Evě Gratzingerové: Jawohl, meine Frau!
O nesnášenlivosti emigrantských a krajanských sdružení jsem cosi slyšel (z vyprávění Jaroslava Hutky) a cosi četl (na foru BL). Přesto mě výkřik Jawohl, mein Fuhrer zaskočil. Paní Gratzingerová použila na polistopadovou situaci v ČR němčinu a argumentaci válečných zločinců souzených v Norimberském procesu. Dále nekomentuji.
Zajímavější je příspěvek paní Fuchsové. Nalila čistého vína. Nejedná se o "naše lidi" (jak jsem se mylně domníval), nejedná se o Čechoameričany (jak se mylně domnívají pánové Mařík, Bufka a Chroust), jedná se o Američany. Přesněji o požadavky občanů USA vůči České republice.
Ano, to je stav de jure, city nechme stranou. Na řešení mezinárodních sporů je běžný postup přes standartní instituce. U soudu patrně Američané zvítězí. Nezvítězí však u české veřejnosti. Kytky na jejich louce v cizí zemi jim nebudou vonět.
Petr Jánský