Výběr textů z posledních dní:

Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.

Michal Giboda

Vazeny pane Culiku,

V priloze posilam clanek reagujici na prispevek pana Nedbala "Zalozme cesky Weizmannuv Institut" ve kterem popisuji i svuj osud, jak jste mne k tomu pobidl.

Muj reditel uz mi poslal vypoved, abych to podepsal, nebo se vratil domu (zde mam podepsan kontrakt do konce cervna '99). V Praze reorganizuje ustav a z duvodu reorganizace mne stejne propusti.

Usporadal jsem tady v Portoriku loni v zari konferenci. Z ni vyjde ve Svycarsku zvlastni cislo "Acta Tropica" . Poprve se stalo neco takoveho, ze byl Cech prizvan jako Special Editor.

Byl jsem jediny clovek ve svem prazskem ustavu, ktery dostaval granty z tak prestizni organizace, jako je World Health Organisation, ale ted se dovidam, ze muj program "neni v zajmu ustavu". Pritom jsme na stope neceho revolucniho.

Moje pracoviste je v Ceskych Budejovicich. Organizace, ktera mne financovala, se jmenuje: "The UNDP/World Bank/ WHO Special Programme for Research and Trainng in Tropical Diseases". Jde o sdruzene prostredky vsech organizaci.

Michal Giboda, Portoriko

Potřebujeme Weizmannův institut?

Potrebuje temer 11 milionova Ceska republika budovat dalsi retez vedeckych instituci, jak navrhuje Ladislav Nedbal? Potrebujeme dalsi vedeckou instituci k uz existujícím 60 ustavum Ceske akademie ved, v nichz pracuje 3278 vysokoskolaku ve vyzkumu a vyvoji?

"Advanced Research Institutes", kterych se v  clanku pan Nedbal dovolava, jsou, nebo by mely byt pracoviste Akademie. "Graduate Schools" sice pod tymto nazvem v Cechach nejsou, ale postgradualni vychovu zajistuji vysoke skoly a pracoviste Akademie ved.

Formalne je vsechno v poradku, je tu vybudovana sit, po revoluci z ustavu Akademie byli propusteni malo vykonni pracovnici, to, co proslo prisnym vyberem objektivnych posouzovatelu, dokonce ze zahranici, ma byt garantem vysoke kvality vedy a spickoveho vzdelani.

Je tomu opravdu tak a pan Nedbal je malo informovany o uspesich nasi vedy a vzdelani, nebo je prinos nasi vedy do svetoveho poznani a reseni konkretnych potreb ceske spolecnosti nizky?

K posouzeni prinosu vedy do svetoveho fondu poznani potrebujeme hodnotici klic zarucujici objektivitu nazatizenou osobnimi vazbami, uskupenimi klanu, svetovou orientaci v oboru a oprosteni se zavisti z uspechu jinych.

Muze to kvalitne provest napr. reditel ustavu Akademie ktery o sobe prohlasi, ze neni specialistou v oboru, v nemz by mel ustav delat spickovou vedu?

Svoji nejistotu posilujeme zvanim zahranicnich expertu, aby vydali svedectvi o nasich kvalitach, a ridime se jejich zavery.

Kdo ty experty vybira a na ci doporuceni? Cim prokazeme objektivnost jejich zaveru? Existuje velky prostor pro manipulaci a dobry argument pro prosazovani partikularnich zajmu.

Jednym z kriteri pro posouzeni podilu Akademie ved na reseni svetovych problemu by mohly byt zahranicni granty.

Podle vyrocni zpravy Ceske akademie ved za rok 1997, prijem Akademie formou zahranicnych grantu byl neco pres 40 milionu Kc, coz pri kurzu 30 Kc za US dolar predstavuje 1, 333 milionu dolaru. Pri teoreticke uvaze, ze jeden grant byl v prumeru dotovan sumou 20 tisic dolaru, to predstavuje 67 grantu na 3278 vysokoskolaku v Akademi, tedy pouha dve procenta.

Jake jsou manazerske schopnosti reditele ustavu Akademie, ktery pri techto procentech nechce vzit zpet do ustavu pracovnika (se smlouvou na neurcitou dobu) po delsim pobytu v zahranici, kde byl jeho vyzkum opakovane financovan Svetovou bankou a Svetovou zdravotnickou organizaci (Special Programme for Research and Training in Tropical Diseases), a ma jistotu, ze sebou prinese dalsi grant, navic kdyz pri odchodu do zahranici zanechal v ustavu nemalou castku (pres 8 000 USD) z predesleho grantu ze stejne instituce.

