nejistá - ale paní Říhová si nevidí do úst, když jí z nich vypadne pro popis dané situace slovo genocida, píše paní Klára Mičkalová.

Autogenocida

26. 2. 2013 / Věra Říhová

Paní Mičkalová se ohradila proti použití slova genocida v souvislosti se současnou vládní politikou. Vzhledem k tomu, že nejsem právník, poradila jsem se s právníkem, který mně vysvětlil, že z právního hlediska mezinárodního se jedná spíše o autogenocidu. Ve svém domácím slovníku jsem toto slovo nenašla, ale vypomohla mi Wikipeda, kde se píše, že autogenocida je exterminace či genocida občanů země spáchaná vlastní vládou či lidem.

Na stránkách wikipedie se dočteme, že v roce 1943 Lemkin napsal:

Toto JE genocida

26. 2. 2013

Odpor proti výkladu genocidy paní Mičkalové.

Genocida nevypadá jinak, holka zlatá!

Naprosto souhlasím se vším, co řekla paní Říhová v předchozích článcích, píše Vladislav Cion.

Je mi skoro šedesát let, ale zároveň můžu tvrdit, že jakási Mičkalová,

poplatná dnešní totalitě, dokáže bezmyšlenkovitě popírat genocidu na občanech dnešní starší kategorie, zvané "na odpis". Ne!

Příspěvek na nájem? Ale na jaký?

25. 2. 2013 / Stanislav Křeček

Tisková konference Sdružení nájemníků a Rady seniorů v pátek minulého týdne konečně připoutala pozornost alespoň části sdělovacích prostředků k problematice nákladů na bydlení u nemalé skupiny našich občanů, tedy k problému vyjádřeného jednoduchou větou: důchod některých našich seniorů je nižší, než požadované nájemné za přiměřený byt. Mnozí z nás o tom hovoříme už léta a zatím bez viditelné pozornosti.

Jak je tomu jinde

25. 2. 2013

Když navrhuju zákon, zdá se mi, že by mělo být přirozené nevynalézat kolo, ale podívat se, jak je to řešeno v jiných zemích a zauvažovat, jestli by se to v ČR nemohlo řešit obdobně.

V Británii samozřejmě dostávají lidé s nízkým příjmem, především ti, kteří mají nárok na státní sociální podporu, tzv. housing benefit, tedy dotace činží, které nesmějí překročit u jednopokojového bytu částku 250 liber (7500 Kč) týdně. Samozřejmě, že nárok získávat tyto dotace není nijak ovlivněn případnou zadlužeností žadatele. Sebrat hmotnou podporu lidem, kteří zápolí s dluhem, by bylo zcela nelidské a nelogické.

Na webu existuje množství stránek s informacemi, jak získat v Británii housing benefit. ZDE ZDE

Genocida

25. 2. 2013 / Věra Říhová

Již více než rok, konkrétně od smrti paní Milady, o které jsem tehdy psala ve svém článku "Nejsem zvíře, abych žila v parku nebo v lese" a který jsem pojala duchu porušování Listiny základních lidských práv a svobod naší vládou, přemýšlím o důchodové reformě spojené se sociální a zdravotní politikou jako o politické genocidě skupiny občanů starších 50 let naplněním bodu (1) - a) a d) , především bodu (2) a (3) níže uvedeného paragrafu, který jsem si dovolila okopírovat z BL.

Díl 1: Trestné činy proti lidskosti § 400 Genocidium

(1) Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou podobnou skupinu lidí,

a) uvede příslušníky takové skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo částečné fyzické zničení,

b) provede opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí,

c) násilně převádí děti z jedné takové skupiny do druhé, nebo

d) způsobí příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdraví nebo smrt,

bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.

(2) Stejně bude potrestán, kdo k činu uvedeném v odstavci 1 veřejně podněcuje.

(3) Příprava je trestná.

Nabízím tento článek k širší úvaze a diskuzi o tom, kam chceme, aby naše společnost směřovala. V naší společnosti máme ohroženou skupinu lidí, o které se nemluví, kterou jsme vytěsnili ze své mysli, o kterou se nikdo nestará, a málokdo vnímá její existenci. Je to skupina občanů mezi padesátkou a důchodem - dnes přes půl druhého miliónu lidí.

