Pokračování dovětků
Pan Čulík zase připojil svou poznámku k mému článku z BL 17.5.99 ke kterému připojil svůj vlastní nadpis "Politická korektnost Jana Čulíka". Jestliže v tomto našem kočkování pokračuji, je to jen proto, že může být i pro čtenáře zajímavé, díváme-li se na jednu věc z různých úhlů.
Poznámka JČ: Jan Čulík není ženat s Angličankou, ale se Skotkou. Do jaké míry propadá britské "politické korektnosti", to je otázka, měli byste ho slyšet na některých "politicky korektních" seminářích Glasgowské univerzity (zdaleka ne všechny jsou politicky korektní). Citovaný článek studentky je velmi povrchní.
Ja jsem opravdu někde četl, že Jan Čulík je ženat s Angličankou. Mimo to jsem byl nejméně polovinu svého života tak zaostalý, že pro mne hlavně ve sportu, ale i jinde pojem Angličani zahrnoval i Skoty, Walesany aj. Říkat tehdy Britové bylo vlastně "not done" v Čechách. Po příchodu do Holandska (pardon, do Nizozemského království] jsem zjistil, že nizozemští fotbaloví a jiní fandové povzbuzují své mužstvo (případně ženstvo) pokřikem "Hup Holland" bez ohledu na to, z jaké provincie jsou. "Holandské" jsou totiž podle názvu vlastně jen dvě: Jižní a Severní Holandsko. Takže se mi trochu ulevilo, také ostatně i tím, že Holanďané tehdy říkali zásadně Češi místo tehdy korektního Čechoslováci. Ale uznávám, že jsem si měl ověřit pramen a napsat, že JČ je ženat s Britkou, přesněji pak se Skotkou.
To, že Jan Čulík občas zabředá trochu (na rozdíl od nás, profesionálně politicky nekorektních pisálků) do politické nekorektnosti je velké překvapení. Měl by nám dát nějaké příklady, abychom ho nemuseli pořád peskovat a mohli ho vzít do party. Vyjádření o názoru (nikoliv článku, ten v BL nevyšel) studentky je ovšem unfair. Je jí 19 let a popsala jen svou reálnou zkušenost, ktero asi udělali i jiní.
Poznámka JČ. V Severním Irsku proti sobě stojí dva rozdílné národy, nejde o náboženský, ale etnický konflikt...dvě studentky, jedna z Irské republiky, druhá ze Severního Irska vykřikly. "Konečně to někdo pochopil. Kolikrát to máme pořád všem vysvětlovat?"
Hle jak také vznikají národy. Mám pocit, že geneticky jsou oba "národy" irské, ale po staletí se táhnoucí hluboké náboženské a snad i sociální, politické a jiné rozpory nakonec vedou k tomu, že se obě frakce prohlásí za samostatný národ, protože se jim to jeví jako nejjednodušší řešení. Podobně to vlastně dopadlo i u nás. Podle mne, ale nikde to na mne neříkejte, pocházejí Češi a Slováci geneticky z jednoho národa či kmene. Přestože Slováci žili po staletí odděleně od nás pod represivní maďarskou nadvládou, neliší se jejich jazyk podstatně od češtiny a téměř už vůbec ne od řeči, kterou se mluví v českých hraničních oblastech, na př. na moravském Slovácku. Pražské radio běžně používá služeb slovenského dopisovatele v Budapešti, jehož zprávy ve slovenštině jsou nebo do nedávna byly vysílány pražským radiem, aniž by to někoho vzrušovalo. Pro mne je jazyk nejdůležitějsím význakem národa a pohlížel bych proto na obě citované studentky s útrpnou nedůvěrou, aniž bych je chtěl masakrovat.
Poznámka JČ. Co se týče Garyho Beckera, vězni sice skutečně nemohou krást, když jsou ve vězení, ale co se stane po jejich propuštění? Existují přece známé statistiky, že recidivisty vězeňské tresty neodstraší. Možností je pak ovšem zavírat opakované zloděje toaletního papíru (viz článek v Independentu) na doživotí. Otázka je, kam se pak poděje spravedlnost a zda skutečně nevytvářejí ve Spojených státech svého druhu Gulag.
G. Koretz uvádí (Business Week 6.11.95) že podle ekonoma Steven D. Levitta mají tvrdší tresty silný zastrašovací účinek pro všechny druhy zločinů kromě znásilnění a vraždy. Možná, že záleží na tom, kdo statistiku sestavuje či problém studuje. Co se stane se zločincem po propuštění je jiná, nikoliv jen americká otázka. Nicméně je třeba si představit, co se bude dít, bude-li se nahlížet s dosavadní shovívavostí na drobnou kriminalitu. Výsledkem bude nevyhnutelně systém doporučovaný před lety v Holandsku levicovými extremisty zvaný "proletarisch winkelen" neboli proletářské nakupování, při kterém si někdo něco v obchodě vezme a odejde bez placení. Podle statistik se zdá, že k tomu už tak moc nechybí.
J.T.
Nová poznámka JČ: Říkat Skotům Angličani je totéž jako říkat Slovákům Češi. - Protestantští "Irové" jsou potomky přistěhovalců z hlavního anglického ostrova, skotských protestantů, nadřazených kolonistů (mohlo by se zdá, že po těch dvou nebo kolika stoletích už by se mohli asimilovat, jenže oni si tu svou "britskost" a "věrnost královně" schválně pěstují, tak jako mnoha jiným vystěhovalcům se jim zastavily hodinky. Pro skutečné Angličany je to velmi trapné, když tito "Britové" ze Severního Irska přijedou do Dolní sněmovny, zastarale tam horují pro protestantství, proti katolicismu a pro britskou královskou rodinu); katoličtí Irové jsou skuteční Irové.