Reditel sve NE zduvodnuje, ze badatelska orientace pracovnika nezapada do vize ustavu. To je ovsem v prikrem rozporu s udaji o ustavu a jeho vyzkumnych trendech, ktere jsou zverejneny na Internetu.

Nekde je zavazna chyba, bud v neinformovanosti reditele, co je o ustavu na Internetu, nebo v reditelove objektivite.

Nasi neutuchajici tuzbou je zviditelneni se pred svetem. Vedecky pracovnik se muze zviditelnit bud publikaci v mezinarodnim casopise, pri jejich poctu je moznost rizika prehlednuti, nebo lepe zorganizovanim mezinarodniho vedeckeho setkani.

Kdyz jde o specifickou problematiku, nejlepe to lze ucinit formou "workshopu" s pozvanymi prednasejicimi.

Nas vedec v zahranici to uspesne realizoval a sveho reditele o tom informoval.

Vsechy argumenty proti navratu pracovnika zpet na ustav se zkoncentrovaly do jedine vety: "my vas tady nechceme".

Potrebuji Cechy budovat dalsi ustavy, jak navrhuje pan Nedbal, nebo nam staci existujici instituce pro konkretni potreby doma, abychom se zviditelnili tam kde je to nejvice videt?

Provadime vyzkum do nemoci, kterou trpi kolem 200 milionu lidi. Jsem presvedcen, ze tato prace je hodna zretele, zejmena kdyz uz nas v tech kruzich znaji.

Michal Giboda, Portoriko

Minulý týden se vyjádřil Alistair Campbell, tiskový tajemník premiéra Tonyho Blaira, v tom smyslu, že by rozhlasová a televizní stanice BBC neměla propadat povrchnímu a předsudečnému způsobu žurnalistiky jako britský denní tisk a měla by dovolit politikům, aby v rozhlasovém a televizním vysílání hovořili živě bez předchozího redakčního redigování jejich výroků novináři. Na Campbellův projev reagoval ve včerejším vydání týdeníku Sunday Times John Humphrys, čelný moderátor pravidelného ranního živého politického vysílání "Today" rozhlasové stanice BBC Radio 4 těmito slovy. Věnuji jeho článek Jakubu Puchalskému, generálnímu řediteli České televize, Zdeňku Šámalovi, šéfovi zpravodajství ČT, a dalším pracovníkům zpravodajské redakce České televize.

Pravděpodobně budu mít kvůli tomuto článku potíže s ředitelstvím BBC, ale musím se k něčemu přiznat, napsal John Humphrys. Obávám se, že i ředitelé BBC jsou do toho zataženi, ale co se dá dělat. Musejí se řídit vlastním svědomím. Možná, že si řeknete, že už je pozdě. Možná že si řeknete, až si tento článek přečtete, že jediným čestným jednáním je odejít. Možná, že budete mít pravdu. Ať je tomu jakkoliv, zde je můj příběh.

Stává se v pořadu "Today" - ne, musím být úplně poctivý, stává se to velmi často, stalo se to mnohokrát - že do studia pozveme člena vlády a donutíme ho ve vysílání k tomu, aby se choval defenzívně.

A co je horší, interviewujeme lidi, kteří budou poškozeni v důsledku realizace určité vládní politiky a dovolujeme jim, aby se v programu vyjádřili dříve, než dáme slovo ministrovi. A co je ještě horší, čteme ráno denní tisk a docházíme k názoru, že některé nové informace, které tisk přináší, si zaslouží naší pozornosti.

Tak jsem to teď otevřeně vyřkl a musím říci, že mi spadl kámen ze srdce. Zpověď je opravdu dobrá pro duši, i pro zatvrzelého starého pisálka, jakým jsem já. Je možné, že někteří z vás, důvěřiví a naivní čtenáři, nebudete schopni pochopit plně, jak důležité je to, co jsem řekl. Pokud ano, tak jste asi dostatečně intenzívně neposlouchali hlas Alistaira Campbella. Právě on způsobil, že si hříšníci, jako jsem já, uvědomili své chyby, když se minulý týden Campbell účastnil semináře ve Fabian Society a tam předložil veřejnosti svou obžalobu sdělovacích prostředků.

