Robin Cook: Všechny alternativy jsou možné, ale NATO nyní vítězí

(Úryvky z pořadu Svět tento víkend, BBC Radio 4, neděle 30. května, 13 hodin.)

James Cox: NATO popřelo zprávy, že Británie nabídla 50 000 vojáků pro pozemní armádu, která by měla podniknout invazi do Kosova. Avšak ministr zahraničí Robin Cook mi sdělil, že se uvažuje o všech alternativách a že NATO nepřipustí kompromis ohledně svých cílů donutit Miloševiče, aby splnil požadavky Severoatlantické aliance. (...)

Přehled zpráv: NATO popřelo tiskové zprávy, že minulý týden hovořili ministři obrany NATO na schůzce v Bonnu o rozšíření armády pro invazi do Kosova. Podle těchto zpráv prý přislíbil britský ministr obrany poskytnout podstatnou část těchto vojáků, 50 000, z celkového počtu 150 000. Z ústředí NATO v Bruselu hovoří Hugh Scofield:

Hugh Scofield: Podle zpráv, kromě hodnocení dosavadních zprávů pro posílení "realizačních mírových jednotek" pro Kosovo ministři také soukromě hovořili o návrzích na pozemní invazi, pokud by nynější letecké údery nevedly v nadcházejících týdnech k úspěchu.

Z celkového počtu 150 000 vojáků, který se považuje za nutný pro invazi, prý Británie přislíbila třetinu, 50 000. Dnes však v ústředí NATO bagatelizují tyto zprávy. Podle mluvčího Jamieho Sheaha existují nouzové plány pro pozemní invazi, ale protože neexistuje v aliance konsensus ohledně jejich realizace, plány zůstávají teoretické. Oficiální linií je, že zintenzívněné letecké údery začínají mít úspěch, že prezident Miloševič projevuje známky, že bude ochoten se sklonit, a proto se politika nebude měnit.

(...)

James Cox: Slobodan Miloševič nyní konstatuje, že je ochoten vyjednávat o míru, na základě principů, které tento měsíc definovala skupina G 8. To přivítal jako podstatný úspěch ruský vyjednavač Viktor Černomyrdin. NATO však k tomu přistupuje s daleko větší opatrností, i když Francie a Německo navrhly, že by se skupina G8 měla znovu sejít a nový postoj Bělehradu zhodnotit.

Avšak principy skupiny G8 jsou skryty v diplomatických nejasnostech. Musely být tak formulovány, aby to uspokojilo Rusko, a jsou daleko méně explicitní než vyhlášené požadavky NATO. Je to tedy skutečně podstatná změna v Miloševičově postoji, anebo je to jen další pokus vychytralého srbského vedoucího představitele rozdělit světové veřejné mínění a oddálit své vlastní zničení?

Francois Rivesau je mluvčí francouzského ministerstva zahraničních věcí. Řekl mi, že se domnívá, že došlo v Bělehradě ke změně v postojích, ale odmítl se vyjádřit k tomu, zda to stačí:

Francois Rivesau: Myslím, že byste se měl zeptat jich. Ale když posloucháte, co říkají, myslím, ano, domnívají se, že je to důležité.

James Cox: K jaké dohodě by tedy mohlo podle vašeho názoru dojít? Pět principů, které NATO vyhlásilo, a osm principů, které vydala skupina G8, se od sebe podstatně v podrobnostech odlišují.

Francois Rivesau: Naše postavení je takové, že zastáváme tyto principy, ale samozřejmě, musíme se snažit vyřešit ten problém s Ruskem. Pokud by došlo k úplné dohodě, už by existovala rezoluce OSN.

James Cox: Takže stále potřebujeme rezoluci OSN?

Francois Rivesau: Samozřejmě, samozřejmě.

James Cox: Mezitím válka pokračuje. Má-li pravdu zpráva v dnešním týdeníku Sunday Telegraph, Británie zastává stále tvrdší postoj. Sunday Telegraph píše, že je Británie připravena vyslat až 50 000 vojáků jako součást obrovské armády 150 000 mužů, kteří mají ovládnout Kosovo. NATO to popírá, ale to by byla, pokud je to pravda, invazní armáda. 150 000 je přesně ten počet, o němž se vyjádřili vojenští stratégové, že ho bude zapotřebí pro vstup vojsk NATO do Kosova, proti němuž by jugoslávská armáda nemohla vyvíjet odpor - tedy pro pozemní válku. Tak jsem se zeptal ministra zahraničních věcí Robina Cooka: Je to pravda?

