Neshody v NATO
Německo tento týden kategoricky vyloučilo možnost, že by měla být do Kosova vyslána pozemní vojska. a navrhlo, aby NATO suspendovalo bombardování Kosova. Je to známkou, že v organizaci NATO vznikají ostré rozpory ohledně dalšího vedení války.
Itálie také dala najevo, že "neexistují politické důvody" pro vyslání pozemních vojsk do Kosova. Vyplývá z toho, že tyto dvě členské země NATO začínají odmítat tvrdý angloamerický postoj a že začíná vznikat rozkol mezi Londýnem a Washingtonem a znepokojenými evropskými spojenci, kteří si z domácích politických důvodů přejí diplomatické a politické řešení.
Zatímco Británie tvrdí, že bylo vyslání pozemních vojsk do Kosova "vždycky" součástí strategie NATO a prezident Clinton uvedl ve Washingtonu, že "všechny alternativy" zůstávají otevřené, německý kancléř Gerhard Schroeder konstatuje naprostý opak.
Schroeder zdůraznil po rozhovorech s italským ministerským předsedou Massimem D'Alemou, že je vyslání pozemních vojsk "nemyslitelné". Schroeder dodal: "Z německého hlediska není možné uvažovat o vyslání pozemních vojsk. To je náš postoj a v budoucnosti se nezmění."
"Neexistují politické premisy pro debatu o vyslání pozemních vojsk," řekl obdobně italský premiér D'Alema a dodal, že pozemní vojska mohou být vyslána do Kosova pouze pod mandátem OSN. V Itálii vyjadřuje celá řada parlamentních stran znepokojení nad bombardovací kampaní.
D'Alema sdělil novinářům, že se se Schroederem dohodli na tom, že se pokusí vypracovat rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN ohledně statutu Kosova a jeho etnické albánské většiny.
Minulý týden požadovali němečtí Zelení, menší strana v Schroederově vládní koalici, jednostrané zastavení bombardovací kampaně.
Z kakofonie rozporných hlasů vycházejících z hlavních měst NATO vyplývá, že postoje stoupenců a odpůrců bombardovací kampaně jsou poslední dobou stále polarizovanější.
Jugoslávská vláda citlivě sleduje rozpory v NATO a snaží se je rozšiřovat. Srbský prezident Milan Milutinovič sdělil Itálii, že je Bělehrad ochoten se dohodnout na základě rezoluce, kterou by Radě bezpečnosti předložily Západ a Rusko. A Bogoljub Karič, bělehradský milionář a blízký společník Slobodana Miloševiče zase lichotí německému ministru zahraničních věcí Joschkovi Fischerovi. Charakterizoval ho jako "významného bojovníka za mír" a pozval ho do Bělehradu.
Avšak Británie zdůrazňuje, že bude pokračovat s bombardováním a Clinton konstatoval, že vyslání pozemních vojsk nemůže být vyloučeno. Britský ministr obrany George Robertson uvedl, že v NATO neexistují žádné rozpory a dodal, že letecké údery nebudou přerušeny.
Jaké jsou postoje členských zemí NATO
Spojené státy
Spojené státy se účastní na válce o Jugoslávii prostřednictvím 32 000 vojáků a dalšího personálu, 645 letadel a vrtulníků a 13 lodí. Podpora pro to, jak Clinton vede válku, poklesla, ale vzrostl jen počet občanů, kteří odpovídají "nevím", a nikoliv počet občanů, kteří způsob jeho vedení války odmítají. 47 procent Američanů podporuje Clintona, 36 jeho způsob vedení války odmítá a 17 procent je nerozhodných. Válku o Jugoslávii trvale ve Spojených státech podporuje 53 procent obyvatelstva, odmítá ji 38 procent.
Kromě minimálního protiválečného hnutí na levici se staví proti válce o Jugoslávii hlavně americká pravice. Oficiální vedení Republikánské strany ji kritizuje jako "Clintonovu válku" a kritizuje ho za zmatené plánování. Na pravici kritizují republikáni jako John McCain a Bob Dole Clintona, že nejedná dostatečně agresívně a že nepřijal myšlenku pozemní invaze.
Oficiálně Spojené státy odmítají myšlenku pozemní invaze, ale plánují ji na srpen. Tři čtvrtiny Senátu invazi odmítají a podpora veřejnosti pro invazi do Jugoslávie, původně na úrovni 57 procent obyvatelstva, poklesla na 43 procent.
Velká Británie
Více než 5000 britských vojáků je rozmístěno v Makedonii a v Albánii, mají tam 26 bojových tanků typu Challenger a další dělostřelecké zbraně. 12 letadel typu Harrier je v Gioa del Colle a dvanáct letadel Tornado GR 1 se přesunuje na Sicílii. Británie má ve Středozemí také několik servisních letadel a tři letadla AWACS, letadlovou loď Invincible, ponorku Splendid a pět dalších lodí.
V Británii trvale podporuje letecké údery 65 procent obyvatelstva. Rozhodnutí vyslat do Jugoslávie pozemní vojska by podporovalo 50 procent obyvatelstva.
Tony Blair se projevuje jako nejtvrdší politik z celého společenství NATO. Vytvořil si pro tuto válku vlastní vojenskou doktrínu. Ospravedlňuje vojenskou intervenci do vnitřních záležitostí jiného státu nutností zabránit genocidě. Kritizují ho britští konzervativci, avšak za strategii, nikoliv za válečné cíle.
Co se týče pozemní invaze, Británie by nevyslala vojska, kdyby se setkala v Jugoslávii s tuhým odporem, ale vyslala by vojska, kdyby byl odpor chabý.