Vezměme nejprve první hřích. Campbell je přesvědčen, že my v BBC jsme "mesmerizováni" agendou, kterou určuje denní tisk. Tohle je ale podivná představa, už proto, že je založená na předpokladu, že veškeré deníky mají tutéž, identickou, jedinou agendu. Vždycky jsem se domníval, že [polobulvární] Daily Mail zastává tak alespoň dva tři názory, které se trochu odlišují od [intelektuálního] deníku Guardian a [tvrdě bulvární, na sex orientovaný deník] Daily Star je o nepatrnou trošku méně seriózní než deník Times.

Avšak Campbell tvrdí, že se zájem denního tisku celkově posunul směrem k bulváru, že došlo k prohloubení jeho cynismu a že tento cynismus svádí na scestí i BBC.

Znovu se omlouvám a pokusím se polepšit. Příště, až denní tisk odhalí zase nějakou pomlouvačnou a škodlivou zprávu, jako že si [bývalý ministr průmyslu] Peter Mandelson tajně vypůjčil velkou finanční částku of [bývalého] činitele ministerstva financí Geoffrey Robinsona, nebo když deník Times interviewoval [posléze propuštěného trenéra anglického fotbalového týmu] Glenna Hoddla, odvrátíme všichni oči a namísto toho budeme ve vysílání číst úryvky z projevu náměstka ministra dopravy v obchodní komoře v Sheffieldu.

A teď k druhému hříchu. Jeden z bývalých nohsledů Alistaira Campbella, jakýsi David Hill, se rozhovořil v pořadu "Today" o hrůzách tnašeho nynějšího přístupu v ranním vysílání hned po výše zmíněném semináři ve Fabian Society. Pozvali jsme, jak byste jistě čekali, samotného Alistaira Campbella, ale ten se vysílání odmítl účastnit. Nikdy se zásadně nenechá interviewovat. Člověk by se domníval, že má veřejnost právo slyšet Alistaira Campbella, jak brání své názory, když se o nich hovoří tak široce, ale, hluboce se omlouvám, zase jsem tomu propadl, chtěl jsem ho dostat do defenzívního postavení, opravdu, musím se toho zbavit...

Ovšem David Hill odvedl perfektní práci. Konec konců, jeho rodokmen je bez poskvrny. Když zastával funkci hlavního mluvčího Labouristické strany pro sdělovací prostředky, napsal mému šéfovi dopis, v němž vyhrožoval, že Labouristická strana "přeruší spolupráci" s BBC, protože "problém jménem John Humphrys nabyl nových rozměrů".

Mým hříchem (spáchal jsem tolik hříchů a mám už tak málo času, abych se kál) bylo, že jsem podrobil Harriet Harmanovou [nedávnou labouristickou ministryni sociálního zabezpečení] robustnímu interview ohledně sociálních dávek pro svobodné matky. Mea culpa, mea maxima culpa. V nejbližší restrukturalizaci labouristické vlády byla Harmanová z funkce ministryně odvolána. Příště se budu snažit být trochu méně tvrdošíjný.

A vám všem, kteří trváte na tom, že chcete, aby byli ministři interviewováni razantně, i když to má znamenat, že je nutno jim občas skákat do řeči, říkám vám, jste všichni podvratnými živly!

David Hill se vyjádřil, že se mu nelíbí, jak občas vysíláme před rozhovorem s ministrem to, čemu říkáme packages (samostatný materiál, vztahující se k tématu, o němž budeme ministra interviewovat). Tyto packages obsahují kritiku, a ta znamená, že se ministr ve studiu ocitá v defenzívě. Jak uvedl Alistair Campbell, BBC by měla koncipovat tyto packages nejen kriticky, ale i informativně.

Já vím: co kdybychom tu otázku vysvětlili celou, a pak bychom vysílali ministra, jak o ní debatuje s opozičním mluvčím? Víte... tak, jak to chodí v parlamentě. To by se Campbellovi líbilo? Bohužel, nikoliv. Pokaždé když to naše produkce navrhne, ministerská kancelář to odmítne. Ministr je ochoten být interviewován jen v tom případě, pokud bude mít v pořadu poslední slovo a nemusí čelit opozičním mluvčím.

Teď mě tak napadá, není to přesně totéž, co dělávali konzervativci, když byli u moci? Nějak se pamatuju, že se jim tehdy labouristé posmívali, jak jsou konzervativní ministři zbabělí, ale moje paměť už není zas tak spolehlivá.

Takže co máme dělat, abychom se zlepšili?

Campbel má řešení: živé vysílání. V tom je, sděluje nám, budoucnost. Čtyřiadvacetihodinový zpravodajský okruh Radio 5 Live, Sky TV, CNN, News 24 , internet.