Robin Cook: V současnosti nečiníme žádná rozhodnutí. Ani nemáme žádné návrhy v tomto smyslu. Ale vždycky jsme říkali, že všechny alternativy jsou možné. Bylo by nemoudré od každé vojenské organizace, kdyby neuvažovala neustále o všech alternativách, aby je mohli ministři zvolit, pokud by nadešel čas takové rozhodnutí učinit, ale takové rozhodnutí dosud nebylo přijato.

James Cox: Dosud, a to kvůli pochybnostem v USA, v Německu, ve Francii. Možnost invaze - což navozuje počet 150 000 vojáků - se dosud nebrala vážně. Dosud byla tato možnost vylučována. Znamená to, že je nyní britský postoj razantnější -

Robin Cook: Ne, prezident Clinton přece jasně řekl, že všechny alternativy jsou na stole a nic se nevylučuje. Jenže tyto vaše otázky jsou v současnosti poněkud neaktuální. V současnosti totiž přichází množství důkazů, že letecké údery mají podstatný efekt, likvidují velmi podstatným způsobem Miloševičovu válečnou mašinérii v Kosovu. Musí ovšem ještě pochopit, že jediným východiskem je pro něho přijmout stoprocentně naše požadavky.

James Cox: Co nabízí pan Miloševič? Uvedl, že je ochoten souhlasit s návrhy skupiny G8, ty se ale v podrobnostech odlišují a jsou mlhavější než požadavky NATO.

Robin Cook: Požadavky NATO jsou naprosto jasné. Vítám, že prezident Miloševič nyní souhlasil, že přijme principy, ale jak jsem řekl včera, musí jít dál než je jeho včerejší opatrně formulované prohlášení, v němž přijímá všeobecné principy, ke konkrétním problémům. A konkrétní problémy jsou uvedeny v požadavcích NATO.

James Cox: Francie a Německo navrhují, že by se snad měl znovu sejít summit G8 a projednat celou věc. Jste přesvědčen, že změnil pan Miloševič dostatečně podstatně své postavení, anebo, jak zjevně vyplývá z toho, co říkáte, že jsou jeho slova stále ještě příliš vyhýbavá, takže na ně nelze spolehnout?

Robin Cook: Zaprvé musíme zjistit, o čem přesně se v Bělehradě jednalo. Řekněme to jasně: když hovoříme o cílech a požadavcích NATO, to nejsou abstraktní vyjednávací návrhy. Jsou to podstatné, základní podmínky, které musejí být splněny: uprchlíci musejí mít právo vrátit se domů, etnické očišťování musí být zvráceno.

James Cox: Je možné vyjednávat s někým, kdo byl obžalován jako válečný zločinec?

Robin Cook: Británie plně spolupracovala s tribunálem pro válečné zločiny. Poskytli jsme mu jako jediná země nejvíce informací o tom, co se děje v Kosovu. Uvedl jsem, když byl vydán zatykač na prezidenta Miloševiče, že budeme s tribunálem dále spolupracovat a budeme naléhat, aby byli všichni obvinění postaveni před soud. O tom není pochyb.

James Cox: Pan Miloševič ale nemůže například nikdy cestovat na jednání do Rambouillet, protože by byl pravděpodobně zatčen. Nyní nemůže ven ze srbské pevnosti. Takže musí být velmi obtížné s ním vyjednávat.

Robin Cook: Máte naprosto pravdu, že se Srbsko nyní nachází v podivném a já bych řekl pro ně naprosto neuspokojivém postavení, že mají hlavu státu a vládu, která se nesmí odvážit vycestovat mimo hranice vlastní země. Pokud tomu tak zůstává, Srbsko nemůže doufat, že se stane součástí mezinárodního společenství. Velmi silně to zvyšuje tlak na ty, kteří by dali raději přednost demokratičtějšímu, pokrokovějšímu politikovi, kteří se dívá do budoucnosti a ne do minulosti, jako prezident Miloševič. Co se týče budoucnosti a urovnání konfliktu, řekl jsem to zcela jasně: ohledně našich požadavků my vyjednávat nebudeme.