27. 9. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 9. 2001

Proč bychom se měli obávat biologických a chemických zbraní v této době?

Útoky na Světové obchodní středisko a na Pentagon zaměřily pozornost na tzv. "asymetrické" hrozby rozvinutému světu. Jde o malé, ale nesmírně účinné, smrtící útoky, které se vyhýbají konfliktům s velkými a mocnými jednotkami, jako je armáda. Někteří pozorovatelé se nyní obávají, že by bylo možno využít chemických a biologických zbraní v hustě obydlených oblastech a usmrtit tak obrovské množství lidí.

Jaký je rozdíl mezi chemickými a biologickými zbraněmi?

Chemické zbraně - často se o nich hovoří jako o plynech - oběti udusí anebo způsobují obrovské popáleniny.

Biologické zbraně působí pomaleji, rozšíří infekci nemocí jako antrax (mor) či neštovice v obyvatelstvu dříve, než jsou zaznamenány první známky. Jde o mocné viry, které se šíří podobně jako jiné viry, třeba viry chřipky nebo slintavky a kulhavky.

Mají teroristé tyto zbraně?

Není to vyloučeno. Chemické zbraně byly zakázány pro používání ve válce v roce 1925 - v roce 1972 následovala smlouva o zákazu biologických zbraní - ale mnoho zemí provádělo dál výzkum nových virů.

Předpokládá se, že Irák a Libye mají programy výroby chemických zbraní a možná prodaly část svých zásob teroristickým organizacím. Rusko také mělo zásoby antraxu, které se ztratily.

Existuje skutečná hrozba?

Světová zdravotnická organizace vydala zprávu, z níž vyplývá, že vlády musejí vzít hrozbu chemických a biologických zbraní vážně.

V Americe bylo v minulých dnech zakázáno užívání práškovacích letadel, protože vznikla obava, že by mohly rozšířit velké množství chemických či biologických zbraní.

Bylo zjištěno, že jeden z podezřívaných sebevražedných atentátníků, Mohammed Atta, se zajímal o technické možnosti práškovacích letadel.

Jak velké je toto riziko?

Je obtížné vyrábět biologické a chemické zbraně a i kdyby byly ukradeny nebo nakoupeny - čehož by si asi vlády povšimly - pro teroristickou skupinu by bylo nesmírně obtížné jich použít. Právě proto se zřejmě Atta zajímal o práškovací letadla, která dokáží rozšířit chemické látky na velkou plochu.

Je možné, že by si odhodlaná teroristická skupina mohla vytvořit vhodnou zbraň, ale západní vlády strávily desítky let vojenského výzkumu a množství peněz ve snaze vyvinout takové zbraně.

Pokud nemají teroristé přístup k těmto důvěrným státním informacím, je nepravděpodobné, že by mohli způsobit velké počty mrtvých.

Jaké je riziko v Británii?

Britská vláda prohlašuje, že neexistují důkazy ohledně nějaké "konkrétní hrozby" proti Británii, ale mnozí se obávají nejhoršího a kupují plynové masky, navzdory tomu, že odborníci varují, že tyto masky asi lidi před biologickými a chemickými zbraněmi neochrání.

Bezpečnostní služby a komunální úřady v Británii jsou nyní v nejvyšší pohotovosti a vodárnám, elektrárnám a správcům vodních rezervoárů bylo nařízeno, aby posílili bezpečnostní opatření.

Existují protilátky proti biologickým zbraním?

Ano, a existují zásoby vakcíny proti neštovicím a antraxu. Avšak nejnovější vědecký pokrok v oblasti genetických modifikací může znamenat, že někdo v současnosti vyrábí takové varianty biologických zbraní, proti nimž by vakcíny byly neúčinné.

Je možné zakázat užívání biologických zbraní?

Existují právní konvence, zakazující jejich užívání, ale Spojené státy váhaly před 11. zářím s podpisem pod Konvencí proti biologickým a toxinovým zbraním.

