V Británii vznikl skandál ohledně geneticky modifikovaných potravin, které jsou normálně už běžně v prodeji.
20 čelných vědců z různých zemí světa vydalo prohlášení, v němž podporují britského vědce maďarského původu dr. Arpada Pusztaie, který byl loni v srpnu donucen předčasně odejít do důchodu z britskou vládou financovaného Rowett Research Institute v Aberdeenu.
Dr. Pusztai totiž zjistil, že u krys, vyživovaných geneticky modifikovanými bramborami, došlo k oslabení jejich imunitního systému a k poškození důležitých tělesných orgánů. Zmenšil se také objem mozku krys. Tyto změny byly podle Pusztaie dramatické a došlo k nim během několika dní. Pusztai však zřejmě učinil chybu, že se svými výsledky šel na veřejnost dříve, než je měl řádně zpracovány.
Mnoho vědců je však přesvědčeno, že geneticky modifikované potraviny nejsou pro lidské zdraví hrozbou. Vědci akceptují, že geneticky modifikované potraviny mohou být hrozbou pro životní prostředí, že mohou vzniknout superhybridní plodiny a že geneticky modifikované plodiny povzbuzují farmáře, aby používali více chemikálií.
Avšak až do Pusztaiových experimentů neexistovaly důkazy, že by mohly být geneticky modifikované potraviny škodlivé lidem.
Proto bylo povoleno, aby se v Británii volně prodávaly v podstatě úplně bez jakéhokoliv nezávislého dohledu.
Loni bylo geneticky modifikováno 15 procent celkové sklizně soji ve Spojených státech. Letos se očekává, že to bude daleko vyšší procento.
Žádné nezávislé testování
Týdeník Sunday Times zjistil, že neexistuje žádné nezávislé testování geneticky modifikovaných ingrediencí pro potraviny, které jsou nyní součástí šedesáti procent veškerých konzervovaných potravin, od jídla pro nemluvňata až po polévky v konzervě.
Vědci požadují pětileté moratorium na prodej geneticky modifikovaných potravin. Konstatují, že nevíme skoro nic o tom, jaký bude mít na lidský organismus dlouhodobě vliv konzumace geneticky modifikovaných potravin.
Geneticky modifikované potraviny jsou vyráběny tak, že vědci vezmou gen z jednoho přírodního druhu a transplantují ho do jiného. Například gen, který u ryb zabraňuje zmrznutí, byl modifikován a včleněn do jahod.
Pozorovatelé konstatují, že nové léky jsou předtím, než přijdou na trh, podrobovány velmi tvrdému testování: přitom léky jsou v porovnání s geneticky modifikovanými potravinami lidským organismem konzumovány jen v minimálním množství.
Výzkum ve Skotsku
Před čtyřmi lety se rozhodlo britské Ministerstvo pro Skotsko (Scottish Office) financovat výzkum vlivu geneticky modifikovaných potravin na zdraví a výživu zvířat. Nebylo to součástí strategie britské vlády: britská vláda v této oblasti neměla strategii žádnou.
Kontrakt získal Arpad Pusztai, světová kapacita v oblasti výzkumu bílkovin. V prosinci 1996 se britská vláda obrátila na Pusztaie s prosbou o konzultaci ve věci žádosti jedné firmy, která chtěla testovat geneticky modifikované plodiny. Tehdy si Pusztai uvědomil, že v této oblasti nebyl proveden skoro vůbec žádný výzkum.
Pusztai varoval, že než začne vláda vydávat takováto povolení, je třeba provést řádné zkoušky. "Nenechávejte to náhodě," konstatoval. Vláda jeho varováni ignorovala.
Pak začal Pusztaiův vlastní výzkum produkovat znepokojující výsledky. Experimentoval s genem, který produkuje bílkovinu zvanou lektin. Ta byla včleněna do brambor a bramborami byly krmeny krysy. Snížila se váha tělesných orgánů těchto krys a došlo k oslabení jejich imunitního systému. Teoreticky by to mohlo znamenat, že by zvířata dostávala častěji rakovinu a jiné nemoce.
Pusztai požadoval další peníze, aby mohl ve výzkumu pokračovat, ale byly mu odmítnuty. Tak se rozhodl záležitost zveřejnit. Se svolením svého zaměstnavatele, Rowett Institute, vystoupil v investigativním pořadu britské komerční televize World in Action. Řekl v televizi, že "je to velmi neférové, využívat našich spoluobčanů jako lidských morčat pro testy". Posléze byl Pusztai donucen odejít předčasně do důchodu.
Deník Guardian přinesl fotografie vnitřku žaludku normálních krys a krys krmených geneticky modifikovanými bramborami. Stěny žaludku byly u krys, krmených modifikovanými bramborami, výrazně napuchlé.
Britská vláda tvrdí, že jsou geneticky modifikované potraviny naprosto bezpečné, avšak komentátoři poukazují na to, že k dispozici jsou pouze údaje od firem, které geneticky modifikované potraviny vyrábějí, že neexistuje nezávislý research.
Britské potravinářské supermarkety neposkytují většinou veřejnosti informace o tom, které potraviny obsahují geneticky modifikované ingredience. Například v supermarketu Safeway je to prý "méně než 100 druhů našeho zboží".
Jak napsal týdeník Sunday Times, "labouristická vláda v Británii se chová, jako že je přesně informována o všem, co se děje kolem nás a co si přejí občané." Jeden labouristický peer (člen Horní sněmovny) však byl nedávno přítomen schůzce novinářů s Alistairem Campbellem, premiérovým tiskovým tajemníkem. Campbell byl podle jeho slov o této záležitosti zcela neinformován. "Byl tak neznalý a snažil se improvizovat, že mě to skutečně poděsilo," konstatoval tento politik. Dodal: "Vznikl dojem, že je britská vláda pod obrovským tlakem od Američanů, aby do otázky geneticky modifikovaných potravin nijak nezasahovala".
Velmi lukrativní průmyslové odvětví
Potíž je, že genetická modifikace plodin je neobyčejně výdělečná. Velké podniky, zabývající se genetickým inženýrstvím, jako například obří firma Monstanto, dostaly od britské vlády nabídku mnoha miliónů liber, aby otevřely provozy v Británii. Britská vláda určila, že více než 15 miliónů liber (750 miliónů Kč) má být nabídnuto mezinárodním biotechnologickým firmám, včetně firem, jako je Du Pont a Monsanto.
Britská vláda konstatuje, že neexistují žádné důkazy, že by geneticky modifikované potraviny, které se prodávají v Británii, byly zdravotně nějak škodlivé.
V důsledku nynějších obav se vyskytují první známky, že se britské supermarkety začínají odvracet od geneticky modifikovaných potravin. Některé velké potravinářské supermarkety požádaly v minulých dnech dodavatele zemědělských produktů, aby skoupily po celém světě veškerou půdu, na níž se pěstují geneticky nemodifikované plodiny, aby mohly s jistotou prodávat výrobky, neobsahující geneticky pozměněné ingredience.
