Vladimír Špidla: Dalším materiálem nelegislativní povahy byl návrh pilotního projektu pro aktivní výběr zahraničních pracovníků. Stručně řečeno jde o to, že ČR se stává cílovou zemí a my považujeme za správné, abychom dokázali zmodelovat přístup pracovníků z cizího prostředí na náš trh práce a do ČR jako takové. Má-li se uchovat rovnováha a odpovídající struktura i z demografického hlediska, je nutné se soustředit na dva prvky. První prvek je velmi intenzívně podporovat rodiny s dětmi a rodinnou politiku obecně, čili dosáhnout toho, aby se aktivita našeho obyvatelstva v tomto směru zvýšila. V současné době jsme velmi hluboko pod záchovnou úrovní a za druhé je vhodné počítat s určitým dílčím přísunem lidí ze zahraničí. SRN, která je blízká našemu uvažování, počítá s potřebným přílivem asi 50 - 80 tisíc lidí v každém roce. Systém, který navrhujeme odzkoušet, zdůrazňuji, že toto je pilotní projekt, není to systém, který by už byl navržen k celoplošnému uplatnění, vychází z imigrační politiky provincie Quebeck v Kanadě a je založen v zásadě na skórování, kdy člověk, který dosáhne určitého výhodnějšího skóre, má možnost být zařazen do preferenčního systému a získat daleko snadněji trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Součástí tohoto pilotního programu, a to bych chtěl zdůraznit, není záměr legalizace v současné době zde nelegálně působících zaměstnanců nebo nelegálně se na našem území zdržujících lidí. Má to logický důvod. Lidé, kteří se zde zdržují nelegálně, porušují naše zákony, velmi často se dostávají do kontaktu s kriminálním prostředím a naším cílem není jejich pobyt zde legalizovat.

Jaromír Schling: V tuto chvíli se řeší situace, ve které pojišťovny, které doposud pojišťovaly rizika, vyplývající z provozu leteckých dopravců, vypověděly smlouvy. Učinily to kolektivně. Zatím k tomu antimonopolní úřady mlčí. Doufejme, že se také ozvou. Vypovězením smluv, podle kterých například České aerolinie byly pojištěny pro případ způsobení škody třetím osobám v důsledku válečné nebo teroristické události až do výše 1 miliardy dolarů, tak pojišťovny nabídly na místo té 1 miliardy jenom 50 miliónů dolarů, což je částka nepostačující. Na tuto skutečnost reagovali vlastníci letadel tím, že řekli, že za těchto podmínek svá letadla nepustí do vzduchu. Reagovaly i vlády celé řady zemí a řekly, že za těchto podmínek nepustí nedostatečně pojištěná letadla do svého vzdušného prostoru. Lhůta pro vyřešení tohoto problému vyprší o půlnoci ze čtvrtka na pátek. Ministerstvo dopravy a spojů muselo tedy reagovat velmi rychle. Prakticky ze dne na den jsme připravili materiál, kde jsme požádali vládu, aby vyslovila svoji určitou garanci, že uhradí případné škody nad tu pojistnou částku, pokud by se něco takového našim dopravcům přihodilo. Obdobně totiž postupovaly i vlády jiných zemích, včetně našich bezprostředních sousedů, aby tak umožnily fungování letecké dopravy do doby, než si pojišťovny, zajišťovny a letečtí dopravci ten svůj vzájemný problém vyřeší. Ty záruky poskytly státy většinou na určitý, relativně krátký časový úsek, například na jeden měsíc.

Na základě toho projednávaného materiálu a té situace, mi vláda uložila, abych jednak vystavil příslib jménem vlády, který umožní leteckým dopravcům provoz, kde tedy vláda dává předběžný příslib, že takovou záruku poskytne. A současně mi uložila úkol, připravit do týdne návrh zákona, který, pokud ho vláda schválí, potom předloží k projednání Parlamentu tak, aby ho projednal v tom zkráceném režimu, aby mohl bezprostředně začít svoji platnost. Zdůrazňuji, že ta záruka, respektive předběžný příslib bude vydán nikoliv jenom českým aeroliniím, ale všem leteckým dopravcům, kteří jsou u nás licencováni. Ještě přesněji řečeno, byli licencováni k 11. 9. tohoto roku, to proto, aby se tam eventuelně nemohl vklínit nějaký spekulant. Takže tolik k tomu nejaktuálnějšímu.