Británie má zákon kriminalizující diskriminaci starších občanů

25. 2. 2013 / Jan Čulík

The Equality Act, Zákon o rovnosti z roku 2010 soustředil do jediné zákonné normy už předtím dlouhodobě existující předpisy na ochranu občan. proti diskriminaci kvůli věku a rozšířil je. The Equality Act 2010 ochraňuje britské občany před diskriminací kvůli věku (ageismu) v zaměstnání, ve školství a při získávání nové kvalifikace.

Zákon brání právo občanů nebýt diskriminován v zaměstnání kvůli věku.Není tedy pravda, že starší lidé jsou diskriminováni "všude". Podrobnosti v angličtině jsou ZDE

Český helsinský výbor r. 2004 upozornil, že naopak Česká republika zákonně starší občany diskriminuje a neexistuje jejich legislativní ochrana před diskriminací. Kroky, které česká vláda činí na "ochranu" starších občanů, jsou formální. ZDE

Skupina starších lidí v České republice je velmi početná a dál roste. Měli by se zorganizovat a utvořit vlastní stranu, jejímž prostřednictvím by hájili své zájmy. Taková strana by měla obrovský volební potenciál.

Otroci, nebo občané?

25. 2. 2013 / Lenka Procházková

(projev Lenky Procházkové na demonstraci v Brně 23. 2. 2013)

Možná vás to překvapí, ale dnes chci mluvit o víře. Nikoliv o víře v Boha, ale v člověka. Stále si totiž myslím, že naše existence na této planetě nemůže být vnímána jen jako existence nejvyššího zvířecího druhu. Už proto, že na rozdíl od třeba delfínů, jejichž inteligence prý je téměř na stejné výši jako inteligence lidská, odpovědnost za budoucnost zeměkoule neseme my a nikoliv oni. Delfíny můžeme naučit tančit, ale své starosti jim k řešení dávat nebudeme. Přesto, nebo právě proto by se někteří z nás raději narodili v komunitě delfínů než v té lidské. Jsou opravdu chvíle a často i dlouhá období, kdy delfínům lze závidět.

ANALÝZA

Mali -- rekolonizace Afriky a naše vojenská účast

24. 2. 2013 / Miroslav Polreich

Na bojištích zvláště občanské války nejdříve umírá pravda. Proto máme "dobré" rebely v Sýrii a "demokratické" vojenské pučisty v Mali. Kdysi jsme kolonizovali Afriku pod záminkou "šíření civilizace a kultury". Dnes se nabízí "demokratizace" a nekonečný boj proti "terorismu" a dokonce obrana "lidských práv". EU nás má sjednotit i v zájmu tohoto poslání.

Wannieck Gallery: Pronajímatel vyhodil neplatiče

25. 2. 2013

Město Brno prostřednictvím městské společnosti Jižní centrum vypovědělo soukromou galerii Wannieck Gallery z prostor rekonstruované továrny Vaňkovka. Důvod? Neplacení nájmu. Galeristé se mají vystěhovat do 10. března. Možná k tomu dojde, možná ne. Možná se místo neplatičů postěhuje primátor Onderka. Alespoň v to doufají lidé z Wannieck Gallery. Možná je podle nich neplnění smluvních závazků součástí naší kultury, píše Jan Hlaváček.

Daňové úniky a "Vítězný únor"

25. 2. 2013 / Boris Cvek

Rozsáhlý černý trh s alkoholem, který vedl k metanolové aféře (umírání lidí), není zdaleka jediný systém daňových úniků v našem státě, kde tzv. "vláda rozpočtové odpovědnosti" místo řádného vybírání daní a ochrany obyvatel před mafiemi zločinců záplatuje díry z rozpočtu škrtáním a zvyšováním DPH včetně základních potravin a léků. Šéf českého zastoupení firmy Shell tvrdí, že také černých trh s pohonnými hmotami dorůstá v Česku neúnosných rozměrů:

"Říkejme tomu spíš šedý trh. Ten existuje všude. Odhaduje se, že tvoří v zahraničí tak do pěti procent celkové spotřeby. V našem případě se jedná podle střízlivého odhadu ministerstva o 15 procent a my si myslíme, že je to ještě víc. To už překračuje jakoukoliv únosnou míru."

Kdo všechno je nahý

25. 2. 2013 / Marek Řezanka

Rčení že "císař je nahý" díky Andersenově pohádce zlidovělo.