Mnohostranná kontrola, zlepšená práce výzvědných služeb a vývoj vhodných vakcín by způsobily, že by byl útok těmito zbraněmi méně pravděpodobný.

Měli bychom se bát?

Lidi se bojí biologických a chemických zbraní, protože způsobují tak strašlivá zranění. Ale vědci na univerzitách a průzkumníci zaměstnaní na britském ministerstvu obrany tvrdí, že je stále příliš obtížné vyvinout takovéto zbraně a použít je. A toho, kdo by se je chtěl pokusit vyvíjet či ukrást, je relativně lehké chytit.

Je daleko pravděpodobnější, že teroristé budou používat jednoduchých výbušnin.

27. 9. 2001

"Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem,
obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace
bez ohledu na hranice státu."

Listina základních práv a svobod, článek 17, odst. 2

Když v listopadu 1989 vyšly do ulic českých měst statisíce lidí, jedním z hesel - a přirozených požadavků demonstrujících - bylo "Svobodu slova!". V září 2001 zahájila policie demokratické České republiky stíhání několika pachatelů za to, že veřejnými projevy, na masových shromážděních a na stadionech, vyjádřili svůj názor a schválili teroristický útok na Spojené státy. Téměř nikdo proti tomu neprotestuje.

27. 9. 2001

Dr. Erika Schlagerová, Helsinský výbor amerického Kongresu Britským listům:

"Chceme, aby naše hodnoty byly dodržovány i v zahraničí"

Condoleeza Rice, poradkyně amerického prezidenta
pro otázky národní bezpečnosti

Dr. Erika Schlagerová je právničkou Helsinského výboru amerického Kongresu, který v rámci tzv. Helsinského procesu monitoruje dodržování lidských práv v signatářských zemích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), tedy i v České republice. Na informaci o tom, že bylo v ČR zahájeno trestní stíhání proti Janu Kopalovi a dalším osobám za schvalování atentátů z 11. září a že redaktor Britských listů Tomáš Pecina proto gestem na obranu ústavního práva na svobodu projevu demonstrativně schválil Kopalův výrok a přeje si být také stíhán, reagovala dr. Schlagerová tímto dopisem:

27. 9. 2001

Ve středu se konala v Bruselu schůzka ministrů obrany Severoatlantického společenství. Nejmenovaný vysoký americký činitel sdělil listu Guardian, že hlavní informací, kterou poskytly Spojené státy na této schůzce členským zemím NATO, bylo to, že o pachatelích teroristických útoků v USA dosud neexistují podrobnější informace a očekávaná reakce Ameriky nebude tedy v této etapě v první řadě vojenský úder.

27. 9. 2001

Vzniká dokumentace. Ale přesvědčivé důkazy o vině bin Ladena - pokud existují - nebyly dosud zveřejněny, napsal včera americký deník Christian Science Monitor.

27. 9. 2001

Shrnujeme svědectví pákistánského novináře ze včerejšího deniku Guardian, který v něm líčí svá setkání s Osamou bin Ladenem a vysvětluje, na co bin Laden slyší.

27. 9. 2001
p>Papež Jan Pavel II. se octl v ohnisku debaty ohledně toho, zda zaútočit či nezaútočit na teroristy, když tento týden navštívil Kazachstán, středoasijskou republiku s muslimskou většinou, napsal včera list Guardian.

Krátce řečeno, sdělil Georgi Bushovi: "Máte právo zaútočit na viníky, ale umírněně. Nevinní nesmějí trpět."

