Britské listy

V priloze posilam clanek reagujici na prispevek pana Nedbala "Zalozme cesky Weizmannuv Institut" ve kterem popisuji i svuj osud, jak jste mne k tomu pobidl.

Muj reditel uz mi poslal vypoved, abych to podepsal, nebo se vratil domu (zde mam podepsan kontrakt do konce cervna '99). V Praze reorganizuje ustav a z duvodu reorganizace mne stejne propusti.

Usporadal jsem tady v Portoriku loni v zari konferenci. Z ni vyjde ve Svycarsku zvlastni cislo "Acta Tropica" . Poprve se stalo neco takoveho, ze byl Cech prizvan jako Special Editor.

Byl jsem jediny clovek ve svem prazskem ustavu, ktery dostaval granty z tak prestizni organizace, jako je World Health Organisation, ale ted se dovidam, ze muj program "neni v zajmu ustavu". Pritom jsme na stope neceho revolucniho.

Moje pracoviste je v Ceskych Budejovicich. Organizace, ktera mne financovala, se jmenuje: "The UNDP/World Bank/ WHO Special Programme for Research and Trainng in Tropical Diseases". Jde o sdruzene prostredky vsech organizaci.

Michal Giboda, Portoriko

Potřebujeme Weizmannův institut?

Potrebuje temer 11 milionova Ceska republika budovat dalsi retez vedeckych instituci, jak navrhuje Ladislav Nedbal? Potrebujeme dalsi vedeckou instituci k uz existujícím 60 ustavum Ceske akademie ved, v nichz pracuje 3278 vysokoskolaku ve vyzkumu a vyvoji?

"Advanced Research Institutes", kterych se v clanku pan Nedbal dovolava, jsou, nebo by mely byt pracoviste Akademie. "Graduate Schools" sice pod tymto nazvem v Cechach nejsou, ale postgradualni vychovu zajistuji vysoke skoly a pracoviste Akademie ved.

Formalne je vsechno v poradku, je tu vybudovana sit, po revoluci z ustavu Akademie byli propusteni malo vykonni pracovnici, to, co proslo prisnym vyberem objektivnych posouzovatelu, dokonce ze zahranici, ma byt garantem vysoke kvality vedy a spickoveho vzdelani.

Je tomu opravdu tak a pan Nedbal je malo informovany o uspesich nasi vedy a vzdelani, nebo je prinos nasi vedy do svetoveho poznani a reseni konkretnych potreb ceske spolecnosti nizky?

K posouzeni prinosu vedy do svetoveho fondu poznani potrebujeme hodnotici klic zarucujici objektivitu nazatizenou osobnimi vazbami, uskupenimi klanu, svetovou orientaci v oboru a oprosteni se zavisti z uspechu jinych.

Muze to kvalitne provest napr. reditel ustavu Akademie ktery o sobe prohlasi, ze neni specialistou v oboru, v nemz by mel ustav delat spickovou vedu?

Svoji nejistotu posilujeme zvanim zahranicnich expertu, aby vydali svedectvi o nasich kvalitach, a ridime se jejich zavery.

Kdo ty experty vybira a na ci doporuceni? Cim prokazeme objektivnost jejich zaveru? Existuje velky prostor pro manipulaci a dobry argument pro prosazovani partikularnich zajmu.

Jednym z kriteri pro posouzeni podilu Akademie ved na reseni svetovych problemu by mohly byt zahranicni granty.

Podle vyrocni zpravy Ceske akademie ved za rok 1997, prijem Akademie formou zahranicnych grantu byl neco pres 40 milionu Kc, coz pri kurzu 30 Kc za US dolar predstavuje 1, 333 milionu dolaru. Pri teoreticke uvaze, ze jeden grant byl v prumeru dotovan sumou 20 tisic dolaru, to predstavuje 67 grantu na 3278 vysokoskolaku v Akademi, tedy pouha dve procenta.

Jake jsou manazerske schopnosti reditele ustavu Akademie, ktery pri techto procentech nechce vzit zpet do ustavu pracovnika (se smlouvou na neurcitou dobu) po delsim pobytu v zahranici, kde byl jeho vyzkum opakovane financovan Svetovou bankou a Svetovou zdravotnickou organizaci (Special Programme for Research and Training in Tropical Diseases), a ma jistotu, ze sebou prinese dalsi grant, navic kdyz pri odchodu do zahranici zanechal v ustavu nemalou castku (pres 8 000 USD) z predesleho grantu ze stejne instituce.

Reditel sve NE zduvodnuje, ze badatelska orientace pracovnika nezapada do vize ustavu. To je ovsem v prikrem rozporu s udaji o ustavu a jeho vyzkumnych trendech, ktere jsou zverejneny na Internetu.

Nekde je zavazna chyba, bud v neinformovanosti reditele, co je o ustavu na Internetu, nebo v reditelove objektivite.

Nasi neutuchajici tuzbou je zviditelneni se pred svetem. Vedecky pracovnik se muze zviditelnit bud publikaci v mezinarodnim casopise, pri jejich poctu je moznost rizika prehlednuti, nebo lepe zorganizovanim mezinarodniho vedeckeho setkani.

Kdyz jde o specifickou problematiku, nejlepe to lze ucinit formou "workshopu" s pozvanymi prednasejicimi.

Nas vedec v zahranici to uspesne realizoval a sveho reditele o tom informoval.

Vsechy argumenty proti navratu pracovnika zpet na ustav se zkoncentrovaly do jedine vety: "my vas tady nechceme".

Potrebuji Cechy budovat dalsi ustavy, jak navrhuje pan Nedbal, nebo nam staci existujici instituce pro konkretni potreby doma, abychom se zviditelnili tam kde je to nejvice videt?

Provadime vyzkum do nemoci, kterou trpi kolem 200 milionu lidi. Jsem presvedcen, ze tato prace je hodna zretele, zejmena kdyz uz nas v tech kruzich znaji.

Michal Giboda, Portoriko