Současní vládnoucí se potom předhánějí, aby nám ukázali, nakolik je tento příběh stále aktuální. Václavu Klausovi již patrně nepomůže sepsání ani románu na pokračování, aby nám dokázal, co vlastně svými amnestiemi zamýšlel. O jejich rozsahu a dopadu slyšíme poměrně dost -- a sebeobjemnějším románem prezident Klaus jejich nahotu nezakryje.

Dokument:

Ne německá Evropa, ale evropské Německo

25. 2. 2013

Excelence, vážené dámy, vážení pánové,

ještě nikdy nebylo tolik Evropy! To říkám, když se s velkou vděčností rozhlížím po tomto sále a smím pozdravit hosty z Německa a celé Evropy!

Ještě nikdy nebylo tolik Evropy: mnozí lidé to dnes pociťují úplně jiným způsobem, například při ranním pohledu do německých novin. Tam se s námi potkává Evropa zkrácená na čtyři písmena -- jako euro, jako krizová záležitost. Neustále se mluví o diplomacii na nejvyšší úrovni a záchranných balíčcích. Jde o obtížná vyjednávání, také o dílčí úspěchy, především ale je zde stísněnost, také výrazná rozmrzelost, kterou nelze ignorovat. V některých členských státech se lidé bojí, že se stanou pokladníky krize. V jiných zemích narůstí obavy ze stále ostřejších úsporných opatření a sociálního sestupu. Dávání a braní, zadlužování a ručení, odpovědnost a podílení se -- to vše se mnoha občankám a občanům už nezdá být ve společenství Evropanů správně a spravedlivě rozdělené.

Buďme jako oni

24. 2. 2013 / Michal Rubáš

Předneseno na sobotní akci HzPD v Brně

Účelem globálních ekonomických změn posledních třiceti let je otevřít národní ekonomiky takovým způsobem, aby byli proti sobě postaveni pracující ze všech koutů světa, aby si sráželi cenu své práce.

Ideologie konkurence a konkurenceschopnosti je přitom předepsána pouze pro střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Tak, aby globální držitelé koncentrovaného bohatství z toho zcela mimo soutěž profitovali.

Jedním z výdobytků novější francouzské sociologie je popis životního způsobu nejbohatších vládnoucích rodin: globální elita je sjednocená, stojí na solidaritě, její členové se chrání a hájí, protože si uvědomují své kolektivní zájmy, jejich aktiva fúzují a využívají své synergie. Kdybyste navštívili školy, kam příslušníci globální elity posílají své děti, nenarazili byste tam na nejmenší známky soutěživosti. Velmi bohatí lidé dneška, obývající uzavřené rezidenční čtvrti ve velkých prestižních městech, spravují své prostory společně podle principů kolektivního či komunitního vlastnictví.

Kauza Gorila - skôr komédia než tragédia

22. 2. 2013 / Igor Daniš

Nedávno som konečne prečítal knihu Gorila od Toma Nicholsona, kanadského novinára dlhodobo žijúceho na Slovensku. Kauza Gorila ako každý vie spôsobila politické zemetrasenie na Slovensku a morálne rozhorčenie obyvateľstva nad fungovaním politiky a pretvárkou politikov.

O čo šlo v stručnosti v kauze Gorila? Hovorí o tom, ako jedna finančná skupina (je ich na Slovensku viac,  teraz sa im ako aj iným veľkým podnikateľom hovorí po ruskom vzore oligarchovia, medzi sebou bojujú o vplyv) na základe náhodného odpočúvania iniciovaným slušným človekom zo SIS (pešiakom v SIS) korumpovala politikov hlavne pri privatizácii energetických podnikov, ale aj iných veľkých podnikov a ich tunelovaní. Podielnici finančnej skupiny študovali na prelome  80. a 90. rokov na prestížnej škole pre diplomatov v Moskve, svoje prvé peniaze zarobili na dovoze šatstva a iných tovarov z Číny do Česko-Slovenska a tie investovali do prvej vlny kupónovej privatizácie, kde im chyba v zákone o investičných spoločnostiach (vtedajší minister Ježek tvrdil, že sa nestačila opraviť...!) dovolila ovládnuť veľa podnikov a zbohatnúť. V roku 1995 založili danú finančnú skupinu. Nemali ešte ani tridsať rokov a Slovensko sa vtedy dostalo mimo integračné procesy postkomunistických krajín. Začalo preto spolupracovať s Ruskom, napríklad aj na projekte zmarenia vstupu  okolitých krajín do NATO. Bolo vtedy verejným tajomstvom ako Mečiar chodil v noci za ruským veľvyslancom a tajne lietal do Moskvy. Niet teda divu, že bolo ruským záujmom vybudovať na Slovensku strategické "projekty". Mladý vek, prirodzená vekom daná mocenská neadaptabilita, nadpriemerné schopnosti. ambicióznosť, štúdium v krajine zázrakov dávali predpoklady na použitie a zapojenie týchto ľudí do strategických "projektov". Ich poradcom pri stavbe finančnej skupiny bol aj posledný komunistický šéf ŠTB Lorenc. Už len to by napr. v Čechách alebo Poľsku viedlo k totálnej diskreditácii. Sme však na Slovensku: stačí byť bohatý a úspešný, to znamená byť extrémne schopný a múdry, viesť moderné reči o liberálnej ekonomike, nízkych daniach, totálnej privatizácii a malej ochrane pracovného trhu a aj bývalí antikomunisti vás od srdca zbožňujú a zarytí pravičiari sú úprimne poctení vašou finančnou podporu. A o to ide omnoho viac ako konkrétne údaje z odpočúvania.

