Náměstek amerického ministra obrany Wolfowitz zdůraznil, že je zapotřebí zlepšit práci výzvědných služeb, spolupráci v oblasti logistické podpory a při zjišťování finančních toků.

Někteří evropští spojenci byli znepokojeni příslibem prezidenta Bushe "vést válku" a určitými výrazy, jichž použil Wolfowitz - zejména, když se zmínil o tom, že bude zapotřebí "ukončit" státy, které podporují terorismus - tento výraz byl posléze opraven, že šlo o "ukončení státní podpory pro terorismus".

Spojené státy nejsou povinny žádat NATO o svolení s případnou jednostrannou vojenskou akcí a mohly by při ní žádat o pomoc individuální členské země NATO, jako je Británie či Německo.

MInistři obrany NATO byli na schůzce v Bruselu varováni, že svět čelí hrozbám útoků "teroristů", kteří mají k dispozici zbraně hromadného ničení. Wolfowitz konstatoval, že existuje "znepokojující souvislost ... mezi státy, které poskytují útočiště mezinárodním teroristům, a těmi státy, které mají aktivní a zralé programy výroby zbraní hromadného ničení."

Na schůzce se nehovořilo konkrétně o žádných státech, avšak předtím jmenoval Washington Írán, Irák, Sýrii a Lybii jako státy, které podporují terorismus.

Překvapivě nepředložily Spojené státy na schůzce členským zemím NATO žádné důkazy o tom, že by za teroristické atentáty v USA nesl vinu Osama bin Laden.

Wolfowitz uvedl, že je obtížné provést nyní vojenskou odplatu proti pachatelům sebevražedných útoků v USA, protože není známo, kde jsou. Zdůraznil však, že Washington stále ještě považuje Osamu bin Ladena za hlavního organizátora teroristických útoků z 11. září. Dodal, že by NATO mohlo pomoci získávat rozvědné informace o Osamu bin Ladenovi a že vojenská pomoc není v současnosti důležitá.

"Budeme-li potřebovat kolektivní [vojenskou] akci, požádáme o ni," řekl Wolfowitz a požádal Spojence v NATO, aby se připravili na dlouhé, koordinované úsilí v boji proti terorismu.