27. 9. 2001

V pripade komunistu je jedno, jak se dostanou k moci - at uz je to tak jako u nas, nebo v  Severnim Vietnamu po radnych volbach, ci behen nejakeho nasilneho prevratu. Dobrovolne se ji pak nevzdaji. Pravda je ovsem take ta, ze v jiznim Vietnamu se zadne volby nekonaly a zdejsi prezident byl samozvanec. Ale branil komunisticke expanzi ze severu, a tak mel podporu USA. Tenhle stav vedl k faktickemu rozdeleni zeme na dve casti - delici linkou se po Zenevskych dohodach z roku 1954 stala 17. rovnobezka, de facto ale reka Ben Hai, ktera ji pomerne tesne kopiruje.

27. 9. 2001

Na to jsme všichni velice zvědaví. Zatím však moc nevíme a vědět nebudeme dokud to nezačne. Dokonce je docela dobře možné, že už to začalo a ani o tom nevíme. Přípravné operace na afghánském území již s velkou pravděpodobností začaly. Kdo sleduje nejen česká média, ale alespoň CNN, vidí již jasně, že odpověď nebude ukvapená, nebudou milióny mrtvých mezi Afghánci, jak nás děsí někteří novináři, budou to opět spíše chirurgické řezy než válečné tažení.

Milan Horálek:  Požadovat informace o nákladech pořadů je nehorázné!
27. 9. 2001

Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O předminulém groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde.

27. 9. 2001

Josef Žák (KOSMAS) oznamuje, že má k dispozici poslední kusy knihy J. Čulíka a T. Peciny V hlavních zprávách: televize. Objednat je lze na www.kosmas.cz.

TP

27. 9. 2001

KANDIDÁTI NA GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT

Zveřejnili jsme projekt Petra Sládečka, který nám jej poskytl jako první z kandidátů. Proti kompletní verzi chybí příloha obsahující kalkulace přímých nákladů navrženého vysílacího schématu, takže P. Sládeček neprozrazuje nic z údajů, které Rada ČT v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím prohlásila za tajné.

Části projektů jsou ZDE

27. 9. 2001

... informuje časopis Wired. Talibán pohrozil, že popraví všechny pracovníky OSN, které používají v Afghánistánu počítače a komunikačního zařízení, čímž v podstatě zcela zastavil humanitární pomoc, kterou OSN poskytuje Afghánistánu. Talibán o víkendu podnikl razii do kanceláří OSN v Kábulu a Kandaháru a zapečetil satelitní telefony, vysílačky, počítače a vozdila OSN. "Varovali naše zaměstnance, že jestliže budou používat toto zařízení, budou popraveni," konstatoval mluvčí UNICEFU v Islamabádu.

27. 9. 2001

Vladimír Špidla: Dalším materiálem nelegislativní povahy byl návrh pilotního projektu pro aktivní výběr zahraničních pracovníků. Stručně řečeno jde o to, že ČR se stává cílovou zemí a my považujeme za správné, abychom dokázali zmodelovat přístup pracovníků z cizího prostředí na náš trh práce a do ČR jako takové. Má-li se uchovat rovnováha a odpovídající struktura i z demografického hlediska, je nutné se soustředit na dva prvky. První prvek je velmi intenzívně podporovat rodiny s dětmi a rodinnou politiku obecně, čili dosáhnout toho, aby se aktivita našeho obyvatelstva v tomto směru zvýšila. V současné době jsme velmi hluboko pod záchovnou úrovní a za druhé je vhodné počítat s určitým dílčím přísunem lidí ze zahraničí. SRN, která je blízká našemu uvažování, počítá s potřebným přílivem asi 50 - 80 tisíc lidí v každém roce. Systém, který navrhujeme odzkoušet, zdůrazňuji, že toto je pilotní projekt, není to systém, který by už byl navržen k celoplošnému uplatnění, vychází z imigrační politiky provincie Quebeck v Kanadě a je založen v zásadě na skórování, kdy člověk, který dosáhne určitého výhodnějšího skóre, má možnost být zařazen do preferenčního systému a získat daleko snadněji trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Součástí tohoto pilotního programu, a to bych chtěl zdůraznit, není záměr legalizace v současné době zde nelegálně působících zaměstnanců nebo nelegálně se na našem území zdržujících lidí. Má to logický důvod. Lidé, kteří se zde zdržují nelegálně, porušují naše zákony, velmi často se dostávají do kontaktu s kriminálním prostředím a naším cílem není jejich pobyt zde legalizovat.

