Britské listy

Televizní vzbouřenci konečně dosáhli svého: vtrhli do ředitelské kanceláře a jmenovali do vedení ČT svého člověka, kterého Radě ČT vydíráním vnucovali už před nynější krizí, viz níže.

Zde ve Fotogalerii Britských listů naleznete fotografie z obsazování ředitelství ČT ze včerejšího odpoledne:

Podle zprávy ČTK vzbouřenecké "stávkové hlídky" obsadily prostory ředitelství České televize. Na místo televizního ředitele dosadily Ladislava Palusku. Věra Valterová, kterou pověřil vedením televize v době své nemoci již rezignovavší generální ředitel Jiří Hodač, oznámila, že požádala policii o vyklizení ředitelství. Ta neudělala nic. Více o tom v prvním příspěvku dnešních Britských listů.

Několik zajímavých e-mailů od Jany Dědečkové

Zveřejňujeme několik e-mailů od Jany Dědečkové. Vyplývá z nich mimo jiné, jak strašně škodlivé pro českou společnost bylo mlčení Rady ČT a to, že její jednání nebylo zcela otevřené. (Jana Dědečková tuto otevřenost prosazovala.) Rada ČT měla špatnou mediální politiku - nedokázala komunikovat veřejnosti, o co v České televizi jde a že jsou to vážné věci. Tyto informace, o něž se nyní paní Dědečková dělí s veřejností, měly být ovšem lidem v ČR efektivně komunikovány už dávno. Nestali by se tak lidé obětí manipulační kampaně pár spiklenců v redakci zpravodajství ČT, kteří, ve snaze ubránit svůj druhořadý étos přivedli celou zemi úmyslně do politické krize. Jedině otevřenost může být obranou před manipulací a před spiklenci, jakou jsou ti v redakci zpravodajství České televize, kteří, teď to snad už lidem musí být jasné, mohou, z titulu své televizní "moci", kdy se jim zachce, svrhnout i demokratickou vládu.

Kritiku mám také vyhrazenu pro česká média. To, co se od poloviny prosince v ČR stalo, ten nesmyslný Balkán, to je především jejich vina. Jejich vina nespočívá jen v tom, že nepřemýšlivě přijali, rozšiřovali a zintenzivňovali hloupou virtuální kampaň televizních vzbouřenců, ale zároveň i v tom, že systematicky potlačovali a široké veřejnosti odpírali informace, které jim byly k dispozici. Tohle může jednou poškodit i je. Jestliže se média buď z neefektivnosti nebo dokonce schválně přidržují jen konvenčních, povrchních unavených myšlenek a tím, že blokují informovanou debatu, vytvářejí prostor pro manipulaci neinformovaných lidí, nebo tu manipulaci dokonce provádějí, vzniká iracionální, arbitrární rozhodování, které může vést k tragédiím. Možná se vám to zdá přehnané, ale v takovéto atmosféře, kdy televizní vzbouřenci arbitrárně zaútočili na ODS a využili antipatií občanů vůči této straně, nemůže být vyloučeno, že jednou někdo označí za "škůdce národa" třeba zrovna redaktory MFD a dá veřejný povel k tomu je (alespoň verbálně) lynčovat... Nepodílel bych se na vytváření takto iracionálních atmosfér ve společnosti, starám-li se i třeba jen o vlastní kůži.

V normálních společnostech často probíhá informační proces kaskádovitě. Specializované či objevné informace bývají nejprve uveřejněny v průbojných, inovativních časopisech s relativně malou čtenářskou obcí, ale masová média pak tyto informace rozšíří ve všeobecné povědomí. Tento proces v České republice k její velké škodě a k hanbě českých médií dost dobře nefunguje. Všichni, kdo něco zamenají v české politice a v českých médiích, čtou Britské listy - novináři však většinou informace z BL, které pokládají za užitečné, nepředávají veřejnosti dál. Přes tři roky běží v BL systematická debata o sdělovacích prostředcích, sleduje ji valná většina všech, kdo mají v tomto sektoru v ČR vliv, desítky tisíc čtenářů Britských listů vědí, proč byl odvolán ředitel ČT Chmelíček a proč bylo nutno konečně najít nového, dobrého ředitele - jenže tradiční média se tuto diskusi vůbec neobtěžovala šířit dál. Je tedy snad překvapující, že neinformovaná veřejnost, zmanipulovaná televizními vzbouřenci, dospěla k závěru, že podporuje jakýsi boj o svobodu slova a šla ze sebe udělat hlupáky demonstracemi na Václavské náměstí?

