Skandál v britských sdělovacích prostředcích:
Odhaleny styky mezi novináři a politiky
Bývalý britský konzervativní ministr financí Norman Lamont se přiznal, že byl, upřímně řečeno, šokován, napsal ve středu ve svém komentáři mediální editor listu Guardian Kamal Ahmed. Během bitvy o to, kdo se stane šéfem konzervativní strany v roce 1990 prozradil čelný činitel zpravodajského studia britské komerční televize Independent Television News výsledky důvěrného průzkumu volebních preferencí mezi konzervativními poslanci, který provedlo právě toto televizní studio. Tyto informace velmi pomohly Johnu Majorovi.
K Lamontovu šoku můžeme dodat další emoci: pocit zrady a deprimovanost, argumentuje mediální editor listu Guardian. Zdůrazňuje, že je nesmírně znepokojující, že pracovník Independent Television News prozradil politikovi důvěrné informace, které zjistili jeho kolegové novináři.
Komerční ITN, stejně jako BBC, má povinnost být nezaujatou, nezávislou televizní stanicí. Znamená to, argumentuje Guardian, že my, televizní diváci, musíme být schopni důvěřovat těmto organizacím, že vysílají objektivní informace o politické scéně.
Nezávislost se nerodí na poli. Vzniká z toho, že novináři a jejich šéfové dodržují nepsané pravidlo: ať už je naše politické přesvědčení jakékoliv, mezi ním a naší novinářskou prací musí být jasný odstup.
Nynější skandál má velmi široký význam, pokračuje Guardian. Roste spiklenecké srozumění mezi těmi, od nichž se očekává, že veřejnosti poskytují objektivní informace, a mocí - mezi novináři a politiky. Novináři se stávají pro politiky propagandisty.
Je sice pravda, že většina novinářů, kteří dělají politické zpravodajství v BBC i v ITN si zachovává svou objektivitu prostřednictvím robustní integrity. Jenže pokaždé, když se stane novinář mluvčím politické strany, poškozuje to veřejný zájem. Likviduje se přesvědčení veřejnosti, že politika a žurnalismus spolu nemají mít nic společného.
Vezměme několik příkladů. Lorraine Davidsonová, bývalá politická reportérka Scottish Television, odešla z televize a stala se členkou týmu pro komunikaci s novináři Labouristické strany ve Skotsku. Vyvolalo to protesty, když se krátce poté zase vrátila do Scottish Television. Ta televizní stanice ji naštěstí už nedovolila, aby se věnovala politickému zpravodajství. Avšak je znepokojující, že se novinář může stát členem pracovního týmu politické strany, jehož cílem je zpravodajství kontrolovat a ovlivňovat.
Bill Bush, šéf oddělení politického výzkumu v BBC, odešel z BBC a stal se členem výzkumného týmu v úřadu ministerského předsedy v Downing Street číslo 10. Byl to člověk, který měl přístup k nejdůvěrnějším informacím o poslancích, o jejich stranách a o vládě, jaké kdy BBC shromáždila. Jeho přechod do Labouristické strany byl pro ni obrovským ternem. Čtyři další novináři z BBC přešli nedávno do výzkumného týmu Labouristické strany.
Zaměstnanci BBC jsou zvlášť zdeprimováni jedním velmi vysokým politickým korespondentem, který se vychloubal, že zažádal o místo v aparátu Labouristické strany, jenže pak ho Labouristická strana odmítla. A ten člověk i nadále dělá v BBC politické zpravodajství. Jak je možné, že to šéf zpravodajství BBC, Tony Hall, nadále toleruje, ptá se Guardian.