Jaromír Schling: V tuto chvíli se řeší situace, ve které pojišťovny, které doposud pojišťovaly rizika, vyplývající z provozu leteckých dopravců, vypověděly smlouvy. Učinily to kolektivně. Zatím k tomu antimonopolní úřady mlčí. Doufejme, že se také ozvou. Vypovězením smluv, podle kterých například České aerolinie byly pojištěny pro případ způsobení škody třetím osobám v důsledku válečné nebo teroristické události až do výše 1 miliardy dolarů, tak pojišťovny nabídly na místo té 1 miliardy jenom 50 miliónů dolarů, což je částka nepostačující. Na tuto skutečnost reagovali vlastníci letadel tím, že řekli, že za těchto podmínek svá letadla nepustí do vzduchu. Reagovaly i vlády celé řady zemí a řekly, že za těchto podmínek nepustí nedostatečně pojištěná letadla do svého vzdušného prostoru. Lhůta pro vyřešení tohoto problému vyprší o půlnoci ze čtvrtka na pátek. Ministerstvo dopravy a spojů muselo tedy reagovat velmi rychle. Prakticky ze dne na den jsme připravili materiál, kde jsme požádali vládu, aby vyslovila svoji určitou garanci, že uhradí případné škody nad tu pojistnou částku, pokud by se něco takového našim dopravcům přihodilo. Obdobně totiž postupovaly i vlády jiných zemích, včetně našich bezprostředních sousedů, aby tak umožnily fungování letecké dopravy do doby, než si pojišťovny, zajišťovny a letečtí dopravci ten svůj vzájemný problém vyřeší. Ty záruky poskytly státy většinou na určitý, relativně krátký časový úsek, například na jeden měsíc.

Na základě toho projednávaného materiálu a té situace, mi vláda uložila, abych jednak vystavil příslib jménem vlády, který umožní leteckým dopravcům provoz, kde tedy vláda dává předběžný příslib, že takovou záruku poskytne. A současně mi uložila úkol, připravit do týdne návrh zákona, který, pokud ho vláda schválí, potom předloží k projednání Parlamentu tak, aby ho projednal v tom zkráceném režimu, aby mohl bezprostředně začít svoji platnost. Zdůrazňuji, že ta záruka, respektive předběžný příslib bude vydán nikoliv jenom českým aeroliniím, ale všem leteckým dopravcům, kteří jsou u nás licencováni. Ještě přesněji řečeno, byli licencováni k 11. 9. tohoto roku, to proto, aby se tam eventuelně nemohl vklínit nějaký spekulant. Takže tolik k tomu nejaktuálnějšímu.

Jak BL informovaly, britská vláda řešila tento problém o minulém víkendu, protože pojišťovny vypověděly pojistné leteckým společnostem o půlnoci 24.9. Britská vláda musela sama garantovat provoz leteckých společností.)

Celý transkript této tiskové konference české vlády je zde. Komentářem se k němu vrátíme příští týden.

27. 9. 2001

Vzhledem k tomu, že ještě před třemi týdny se Rada ČT dlouze dohadovala o tom, co je normalizovaná stránka a měla potíže s otevíráním obálek kandidátů na funkci generálního ředitele ČT, není příliš překvapivé, že jí naprosto chybějí základní demokratické principy.