Je to ovšem vina i samotné Rady ČT: měla usilovat vší energií, aby to, co chtěla ku prospěchu obce realizovat, a co jí televizní spiklenci zmařili, bylo od samého začátku veřejnosti známo. (JČ)

Televizní vzbouřenci nyní násilně instalovali svého vlastního "dělnického ředitele" Palusku do ČT. Argumentují, že prý nebyl Jiřím Hodačem nikdy řádně odvolán. Jak to tedy bylo? Byl nebo nebyl Paluska právoplatně odvolán? Konstatuje Jana Dědečková:

S tím Paluskovým odvoláním je to následovné. Pan Paluska a dalších osm členů managementu onemocněli, aby nemuseli převzít odvolání z funkcí. Přesto se dále pohybují po televizi a na zasedání mediální komise v PSP ČR dokonce i kamery zaznamenaly, jak Paluska utíká po sněmovně, když se mu paní Valterová pokoušela předat odvolání z funkce. Rovněž mu bylo zasláno doporučeně poštou. Odvolání je platné, i když si doporučený dopis nevyzvedne. Neznám přesně ty lhůty, ale myslím si, že po čtrnácti dnech je nedoručitelná zásilka vrácená zpět. V této chvíli by již mělo být odvolání právoplatné. JD

Poznámka TP: Podle § 266a, odst. 3, zákoníku práce se nedoručená zásilka uloží na poště po dobu 10 dnů a pokud si ji zaměstnanec nevyzvedne, vrátí ji pošta zpět odesílateli. Pokud jsem správně vyrozuměl v televizních kuloárech, v případě L. Palusky došlo k nestandardní situaci, že pošta zásilku ani nedoručila, ani nevrátila zpět. Odpoledne jsem se proto zeptal Věry Valterové, jestli se vedení pokusilo o náhradní osobní doručení; zatím se to prý nepodařilo, takže Ladislav Paluska zůstává finančním ředitelem televize. Organizačními schopnostmi Hodačovi lidé opravdu nevynikají...

Byl Jiří Hodač tajným "koněm" ODS, kterého se Klausova strana snažila prosadit ředitelem ČT, aby ji ovládla? Nesmysl. Jana Dědečková a Miroslav Mareš už od listopadu 2000 prosazovali na funkci generálního ředitele ČT Kateřinu Fričovou a byl jsem po konferenci Věc veřejná v Kongresovém centru koncem listopadu 2000 svědkem toho, jak se tam s Kateřinou Fričovou sešli k předběžnému jednání o této věci. Nabídli mi autem cestu do města. Jana Dědečková řídila, vedle ní seděl Miroslav Mareš, já jsem seděl vzadu v autě vedle Kateřiny Fričové. Odvezli mě do Ječné ulice a šli kamsi do kavárny jednat o budoucnosti televize. Bylo to přesně tak, jak doporučoval jeden čtenář BL, aby to učinili - před konkursem prováděli členové Rady neformální rozhovory s možnými zájemci o funkci ředitele ČT. Velmi silně prosazovali Fričovou, protože se jim jevila jako schopná, nadstranická profesionálka. (JČ)

Byla nebo nebyla Jana Dědečková závislá na politicích? Vysvětluje:

Kontaktu s politiky se nevyhnete. A každý má někoho, kdo ho určitým způsobem ovlivňuje. I moje myšlení bylo hodně ovlivněno p. Pecinou a BL. Bobošíkovou jsem osobně poznala, až když jsem dělala rozhovor v Interview 21 a její osobnost na mě také měla určitý vliv. Ale je to normální, člověk přece nežije ve vzduchoprázdnu. Václav Erben byl jen jeden a já jsem Vám jeho chování popisovala již dříve. [Nechtěl jmenovat ředitelkou ČT Kateřinu Fričovou, kterou prosazovala Jana Dědečková a Miroslav Mareš. Václav Erben totiž žije s matkou Petry Buzkové a ta věděla, že kdyby se Fričová stala ředitelkou ČT, Buzková už by se nemohla volně producírovat na obrazovce jako dosud a dělat si tak vlastní politickou kariéru, pozn. JČ] Nevolil by ji [Fričovou] ani Rejchrt a Kabzan. Rejchrt toho 12.12 nebyl apriori proti odvolání Chmelíčka, jen stále žadonil, aby to bylo až v lednu. Nevím proč, ale slyšela jsem již několik verzí. Včetně té, že Havel měl v novoročním projevu vyzvat k občanské neposlušnosti proti opoziční smlouvě a během ledna měly začít demonstrace, které by vyvolaly předčasné volby. Nevím, nakolik jsou to fantasmagorie a nakolik je to pravda. Fakt je, že připravené to měli. Když jsem s Rejchrtem mluvila ten den o Kateřině Fričové, byl proti. "Vy nevíte, paní kolegyně? Tu ne, ta je z komerční sféry." Nevím, proč byl najednou proti, když v listopadu věděl , že je z komerční sféry a byl nadšený. Paní Fričové jsem to řekla hned po odvolání Chmelíčka.. Když jsem s ní znovu rozebírala situaci v sobotu večer ( také ji vyšetřovali z ČT, proč jsem jí volala) sama mi říkala, že jí to Rejchrt přiznal a následně se jí omluvil. Netroufám si posoudit, zda byl někdo ovlivňován politiky, ale fakt je ten, že na Hodačovi jsme se usnesli až po tom, co jsme se nemohli dohodnout na nikom jiném. Nejvíc hlasů by měl Drahoš, ale měli jsme strach po tom Brnu. [Chmelíčkova kontrolní komise vypracovala o Drahošovi zdrcující kontrolní zprávu, z níž vyplývalo, že je zřejmě Drahoš vinen korupcí. JČ] Jsem přesvědčená o tom, že by to vypuklo stejně ať by tam byl kdokoliv. Dnes více, než předtím si myslím, že jde o finance a snad i sponzorování některé politické strany. Nezapomeňte, že společnost ČT INVEST [založenou v roce 1993, předsedou představenstva byl Ivo Mathé, členy posléze Paluska, Puchalský, Chmelíček. JČ] dal do likvidace finanční ředitel, kterého si přivedl Puchalský. Paluska tehdy odcházel za doprovodu policie a mohl si vzít pouze své osobní věci. Vrátil se tam s Chmelíčkem. Nejde o ředitele, jde o peníze. A velké. JD

Ale o tom jste měli veřejně hovořit jako Rada ČT, namítl jsem. Jana Dědečková odpověděla:

Muselo by být kde to publikovat. Napsali jsme toho spoustu, ale nikde nám to nebrali. Ani na stránkách ČT jsme neměli možnost. Všichni byli na dovolené a když se vrátili, nikdo už neposlouchal pokyny nadřízených. Klepetko byl nezvěstný a nebral telefony. Pan Hodač svolal kolegium a nikdo nepřijel. První den ještě fungoval personální ředitel Kříž, ale potom také nebral telefon a přidal se k ostatním z managementu. Strašně jsem se styděla, do čeho jsme pana Hodače dostali, a snažila jsem se mu pomáhat. Doma jsem byla pouze na večeři 24.12. a na Silvestra. Snažila jsem se ho podpořit alespoň morálně. Jednou o tom napíšu knihu. Brzy.

S Drahošem to bylo těžké. Nemohu říci, že by ho chtěli politici z ODS. Já jsem přímo o novém řediteli mluvila jenom s přítekyní Kateřinou Dostálovou a náš názor byl shodný. Chtěly jsme prosadit Kateřinu Fričovou. Asi s ní souhlasil i Langer, protože Mareš nebyl proti. A Mikš byl pro K.F. jednoznačně. Říkal, že to chce pořádnou babu ( ne expr. -brněnské nářečí) , která umí počítat a na kterou si ti lidé v ČT netroufnou. Za Marešem však po odvolání Chmelíčka byli v Brně z ČT (tajemník Kučera) a tlačili na to, že máme volit Palusku, jinak řeknou médiím, že volal v době kdy byl kongres ODS a ptal se proč tam není přítomna ČT. Estebácké manýry. JD

Od Jany Dědečkové k textu pana Fraňka (v závěru těchto BL):

Vážený pane Čulíku, Text pana Fraňka mi velice připomíná vyjadřování pána, kterého tak brání. [Václava Erbena, pozn. JČ]. Měli jsme k sobě nepřekonatelný odpor právě proto, že měl zcela jiný postoj ke každému problému, který jsme v radě řešili. Pro tohoto pána bylo pravidlem, že nic nemá cenu řešit, protože tak to bylo v televizi odjakživa a pisatele stížnosti označoval za grafomany a psychopaty. Pravda ovšem je i to, že kdybych zastávala právě jeho postoje, byla bych v radě dodnes a ČT by v klidu přečkala i další tisíciletí. JD

