Ačkoliv jsem si vědoma toho, že v normálních tržních podmínkách, které charakterizují ekonomiku demokratické společnosti, existují společnosti či firmy lepší a horší, obávám se, že prvním zdrojem nedůvěry vůči zveřejněným výsledkům není samotný (z pohledu mé oponentky neúplný) statistický přehled podaný způsobem charakteristickým pro tiskovou zprávu, ale poslání Hnutí Pro život ČR obecně. Ačkoliv jsem samozřejmě ochotna k jakékoliv diskusi na daná témata, která s prací našeho nevládního neziskového občanského sdružení souvisí, preferuji rovný styl diskuse bez zbytečných zavádějících kliček.

Chce-li tedy má oponentka hovořit o problematice potratů v celé její šíři, jsem takovému dialogu samozřejmě otevřená. Pro úspěšnou diskusi je třeba si však stanovit kromě jasné (pokud možno sourodé) otázky, o které se diskutovat má i určité cíle a mantinely a ty je pak potřeba dodržet. To kromě zajištění dobrého výsledku rozmluvy navíc také vyloučí možnost, že by si oponenti navzájem nerozuměli a publikum by jejich argumenty nepovažovalo (právem) za konzistentní.

Chtěla bych v této souvislosti upozornit na základní věc, kvůli níž polemika Lindy Sokáčové bohužel ztrácí na své vypovídací hodnotě. Tisková zpráva Hnutí Pro život ČR byla o stavu vnímání úcty k lidskému životu v České republice, nikoliv o tématu stávající potratové legislativy a jejich případných změnách. Přesto se významná část její oponentury zaobírá otázkami mimo téma tiskové zprávy, na kterou původně autorka reagovala (např. letmo nastíněná problematika restrikce potratové praxe, vzdělání, sociální podmínky, nebo jakási nevyjádřená hodnota zvaná "důstojný" život - bez bližšího upřesnění).

Měla bych co říci téměř ke každé z těch vět, které je možné v příspěvku Lindy Sokáčové najít, ale chci se dle výše uvedených zásad pro diskusi držet co nejblíže zdroji nejasností či nedorozumění, který mou oponentku přivádí k pochybnostem o důvěryhodnosti uveřejněného textu.

Není v mé moci vysvětlit metodiku či zásady práce agentury TNS - Factum, proto bych s dovolením autorku otázek, které se jí týkají odkázala přímo do "epicentra" vzniku podkladů pro inkriminovanou tiskovou zprávu. Na konkrétní otázky si má odvážná oponentka zaslouží solidní a přesnou odpověď, proto pokud bude mít zájem, mohu jí zaslat tu část výstupu z průzkumu veřejného mínění, která tvoří tabulkový přehled o odpovědích respondentů , aby tam mohla najít odpovědi na všechny své otázky. K některým námitkám (např. neuvedení počtu respondentů ve zprávě, obávaná statistická odchylka, převedení četností odpovědí do textu atp.) mohu autorku příspěvku pouze odkázat na pročtení aktuálních zveřejněných výzkumů veřejného mínění např. v (snad pro Lindu Sokáčovou dost seriózní) České tiskové kanceláři. Případně ji mohu vzorové zveřejněné výsledky některého aktuálního průzkumu realizovaného jinou agenturou (abychom se vyhnuly případně konfliktu o profesionalitě toho či onoho ústavu) na požádání zaslat. Věřím, že budou tématicky zaměřeny na oblast, která nebude mou oponentku tak dráždit, jako problematika prosazování plné právní ochrany každé lidské bytosti od početí do přirozené smrti, a proto k nim bude moci přistoupit nezaujatě. Zjistí, že zveřejněné tiskové informace o výsledcích průzkumů neobsahují několikastránkové přílohy s tabulkami a řadu dalších náležitostí, které tiskové zprávě Hnutí Pro život ČR vyčítá. (Upřímně řečeno, pokud se tak stane, budu velmi zvědavá, jestli zde na BL v budoucnosti najdu totožné výtky Lindy Sokáčové i k tiskové zprávě mapující výsledek průzkumu např. obliby Senátu atp., které nyní adresuje našemu sdružení.)

To, že se komentář k výzkumu "prolíná s výsledky výzkumu" bych osobně jako důvod ke kritice neviděla. Oponentka se zřejmě nechala unést svým rozhořčením a nepočítala s tím, že když chce někdo něco komentovat, musí vycházet právě z daných fakt a těch se ve svém komentáři zákonitě dotýkat.

Na závěr členka feministické skupiny a zastánkyně potratů píše: "Jsem pro svobodnou volbu, i když bych sama nikdy (i když kdo může říct nikdy) umělé přerušení těhotenství nepodstoupila a nijak je nepodporuji." Chtěla bych se spíše řečnicky zeptat: Které jiné zlo sama páchat nechce, ale pro jiné je podporuje? Chce říci analogicky s tím, že by nikdy nediskriminovala jako zaměstnavatelka ženy, ale že tuto možnost chce ponechat pro jiné v rámci jejich "svobodné volby"? (A to připomínám, že ač mne problém diskriminace žen v zaměstnání velmi trápí, přesto jde pochopitelně o mnohem méně závažný problém, než kterým je otázka umělých potratů jako minimálně potenciálního zabíjení nenarozených dětí).

A zcela nakonec dovolte malou otázku: "Nikdo však nemá právo rozhodovat za druhé..." Má oponentka je ve svých (poměrně závažných) postojích, které de facto mohou přímo ohrozit právo lidské bytosti na život, neřku-li přímo jeho existenci, bohužel zcela nekonzistentní, a to je v naší souvislosti opravdu bruslení na velmi tenkém ledě. Jak jinak mohu vidět tento její výrok v souvislosti s jejím (výše naznačeným) míněním, když u potratu jde o velmi intenzivní rozhodování ZA druhé, ba dokonce O druhých (rozumějte nenarozených lidských bytostech), které (protože ony samy nám svůj názor sdělit nemohou) mnohdy končí jejich smrtí?

Jak se Linda Sokáčová svěřila, na otázku, zda začíná lidský život početím, by odpověděla ano. Patřila by pak ale zřejmě k té části respondentů, kteří se domnívají, že existuje lidský život, který by neměl být zákonem chráněn nebo jinými slovy: jehož existence je závislá zcela na někom jiném a podmíněna zcela irelevantními faktory jako je např. fyzická či mentální zralost, věk či zdraví. Jsem upřímně velmi vděčná za to, že nepatřím do té diskriminované skupiny občanů, kterým z nějakých (zcela podružných) důvodů nenáleží právo na život a tím pádem se nemusím bát vyjít na ulici a mít strach, že potkám dámu, která hájí "svobodnou volbu".