Poznámka TP: Rada ČT patrně kolektivně zešílela: protože veřejnost jejího jednání je zakotvena v zákoně o České televizi a kandidáti dokonce podepsali souhlas s veřejným projednáváním své přihlášky, první minutou, kdy Rada začne s kandidáty jednat za zavřenými dveřmi, poruší zákon, volba se stane neplatnou a vítěz konkursu nebude - na rozdíl od Jiřího Hodače - legálně zvoleným generálním ředitelem ČT. Kdokoli osvědčí právní zájem, zejména neúspěšní uchazeči z 2. kola, bude moci podat k soudu žalobu na určení neplatnosti volby a soud této žalobě s pravděpodobností hraničící s jistotou vyhoví. Větší pitomost už radní opravdu vymyslet nemohli...

27. 9. 2001

K hysterickému odsuzování Jana Kopala a Tomáše Peciny se v Louči připojil Milan Šmíd.

TP

27. 9. 2001

V nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy vydal Bořivoj Čelovský v září 2001 knížku s názvem "Konec českého tisku", v níž upozorňuje, že téměř veškerý český tisk (s výjimkou Práva a Haló novin) si mezi sebou rozdělily německé firmy, zejména dvě, Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlaggesellschaft, Düsseldorf a Passauer Neue Presse z Passau.

27. 9. 2001

Napsala nám k tomu jedna čtenářka:

Investigativci, zkuste si zapátrat v Obchodním rejstříku (výběr: platné i neplatné) přes tohoto člověka: profesor JUDr. Miroslav Bělina, CSc. Je to velmi zajimavé.

27. 9. 2001
  • Velmi zajímavý byl onlinový rozhovor s Ondřejem Hausenblasem, doporučujeme.
  • Dalším hostem, dnes ve čtvrtek od 15.00, bude v Kanadě žijící romská aktivistka Karolína Bánomová.
  • Vinou chyby v komunikaci mezi redakcí BL a Ivanem Kytkou se včera nepodařilo uskutečnit plánovaný rozhovor. Omlouváme se; I. Kytka bude naším hostem příští týden, předběžně v úterý od 14.00.

Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin.

TP

Jana Bobošíková
27. 9. 2001

Neprofesionálním, poněkud hysterickým výlevem předčasně ukončila Jana Bobošíková svůj včerejší onlinový chat na Britských listech v reakci na otázku Tomáše Peciny, zda je propojená se skupinou IPB a zda snad byla angažována do Novy, aby pomohla prosazovat její zájmy - Pecina tvrdí, že toto údajné propojení Bobošíkové vyplývalo za zaměření loňské vánoční "Bobovize". Také Tomáše Pecinu Jana Bobošíková - nesmyslně - kritizovala, že prý snad jaksi v rozhovoru "přehazuje otázky" (sic??). Předstíráním, že se "urazila", se tak Jana Bobošíková vyhnula odpovědím na celou řadu závažných otázek, například jaký postoj zaujímá ke sporu Železný-CME. Použila bohužel přesně téže vyhýbavé a manipulativní techniky, jak se vyhnout otázce na tělo, jakých používají čeští politikové, kteří také předstírají, že se zlobí, když se jich někdo na něco zeptá přímo. ("Vy jste urazil pana ministra!") - Nedomnívali jsme se, že Bobošíková takto zklame. Mají-li být politikové vedeni k tomu, aby odpovídali na otázky novinářů jasně, věcně a skromně, kdo jiný jim má dát příklad než novináři? Je to hodně trapné, když v ČR i ti nejlepší novináři sami předvádějí chyby politiků. Doufáme, že si Jana Bobošíková uvědomí, že udělala chybu, že rozhovor bez emocí, profesionálně dokončí a obnoví tak svou kredibilitu.

27. 9. 2001

Hnutí pro život:

Upřímně mne mrzí, že se dle svých vlastních slov iniciátorka polemiky z 26. září k tiskové zprávě Hnutí Pro život ČR, feministka Linda Sokáčová, nedokázala ve zveřejněném textu zorientovat.

Tisková zpráva, kterou jsme Britským listům zaslali, obsahovala dle mého soudu dostatečné informace o výsledcích průzkumu veřejného mínění, které zpracovala agentura TNS - Factum.