Jeho potíž je ve všech těchto případech, že dovolují tyto sdělovací prostředky novinářům z denních listů, aby v nich vyjadřovali své názory (tak, jak to dělal Campbell sám, když byl novinář). Campbell by ale chtěl, aby bylo politikům povoleno, aby komunikovali s voliči přímo.

A to je jádro věci. Campbell si přeje, abychom se my v BBC začali vyhýbat cynickému tisku a dovolili politikům, aby hovořili ve vysílání volně, bez předchozí redakce. Souhlasím, Alistaire, souhlasím. Proto pracuju pro pořady jako Today a pro televizní pořad On the Record. Jsou to živě vysílané pořady a nic jiného se nám nelíbí víc, než nechat politiky volně mluvit, pokud jim nevadí, že jim občas dáme otázku.

Malinkatý problém však spočívá v tom, že politikové často pozvání do studia odřeknou, když je zveme v nepříjemný okamžik. Například, pořád ještě čekáme na souhlas od Geoffrey Robinsona [který poskytl Mandelsonovi onu finanční půjčku, pozn. JČ]. Byli bychom velmi rádi, kdyby se ve vysílání vyjádřil k různým obviněním, které byla proti němu vznesena, ale jaksi si na nás dosud neudělal čas.

Co se týče ministerského předsedy Blaira, jsem velmi rád, že v pořadu Today vystupuje pravidelně a je tam i velmi vítaný. Jen pevně doufám, že se budeme v budoucnu řádně chovat a nebudeme příliš cyničtí nebo posedlí triviálními záležitostmi, takže by Alistair Campbell musel vyplnit svou hrozbu, zastavil by celostátním sdělovacím prostředkům přístup k politikům a omezil by vystupování Tonyho Blaira jen na kanape ranního televizního vysílání, které je o tolik pohodlnější než naše tvrdé židle s nepohodlnými hranami.

Rád bych Cambellovi něco poradil. Přestaňte se snažit nám říkat, jak máme dělat svou práci, a zkuste se spolehnout na zdravý rozum voličů. Pokud dojdou k názoru, že se chováme příliš kriticky anebo příliš bulvárně, budou první, kteří si toho povšimnou.

Voliči si také první povšimnou každé snahy politiků a jejich propagandistů ovládat sdělovací prostředky.

Na nedávnou zprávu o tom, že údajně otec herce a spisovatele Petera Ustinova Klop Ustinov informoval britskou rozvědku o Hitlerových úmyslech okupovat Československo už v srpnu 1938, reagoval včera v týdeníku Sunday Telegraph tímto dopisem D. Cameron Watt, profesor emeritus mezinárodní historie na London School of Economics:

Zprávy o tom, že v srpnu 1938 byl Klop Ustinov zdrojem informací z německého velvyslanectví v Londýně, o tom, že Hitler plánuje v březnu 1939 okupovat Československo, jsou historický nesmysl.

Tyto zprávy vznikly, protože byl Klop Ustinov identifikován jako zdroj německé zprávy, (o Hitlerově plánu vojensky zaútočit na Československo, ale už v září 1938), jejíž existence, avšak nikoliv jméno jejího autora, je zmíněna v historii britské rozvědky MI5, napsané pro vnitřní potřebu po ukončení druhé světové války a uvolněné ze státních archívů před čtrnácti dny.

Toto jsou dosud jediné oficiální záznamy nějaké rozvědky, aktivní v období druhé světové války, které zatím byly zpřístupněny veřejnosti.

Od 31. května 1938, kdy Hitler požadoval, aby jeho štáb vypracoval plán útoku na Československo "při první vhodné příležitosti", zuřily kritika a nesouhlas v kruzích německého vojenského štábu a v jeho ekvivalentu mezi nejvyššími státními úředníky. Týkaly se zejména Hitlerova přesvědčení, že Británie a Francie nezasáhne. Hitler sám byl nucen o tom promluvit před shromážděním velitelů armády. Koncem srpna 1938 odstoupil šéf německého generálního štábu generál Beck, protože nechtěl přijmout odpovědnost za rozkazy, které považoval za potenciálně katastrofální. Nahradil ho generál Halder. Začaly vznikat plány na vojenský puč proti Hitlerovi, ale předběhly je události.

V souvislosti s touto interní debatou cestovala celá řada německých činitelů z Německa do Londýna, vojenští prostředníci, zástupci konzervativní německé byrokracie, dokonce i disidentští nacisté a němečtí diplomaté s armádními konexemi.

