Pořad "Fakta" a rukopis metod zpravodajské služby
Překvapuje mne s jakou lehkostí se přenáší většina komentátorů
kolegiálních sdělovacích prostředků přes pondělní pořad ČT FAKTA,
ve kterém byly hrubě zneužity záznamy o telefonních hovorech
několika lidí, a to k jejich skandalizaci a diskreditaci a
manipulaci veřejným míněním. (Pokud by nešlo o účelovou
manipulaci, musely by být současně zveřejněny i údaje o mobilech
všech redaktorů ČT, členů krizového štábu a všech členů
managementu ČT. Šlo by se tak jistě vyhnout námitce manipulace,
nikoli však daleko významnější námitce vůči protizákonnosti
tohoto postupu.)
Zmíněné údaje byly použity v rozporu s jejich
účelem, a to osobami, které nade vší pochybnost k nim nemohou mít
legální přístup. Osobně se domnívám, že tím byly překročeny nejen
veškeré hranice slušnosti a novinářské etiky, ale i hranice,
stanovené Listinou základních práv a svobod a některými zákony.
Dále byly zveřejněny údaje o osobách, které s telefonními
poplatky za užití služebních mobilů ČT vůbec nesouvisely. Jak si
nyní může být kdokoli z uživatelů mobilních telefonů jist, že
ten, kdo mu volá, není kýmsi monitorován a jeho jméno nebude
následně skandalizováno.
Metody tohoto typu byly provozovány v předlistopadovém režimu
dílnami II. správy StB a následně rovněž využívány veřejným
publikováním, které mělo za cíl nejen diskreditaci osob, vůči
nimž byly tyto materiály shromážděny, ale rovněž (a možná
zejména) k zastrašování všech, kdo by se odvážili k nekonformnímu
názoru nebo postoji.
Dále pak připravovaly půdu k tomu, aby
nepohodlné osoby veřejnost odsuzovala a v jejich okolí byly
vyvolány ostrakizující nálady (na druhově podobném fundamentu
stály i politické procesy 50.let a vyvolávání společenských
animozit).
Proto považuji podobné způsoby v duchu hesla "účel
světí prostředky" za velmi společenky nebezpečnou činnost
kriminální povahy, kterou by měly neprodleně prošetřit nejen
orgány Státního zastupitelství ale i složky, které pečují o
vnitřní bezpečnost státu, protože infiltrace
příznačnými zpravodajskými metodami obvykle svědčí i o personální
infiltraci prostředí zpravodajsky školenými osobami ať již
domácí, či zahraniční provenience.
Je ovšem zřejmé, že orgány státu v cause ČT daly najevo naprostou
rezignaci na ochranu veřejných, majetkových i jiných práv. Svou
netečností a nečinností se podílejí na úpadku právního vědomí.
Jiří Svoboda, režisér