V novém čísle Šmídovy Louče se pochopitelně nejvíc hovoří o krizi v České televizi, ale nezůstávají opomenuty ani možné souvislosti s vývojem v komerčním sektoru. Milan Šmíd dle mého soudu oprávněně argumentuje, že Rada České televize, která se sama stala součástí parlamentního mechanismu moci (o vazbách radních na "řídicí" politiky jsme psali např. v souvislosti s resignací Miloše Rejchrta zde, takže údaje z výpisů nás překvapily snad jen intenzitou kontaktů), tuto televizi zničí. Lišíme se - a to není nová zpráva - v receptu. Milan Šmíd tvrdí, že Českou televizi v tak zranitelném postavení bychom neměli kritizovat, abychom nanahrávali mocenským ambicím jejích nepřátel, zatímco podle našeho názoru nesmí být novinářská kritika žádnými takovými ohledy podmiňována, jinak se novinář stává nevěrohodným manipulátorem. I my jsme tedy v situaci "back to square one" (mimochodem, tato okřídlené rčení prý poprvé pronesl jistý generál anglické armády v okamžiku, kdy se jeho vojsko poraženo na hlavu již téměř zcela rozprchlo po okolních polích - podrobnosti se mi nepodařilo na internetu najít, zato jsem narazil na zcela odlišný výklad zde). (TP)

To je nápad! "Co takhle nyni dobrovolne zverejnit vypisy z uctu mobilnich telefonu vsech zamestnancu zpravodajstvi na internetu, at si kazdy udela obrazek sam? Pro Eurotel to neni technicky problem. To by byl rev o ochrane zdroju!!!" napsal nám trefně jeden z čtenářů. (TP)

Omluva. Juliana se omlouvá, že její poznámka o hlasování o referendu v BL před dvěma dny byla zavádějící a nepřesná.

Česká policie je v ČR nad zákonem. Dokazuje to šokující vystoupení ministra vnitra Stanislava Grosse v Senátu,z něhož vyplývá, že při tzv. "vyšetřování" nezákonností, spáchaných českou policií v době protiglobalizačních demonstrací v Praze často proti zcela nevinným lidem české státní orgány ignorovaly závažný důkazní materiál. Transkript senátního vystoupení Stanislava Grosse publikujeme s analytickými poznámkami Jiřího Kopala, právního experta Občanských právních hlídek zde. - I když je to dlouhý text, je to nesmírně silný text a doporučujeme ho pozornosti každému, kdo se snad domníval, že se v ČR může spoléhat na zákonnost.

Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

Článek o nejnovějším vývoji v České televizi, o tom, že vzbouřenci si vždycky ve zpravodajství ČT vysílali, co chtěli, bez jakéhokoliv ponětí o veřejnoprávnosti, o analytičnosti a potřebě kritického odstupu od všech témat, a nyní konečně vyšlo stoprocentně najevo, že si Českou televizi zprivatizovali k vlastnímu účelu, i když jim za to stále platí koncesionáři, píše v angličtině Jan Čulík v časopise Central Europe Review na tomto místě. (JČ)

Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

MediaChannel o krizi v ČT. V angličtině se krizí v ČT zabývá MediaChannel na této stránce: http://www.mediachannel.org/originals/czech.shtml. Cituje mj. články Andrewa Stroehleina a Jana Čulíka, publikované anglicky o politické krizi, kterou uměle vyvolala sama televize, v časopise Central Europe Review.

Článek v Handelsblatu.. Upozorňuje Juliana:

Vážený pane Čulíku, nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy) 10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.

Guardian o tom, že televizní protesty nejsou bojem za svobodu slova. Internetové stránky britského deníku Guardian citují v tomto smyslu článek Jamese Partridge a Andrewa Stroehleina, které vyšly v časopise Central Europe Review.

Německý Der Spiegel citoval minulé pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"

Informace o krizi v České televizi, publikované anglicky v časopise Central Europe Review, doporučuje od včerejška světovému publiku "nejprestižnější internetová stránka na světě" (Daily Telegraph) Arts and Letters Daily. Central Europe Review publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)

Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP.

Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Recenze knihy Adolfa Branalda Pražské promenády od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.