Jejich informace byly přijímány v Británii s různým stupněm nedůvěry, a to na ředitelství námořní, vojenské a letecké rozvědky, v MI6, šéfem hospodářského odboru ministerstva zahraničních věcí, a soukromou rozvědkou sira Roberta Vansittarta.

Tyto zprávy přesvědčily Vansittarta, že Hitler plánuje zaútočit na Československu nikoliv, jak odpovídalo skutečnosti, koncem září 1938, ale během norimberského nacistického sjezdu o čtrnáct dní před tím. Toto, z čehož nikterak nevyplývá, že se do Británie z nějakého zdroje dostaly skutečné konkrétní informace o německých vojenských plánech, způsobilo, že Vansittaarta urychleně třikrát navštívil Německo. Vyvrcholilo to mnichovskou dohodou a  okleštěním Československa. Zbytek tohoto nešťastného státu byl anektován Německem v březnu 1939 podle vojenských plánů, na nichž začala německá armáda pracovat v listopadu 1938.

Jitka Kačánová

V prosinci 1998 proběhla celou tzv. euroamerickou civilizací masivní mediální kampaň vyzývající státy nepatřící k tomuto společenství k dodržování Všeobecné deklarace lidských práv. Celá diskuse byla v podstatě o tom, kterak my, bílí, civilizovaní lidé samozřejmě deklaraci dodržujeme a pokud by ji dodržovali i všichni ostatní, byla by na světě idyla.

Je to pravda? Biblické přísloví praví: "Pro třísku v oku sousedově neviděl břevno v oku svém." Myslím, že situaci nejlépe vystihuje výše uvedený citát Nicole Borůvky, ač padl za jiných souvislostí. PROČ? Článek 16 Všeobecné deklarace lidských práv, odstavec jedna praví: "Muži i ženy, jakmile dosáhli plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodu příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva." Tolik citace. Probíhající debata o registrovaném partnerství nám dokazuje, že se toho zase tolik v naší zemi od sametové revoluce nezměnilo.

Téměř deset let od změny totalitního politického systému se situace homosexuální menšiny v České republice změnila pouze ve zrovnoprávnění věkové hranice pro zahájení homosexuálního styku. A dál? Dál se nám politici snaží namluvit, že lze dodržovat lidská práva "po bolševicku". To znamená, že se stát i politici do omrzení zaklínají podporou demokracie i lidských práv, aniž by však (alespoň pro formu, když už prokazují jejich základními neznalostmi) tyto hodnoty důsledně prosazovali.

Homosexuálům zrovnoprávnění (a o tom to je, když děti už od malička vědí o možnosti soužití buď se ženou nebo s mužem pouze na základě sexuální orientace a nikoli tlaku společnosti) nepřinesli ani komunisté ani první postkomunistická vládní vlna. Přinese jim ho v současnosti vládnoucí ČSSD? Před několika lety Miloš Zeman pro časopis SOHO (Sdružení občanů homosexuální orientace), ještě jako opoziční politik, uvedl, že stejně tak jako je louka posetá různými rozkvetlými květy krásná, tak je i demokratická, pluralitní společnost různými lidmi a různými sexuálními orientacemi bohatá.

Bývalý prezident jedné africké země byl nedávno dsouzen za homosexualitu k několika letům vězení. V Holandsku (státě, který už v 17. století poskytl azyl člověku vymykajícímu se dobovému středověkému myšlení - mysliteli a filozofovi J. A. Komenskému) platí zákonná úprava povolující manželství homosexuálů. Povolena je jim okonce i adopci dětí - pocházejících z jejich země, aby se tak předešlo protestům konzervativnějších států.

Quo vadis demokracie v ČR? Do Holandska nebo do Afriky.?

Jitka Kačánová

Poznámka JČ: Britský polobulvární deník Daily Mail přinesl v minulých dnech rozsáhlejší analýzu o tom, že dětem, vyrůstajícím v rodinách, kde se o ně starají místo tradičních rodičů dvě ženy - lesbičky, se dostává v současnosti daleko lepší výchovy a péče než v rodinách tradičních. Deník se nechtěl podle vyjádření svého čelného představitele v britském rozhlase nutně zastávat věci homosexuálních rodičů, chtěl však poukázat na to, že velmi často v současnosti se tradiční rodiče věnují příliš intenzívně zaměstnání, na úkor péče o děti.

