České boty: Opět jeden odborník na Česko
Autor tohoto "objevného" článku píše o českém nacionalismu, tentokrát u českých výrobců obuvi. Poměrně přesně komentuje historii
obuvnictví a vznik podniků dynastie Baťů. Jenže starší historii nezná. Nezná historii českého průmyslu v druhé polovině 19. století, kdy se
Češi , i přes některé dnes zdánlivě směšné epizody s argumentací národnosti výrobců stali průmyslovým národem, nejen s českými dělníky, ale
i továrníky, inženýry a vynálezci. ( Možná by bylo dobré si připomenout knihy pana Neffa staršího, otce dnešního šéfa Neviditelného psa, které
se právě touto dobou zabývaly). I to, že Češi v národnostním zápalu nakupovali u českých firem, napomohlo rozběhu těchto nově vznikajícich
podniků. Ostatně bez zápalu pro věc, někdy zdánlivě nebo skutečně směšného se nedá ničeho dosáhnout ani dnes. Autor nezná tuto dobu, anebo
jen málo.
Ostatně tento "spotřební nacionalismus" není nic neobvyklého ani dnes, Ani dnes by francouzský politik neobstál, kdyby jeho služební auto
nebylo francouzské a německý politik také.
Mnohé západní vlády a Evropská unie ho provádějí v mnohem nepřijatelnějším měřítku. Několikrát byly naše podniky EU sankcionovány,
protože prý prodávají za dumpingové ceny, i když je to nesmysl. ( např. hutní podniky. I když jedinou příčinou nižších cen je nižší mzdová
hladina výrobců - stejně jako u těch azijských výrobců bot). Samozřejmě je to nesmysl - naše podniky nemají na to, aby vedly válku o trh za
cenu prodávat se strátou. Ale větší má vždy pravdu -není odvolání. Pokud by měl nějaký český podnik zvítězit v konkurenci ( není jich moc)a
ohrozit nějaký podnik v EU, nastoupí administrativní opatření EU. Stejně tak brání USA svoje ocelárny proti Japonsku.
Když se k nám valí zemědělské výrobky oficiálně dotované EU, nemůžeme s tím dělat nic. Takže naše zemědělství krachuje, a to i v těch
nejúrodnějších oblastech. Při stížnostech dostaneme dobrou radu - dotujte také.
Ale toto samo nemá nic společného s problémy českých obuvníků. Dokonce ani konkurence vietnamských obchodníků neohrožuje pozice
výrobců obuvi, i když se jedná o nekalou obchodní konkurenci. (Pašování, neplacení cel a DPH - nevymýšlím si, mnohokrát bylo zabaveno
zboží, jehož nabytí nemohl vietnamský obchodník dokázat- vede prakticky k tomu, že se jedná o obchod "DUTY FREE") Ale to samo není
příčinou problému.
Problém je úplně jinde. Český obuvnický průmysl nikdy nebyl zaměřen pouze na český trh. Jeho kapacity mnohokrát převýšily schopnost
oněch "českých slovanských nohou" roztrhat , co vyrobil. Počínaje obouváním c.-k armády za Rakouska, přes světovou expanzi za 1. republiky
i dobu RVHP - vždy byl zaměřen na export. Obuvníci ze Zlína obouvali velkou část Sovětského svazu a států Varšavské smlouvy. Po revoluci
se export značně snížil,ale po několika letech se znovu obnovil a znovu začal růst díky podnikatelskému duchu podnikatelů ze Zlína a širokého
okolí.
Do toho přišel finanční krach na ruském trhu. Hodně objednávek prostě padlo. Od Veselí n. Moravou až po Zlín bylo možné vidět sklady plné
bot objednaných z Ruska, ve vzorech objednaných ruskými obchodníky, s ruskými nápisy, čili absolutně neprodejnými jinde, které se zoufalí
výrobci pokoušeli prodat za třetinovou až poloviční cenu na domácím trhu. Otevřeno bylo i v sobotu a v neděli. Vždyť si vzali úvěry na nákup
kůží a jiných materiálů, na mzdy atd. A tyto úvěry bylo třeba aspoň částečně splatit.
Ty oblednávky byly velké - dokonce se nabírali pracovníci ze zahraničí ( hlavně Slovenska a Ukrajiny) . Povodně, které tento region postihly,
také nepříspěly k prosperitě .
Neviděl jsem pořad, který tento autor popisuje, ale zdá se mi, že si autor pořadu vybral špatného podnikatele. Pravděpodobně nějakého malého,
který neexportoval. Důvody problémů, které uvádí, jsou prostě směšné. Problém je špatná finanční situace v Rusku, nízká životní úroveň v
post socialistickém světě a nedostatek vlastních peněz ve výrobních podnicích ( podkapitalizace celého českého průmyslu je dávno známým
faktem a politika vysokých úrokových mír držených ČNB - začaly klesat až loni- také ), který by umožňoval prodávat na úvěr.
Jen jeden výrok je částečně oprávněný. Každý antropolog vám řekne , že opravdu jsou určité rozdíly v anatomii bělochů a národů "žlutých". Co
je vhodné pro jednu rasu, nemusí být vhodné pro druhou. Existují rozdíly mezi poměry šířky a délky chodidla, výška nártu atd, stejně jako mezi
délkou a šířkou lebky. A obuv, pokud nebyla vyráběna speciálně pro evropany ( ať už byla vyrobena kdekoli), opravdu nemusí být vhodná.
Ostatně i v Evropě existují různé systémy velikosti bot a ne vždy si přeně odpovídají . Stanovení těchto velikostí se dělají pomocí dos
náročných antropometrických měření.
Opět jeden článek, který nepřispěje k porozumění.