Francie
Má v Makedonii 3000 vojáků, 800 v Albánii, poskytuje organizaci NATO pro letecké údery více než 80 letadel, letadlovou loď Foch, protileteckou fregatu, tanky a ponorku.
Ve Francii podporuje letecké údery trvale 70 procent obyvatelstva. 60 procent Francouzů souhlasí s tím, že Francie poskytuje pro tuto válku organizaci NATO vojáky a letadla a asi 55 procent Francouzů podporuje pozemní invazi, pokud by byly letecké údery neúčinné.
Na politické scéně podporuje ve Francii invazi velmi silně většina politiků a politických stran. Komunistická strana a Strana Zelených sice zpočátku nepříliš energicky proti válce protestovaly, avšak jejich protesty utichly, vzhledem k tomu, že premiér Lionel Jospin opakovaně a často hovoří o "hanebnosti, zvěrstvech a barbarství" bělehradského režimu.
Francie nyní pozemní invazi nepodporuje, avšak podpořila by v této věci Británii.
Německo
Německo poskytlo pro kampaň leteckých úderů 14 letadel typu Tornado, které létají ze základen v Itálii, kde je 500 členů personálů Luftwaffe. Tato letadla se účastní nebojových zpravodajských misí, ale mají schopnost neutralizovat protiletecké radary. Bundeswehr má v Makedonii 4000 vojáků a v Albánii 58, tyto počty mají brzo stoupnout v Makedonii na 4500 a v Albánii na 600.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění ze 14. května je 62 procent Němců přesvědčeno, že jsou letecké údery NATO správné, a 35 procent Němců si myslí, že jsou nesprávné. Avšak jen 40 procent Němců zastává názor, že letecké údery přimějí Miloševiče, aby se vzdal, a 53 procent Němců si myslí, že se Miloševič jen kvůli nim nevzdá.
Gerhardt Schroeder se zoufale snaží o politické řešení, protože si uvědomuje, že by jinak mohla jeho vláda padnout. Oficiálně sice Německo válku podporuje - Němci chtějí dokázat, že jejich armáda je jiná, než za druhé světové války - ale uvnitř Strany Zelených, kteří jsou ve vládní koalici, i v Sociálně demokratické a v Křesťansko-demokratické straně existuje ostrá opozice proti válce. Němečtí politikové si jsou silně vědomi nebezpečí Ruska a snaží se je v celé věci zaangažovat.
Pozemní invazi Německo odmítá.
Itálie
Poskytuje pro letecké údery 11 leteckých základen a v Makedonii a v Albánii má 7000 vojáků. Dvě italská letadla Tornado hlídkují před případným protiútokem Serbů.
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje v Itálii letecké údery jen 35 - 39 procent občanů. 46 procent Italů zastává názor, že by do Kosova měla vojska NATO vstoupit jen se souhlasem Srbska. 56 procent Italů je proti leteckým úderům.
Itálie si přeje, aby se politicky nedostala příliš daleko od Spojených států. Itálie je velmi silným stoupencem NATO v Evropě, ale všechny italské politické strany mají velké pochybnosti o bombardování Jugoslávie a aby uklidnily své voliče, hovoří o nynějším kompromisním diplomatickém plánu, podle něhož má být vypracována rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN.
Nejnovější pochybnosti Italů ohledně bombardovací kampaně byly vyvolány tím, že byly z Jaderského moře vyloveny bomby, které zranily některé rybáře. Významným faktorem v pochybnostech je skutečnost, že je Itálie velmi blízko konfliktu.
Itálie by podpořila pozemní invazi jen tehdy, kdyby Miloševič odmítl rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Řecko
Poskytuje organizaci NATO přístav Salonica, je to hlavní přístav, jímž se přesunují na Balkán vojska NATo a dává NATO k dispozici leteckou základnu Aktion na západě Řecka.
Podle opakovaných průzkumů veřejného mínění odmítá 97 procent Řeků jakékoliv vojenské akce proti Jugoslávii a 64 procent Řeků podporuje Miloševiče.
U moci je strana levicová Pasok a velmi obtížně udržuje na jedné straně spolupráci s NATO a na druhé straně se snaží rozptýlit silný odpor proti leteckým úderům. Hlavní opoziční konzervativní strana Nová demokracie požaduje, aby Řecko odmítlo poskytovat NATO "veškerou logistickou podporu" Malá komunistická strana požaduje, aby Řecko vystoupilo z NATO, a organizuje v tom smyslu celostátní demonstrace proti NATO.
V žádném případě by Řecko nepodpořilo pozemní invazi.
Maďarsko
Od nadcházejícího víkendu bude na základně Tasar na jihu Maďarska 24 letounů F 18. Maďarsko má v Albánii 35 vojenských lékařů.
54 procent Maďarů podporovalo letecké údery, ale podpora klesá. Čím déle válka pokračuje, tím nebezpečnější se zdá Maďarům. Maďarské postoje jsou ovlivněny existencí maďarské menšiny v srbské Vojvodině, která čítá 300 000 osob. Tito etničtí Maďaři musejí sloužit v jugoslávské armádě a maďarská vláda konstatuje, že žádný Maďar nesmí bojovat proti jinému Maďarovi.
V žádném případě by Maďarsko pozemní invazi nepodpořilo, a už vůbec ne přes maďarské území.
Turecko
Poskytuje 16 letadel F-16 pro pomocné akce, ale turecký tisk informoval, že se některá turecká letadla účastnila bombardování. Veřejné mínění silně podporuje letecké údery, 60 procent obyvatelstva je pro letecké údery. Turci považují kosovské Albánce za své dlouho ztracené bratry. Turecko by automaticky nepodpořilo pozemní invazi, ale učinilo by, co udělá většina.