Za problém paní Obereignerové nemůže česká policie

Jiří Jírovec

Pane Čulíku,

nemohu prostě odolat a nenapsat, že pokud se Václav Havel obklopuje takovými poradci jako je Dáša Obereignerová, tak je tím mnohé vysvětleno.

Tato dáma nemluví pravdu, když tvrdí, že jí koncovku -ová vzala nějaká policie. Buď to byli její rodiče nebo ona sama, kdo usoudil, že neustálé vysvětlování jazykově tupým americkým úředníkům, že paní Obereignerová je vlastně Obereigner, je na obtíž a tak se prostě sjednotili na  neslovanské podobě jména. Pomocí příslušné žádosti.

V naší rodině jsme stáli před podobným problémem, který je o to horší, že jazykově tupým kanadským úředníkům uniká nejen koncovka -ová, ale i záhada, kam se podělo "e", a proč se moje žena při nejhorším nejmenuje Jírovecová, ale Jírovcová. Protože byrokracie spojená s překlady nejrůznějších dokumentů byla příliš složitá, zůstali jsme vlastenecky u jmen z křestních a oddacích listů.

Samozřejmě, že české úřady nebudou vystavovat paní Obereigner dokumenty na jméno Obereignerová, protože pro ně je směrodatné (dokud se nedomůže českého občanství) co má v pase, což je pro ně jediný směrodatný doklad. To by neudělali ani v USA, ani v Kanadě, ani kdekoli jinde.

Je-li jí koncovka -ová tak milá, má právo nechat se přejmenovat v USA, což je krok, jímž by na českou policii vyzrála. Do té doby, než si to zařídí, se může s koncovkou alespoň představovat.

Ohánět se tím, že až dosud v Čechách používala jméno s koncovkou -ová znamená přiznat, že nepravdivě vyplnila příslušné formuláře, protože její současné jméno je Obereigner, ani o písmenko víc ani míň.

Jiří Jírovec

Pavel Hradil

Vazen Britske listy,

Jsem nepravidelny ctenar Vaseho inet casopisu, myslim, ze by se mohla za Vaseho prispeni rozvinout diskuse, ci alespon by mne zajimal Vas nazor, na nedavno zverejnenou studii EU ci co, kde se pise, ze zivotni uroven dle parity kupni sily a spotrebitelskeho kose je v Praze cca 125% EU, kdezto zbytek ceske republiky nedosahuje ani cca 75%!!!!!!!!! (Cisla uz nevim presne.)

Jedina Praha z celeho vychodniho bloku tohoto kladneho vysledku dosahla!!!

Jelikoz jsem z Valaska, tedy dost daleko od Prahy, mam delsi dobu pocit, dnes bych rekl presvedceni, ze da se rict uplne vse, snad s vyjimkou vrazd, katastrof a pod. co se u nas deje, toci se kolem centra-Prahy.

(Dokonce u nas vetsinou nefunguje ani predpoved pocasi.)

A jak politici, tak novinari na nas hledi jako na provincie.

Zivotni uroven politiku, novinaru, ale myslim temer cele stredni tridy v Praze a u nas je nesrovnatelna.

Povazuji za zavazne, ze tato zprava prosla medii i polit. garn. bez sebemensiho pozastaveni, alespon ja jsem si ho nevsiml.

Na zaver chci dodat, ze snad nejsem, nebo se alespon necitim jako nejaky nacionalista, je mi jasne ze nemuze byt nejaka oblast ve stejnem posteveni jako centrum, ale povazte ze Praha je desetina naroda a napr. Morava naroda pul.

Pavel Hradil

Valasske Mezirici

Eva Gratzingerová

Pane Jansky, "ja jsem jenom pracoval a poslouchl prikazu nadrizenych" je dobre znama vymluva tech, kteri nikdy za nic nemohli a nikdy za nic nenesli odpovednost. (Apropos pani Benesova, ktera pouze poslouchala prikazu ministra).

Dokud se v Cechach lide nenauci akceptovat osobni zodpovednost a sve konani - v urade ci mimo urad, bude porad ouzko a blba nalada.

K tomu navic, dovolujete si soudit vsechny Cecho - Americany "dobre si zijici v Americe".

Ze se nestydite: nevite nic o tom jak zijem, v cem a v jakych starostech zijem, cim jsme prosli, co mame za sebou; nevite nic o dobach spani na zemi a bydleni v jednom pokoji s kartonovynmi krabicemi za nabytek, o dobe nezamestnanosti a strachu v cizi kulture, nevite nic o tom, co to stalo se tu postavit na nohy.