Zvěstování destrukce státu

23. 2. 2013 / Bohumil Kartous

Se vstupem důchodové reformy v platnost začala veřejný prostor okupovat reklama na produkty bank pro tzv. druhý důchodový pilíř. Internet, televize i billboardy nabízejí cosi jako řešení svízelné budoucnosti, jak je ostatně reklamě vlastní: vždy přináší domnělá řešení zdánlivě neřešitelného. Reklama na produkty druhého pilíře je ovšem zajímavá i z jiného hlediska: aby vyvolala potřebu řešení, nepokrytě a velmi intenzivně podněcuje obavy, že není jiných alternativ. Pokud bychom měli tyto prognózy považovat za platné, pak bychom měli uvěřit, že během následujících třiceti let proběhne řízená destrukce státu na něco, co existuje bez svého současného smyslu a nanejvýš v minimalizované verzi s ohledem na současné funkce. V civilizační fázi, kdy právě tato forma sociálního soužití, v níž dochází k co možná nejrovnější distribuci práv, povinností a příležitostí i rizik, demokratický stát, dochází ke svému vrcholu, se dozvídáme, že nadále už s ním nelze počítat. V situaci, kdy musíme odhadovat v desítkách procent ten podíl společnosti, který bude na státu bytostně závislý, jsme přesvědčováni, že stát takovou funkci plnit nebude.

Závan biblického křesťanství

23. 2. 2013 / Boris Cvek

U nás si lidé často nesmyslně kladou rovnítko mezi "katolický" a "křesťanský", což je zvláště absurdní v zemi s bohatou protestantskou tradicí, k níž se hlásilo národní obrození a TGM. Mělo by nicméně patřit k všeobecnému vzdělání, bez ohledu na naše tradice, že kromě katolíků mezi křesťany patří také církve, když to vezmu podle pořadí starobylosti, orientální (tyto církve uznávají pouze první tři ekumenické koncily a odmítají koncil chalcedonský z roku 451, patří sem třeba koptská a etiopská církev), ortodoxní (např. církev ruská a řecká) a protestantské či reformované. Ty poslední vznikly v západní Evropě jako výraz potřeby renesancí emancipovaného člověka dosáhnout svobody svědomí, navrátit se k původním pramenům, tedy k autoritě Písma, a revidovat dějiny křesťanství ve středověku.

K Únoru

23. 2. 2013 / Karel Dolejší

Polámal se mraveneček
ví to celá obora;
o půlnoci zavolali
vítěznýho února.

V jedné z prvních scén Vávrova normalizačního filmu Sokolovo navštíví formující se československý prapor v Buzuluku šéf komunistů Klement Gottwald. Když přednáší k vojákům armády, která podle instrukcí z Londýna měla zůstat apolitická, vypjatý projev, nad pódiem visí dvě hesla: První v ruštině, pod ním druhé česky. Nejprve je řečeno: "Наше дело правое! Враг будет разбит! Победа будет за нами!" ("Naše věc je spravedlivá! Nepřítel bude poražen! Vítězství bude naše!"). Následuje heslo, k němuž se zřejmě Vávra inspiroval četbou Švandrlíkových Černých baronů: "Po vzoru husitů po boku Rudé armády vpřed!"

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.