Mame-li se "dobre" (a to urcite ne vsichni), pak je to jen a jenom kvuli tvrde praci a vytrvalosti kterou jsme do toho vlozili.

Vase slova jsou zalozena na ignoranci a na zavisti, a to je skoda - neni Vam to vskutku zapotrebi.

Srdecne zdravi Vase "dobre si v Americe zijici"

Eva Gratzingerova

Jiřina Fuchsová

Vazeny pane redaktore,

ponekud mne zarazi, ze Petr Jansky ve svem clanku v BL nazyva v zemi Ceske narozene dnesni obcany USA, jiz DESET let protipravne a protiustavne nejen bez rodneho obcanstvi ceskeho, ale i bez vsech dalsich k tomuto se vizicich zakladnich a mezinarodne uznavanych lidskych a obcanskych prav a svobod, "nasimi lidmi..."

Jakkoli v USA dnes zijici rodili Cesi dosud, na rozdil od Cechu zijicich dnes doma i vsude jinde s dvojim, pripadne s vice statnimi obcanstvimi, by radi "nasimi lidmi...", do vsech dusledku byli - tedy nejen tehdy, kdyz je v CR treba financnich prostredku na to ci ono - ono se jim to, zatrachtile, jiz deset let nejak ne a ne a nedari.....

Jsou to tedy ne "nasi lide", ale pouze v nejakem ohledu ceskou vladou nejak nestydate diskriminovani obcane USA, kdo protestuji proti tomu, aby se dosavadni kruta, nelidska a na prahu dalsiho tisicileti naprosto nesmyslna diskriminace obcanu jednoho statu - clena NATO, nyni, po vstupu CR do tehoz demokratickeho svazku svobodnych zemi, neprenesla i do tohoto vojenskeho obranneho spolecenstvi...

Panove Marik, Bufka a Chroust jsou prvni dobrovolna trojice mluvcich prave za tyto obcany USA.

Jako obcane USA na to oni i vsichni, ktere zastupuji, maji plne pravo.

Jiřina Fuchsová

Plzeň - Los Angeles

Vojtěch Behunčík

Dovolte maly dotaz k clanku pana Stroehleina:

Kolik lidi se v USA a UK podle vaseho nazoru citi byt opravdu Cechy (v tom smyslu, jak by to melo byt spravne chapano, t.j. jako prislusnici ceskeho naroda,pochazejici z Cech v jejich puvodnich historickych hranicich) a kolik Moraváky ci Slovaky?

Ptam se proto, ze prisli bud z Rakousko-Uherska, z Ceskoslovenska nebo nyni z Ceske republiky.

Je samozrejme, ze pro ne se v dnesni dobe a v jejich soucasnem bydlisti (USA nebo britske ostrovy) tento problem ponekud stira, nicmene zde u nas vazne existuje - vezmete si na jedne strane rostouci odcizeni Slovaku od Ceskych zemi (a samozrejme naopak), na druhe strane pak nasilnou, nekdy az dojemnou snahu prazskych Cechu zlikvidovat posledni zbytky moravskeho narodniho povedomi.

Toto se uvnitr projevuje zurivym odporem vuci "moravskemu nacionalismu", strasenim nebezpecnym dualismem a navenek zavedenim unifikovaneho Cecha z Ceska, napriklad utvorenim paradoxnich spravnich (14 kraju) a statistickych celku (NUT - pro potrebu evropske unie - zde je definovan celek Stredni Morava, kde jsou soucasne okresy Jesenik i Uherske Hradiste).

Sam ve svych clancich pripoustite, ze na Ceskomoravske vrchovine maji obyvatele jasne povedomi narodnostni prislusnosti bud k zemi ceske, nebo moravske.

Timto dlouhym uvodem chci polemizovat s nazorem, ze rozdeleni na puvodnich osm kraju by bylo dobre - z toho jedineho duvodu, ze se porusovaly historicke moravske zemske hranice (samozrejme v neprospech Moravy) zejmena na jihu a vychode (oblast Telce a Svitav), takze napriklad pramen reky Moravy se octl ve vychodnich Cechach.

Mnohem logictejsi by bylo rozdeleni na puvodni historicke zeme (Ceskou, Moravskoslezskou) a samostatnou spravni jednotku hlavni mesto Praha - celkem 3 misto nynejsich 14.

V pravomoci techto celku by samozrejme bylo dalsi cleneni podle jejich vlastnich potreb - at se Cechy rozdeli treba na pet kraju, pokud jim to bude vyhovovat.

Vojtěch Behunčík

Vít Petrjanos

Česká pojištovna nabízí platbu povinného ručení prostřednictvím internetu.

Pojistné povinného ručení musí být zaplaceno do února letošního roku. Klient může zadat přímo do počítače všechny potřebné údaje a pak jen vyčkat, až mu ČP zašle poštou doklad o zaplacení povinného ručení, kterým se bude prokazovat policistům.

Internetová adresa pro uskutečnění platby je http://ruceni.cpoj.cz.

Mohou platit všichni klienti Expandia banky, dále majitelé platebních karet Euro Card a Master Card, vydaných Komerční bankou a také držitelé zabezpečených platebních karet CCS Kontakt.

Pavel Kočička

Dobry den, dovolte nekolik myslenek k vyse uvedenemu clanku.

V tak zasadnich nabozenskych otazkach, jako je existence či neexistence Dabla, pravda existuje a je nemenna. Je zrejme, ze nemuze byt zavisla na tom, jake vynosy na toto tema vydava kterakoli cirkev.

Zide znali pojem osobniho Dabla od doby Mojzise, tedy od samotneho pocatku existence tohoto naroda. Hovori se o nem jako o osobe dale v dobe krale Davida, i o 500 let pozdeji pri stavbe druheho jeruzalemskeho chramu. Ranni krestane vcetne Jezise ulohu teto osoby rozvedli do detailu a identifikovali ho jako toho, kdo ma autoritu nad svetem.

Pokud dojde k popreni Dabla jako osoby, jsme v neresitelnych problemech.

Je to potom Buh, kdo si preje a pusobi, aby lidstvo po staleti tak udesne trpelo. K tomu neni treba nic dodavat - jestlize jedna takto Buh, nema nic smysl.

Poularni logicka uvaha Davida Huma ma slabinu. Nepocita s treti moznosti, kterou je vytvareni univerzalniho precedensu pro budoucnost. Tato moznost vysvetluje jak existenci Satana jako autority nad svetem a zdroje vseho zla, tak i to, ze (a proc) Buh tento stav docasne pripousti.

Vsechny uvedene myslenky jsou cerpany ze Svatych Pisem. Je zjevne, ze kdyby autority, ktere maji odpovednost vysvetlovat nabozenske otazky, dusledne znaly a pouzivaly tento nemenny a staletimi overeny zdroj, nebylo by tolik otazniku a zmatku kolem tohoto tematu. A nejen tohoto.

Pavel Kočička, Havlíčkův Brod

Děti Země

Ac se to muze zdat absurdni, priroda veseckeho udoli je stale jeste ohrozovana zamerem vystavet zde prehradu a na ni navazujici rekreacni a zabavni areal firmou AKVA KB. Tato firma jiz nema politickou, natoz ekonomickou podporu politicke reprezentace Liberce. Presto se stale snazi pro svuj zamer ziskat u Ministerstva zivotniho prostredi CR vyjimku z ochrany zvlaste chranenych druhu zivocichu a rostlin vyskytujicich se v zatopovem uzemi (nutnou podle zakona c. 114/92 Sb. o ochrane prirody a krajiny).

Deti Zeme vydaly vlastnim nakladem plakat "Ohrozena priroda veseckeho udoli". Jsou na nem vyobrazeny rostliny a zivocichove vyskytujici se ve veseckem udoli. Cerstve vytisteny plakat zastupci Deti Zeme predali 11. unora 1999 ministrovi zivotniho prostredi RNDr. Milosi Kuzvartovi. AKVA KB nesplnila podminky stanovene ji vyjimkou udelenou MZP v roce 1995, na coz ministra Deti Zeme upozornily. Milos Kuzvart rekl, ze "z toho vyvodi dusledky".

"Ocekavame, ze to znamena zruseni vyjimky," prohlasila Simoana Jasova z Deti Zeme - Liberec v reakci na ministrovo vyjadreni. Fakticky by to mohlo znamenat konec leta tahnouciho se pripadu, ktery zacal procesem EIA na pocatku roku 1995. Na konecne rozuzleni si vsak zrejme vsichni jeste pockaji.

Plakat "Ohrozena priroda veseckeho udoli" vydany Detmi Zeme kazdopadne zdarma obdrzi vsechny zakladni skoly v Liberci a poslanci mestskeho zastupitelstva, kteri se zucastni seminare na tema budoucnosti veseckeho udoli poradaneho pristi utery 16. unora v Liberci. Tento seminar pripravuji Obcanske sdruzeni Vesec a Deti Zeme - Liberec.