Potrestání soudce Horkého není pozitivní zpráva
Kárný senát Vrchního soudu v Praze v úterý 30. října potrestal soudce Městského soudu v Praze Jiřího Horkého odvoláním z funkce za jeho údajná vážná profesní provinění. Postupoval tak v souladu s možnostmi, které v této oblasti poskytuje zákon o kárné odpovědnosti soudců. Přestože veřejnost a možná i většina odborných kruhů vesměs souhlasně přikyvují na tento další důkaz údajně dobré práce bývalého ministra spravedlnosti Otakara Motejla, který toto řízení inicioval, pozitivní zpráva to rozhodně není.
Proč? Inu proto, že soudce Jiří Horký zde nejspíš jenom sehrává roli obětního beránka za stejné, ne-li závažnější, hříchy celé řady svých jakoby anonymních kolegů. To, zač je trestán tento soudce, se totiž v české justici děje masově, takřka "v seriové výrobě". Celé klany soudců proti sobě intrikují a ve vnitřní klanové soudržnosti se navzájem domlouvají, jak vést procesy, a zejména protokoly o nich, v neprospěch jim nesympatických účastníků řízení. Protokoly se zkreslují a často i za přítomnosti účastníků sporu falšují a nikdo se proti tomu nikam nedovolá, neboť praxí nadřízených soudů je, že vycházejí výhradně z těchto protokolů o jednání a "v protokolu o tom přece vůbec nic není". Tedy dokonalý bludný kruh. Nová anarchie takovéhoto postkomunistického bezpráví a bohrovnosti celé řady neodvolatelných soudců je ostatně zásadní příčinou nevole ze strany Evropské unie, která nepoukazuje jenom na zdlouhavost soudních řízení, ale zejména na "kvalitu" soudních rozhodnutí, s nimiž si pak často ani nevědí rady Nejvyšší soud a Ústavní soud v mimořádných opravných řízeních.
K samotné cause Jiří Horký pak nejvíc zaráží vyjádření předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka pro televizní vysílání, kde uvedl dva možné postupy v této cause. A to buď věc ututlat a "kolegiálně jí zamést pod koberec" anebo postupovat tak, jak bylo postupováno. Dokáže si vůbec pan předseda Sváček uvědomit, jaký signál tím veřejnosti vyslal? Totiž že takových případů byla a je s největší pravděpodobností celá řada, ale již jsou "pod kobercem". Je s podivem, že pan předseda Sváček z toho též nevyvozuje svoji osobní odpovědnost - například odstoupením z funkce předsedy celého soudu. Neboť předseda soudu nese odpovědnost za rovnoměrné vytížení všech soudců svého soudu, aby nedocházelo k přetížení jednoho (Jiří Horký), zatímco jiný má na svoji práci klid.
Možná že skutečně pozitivní správou by bylo, kdyby především pan Sváček opustil svůj vedoucí post a následně kdyby došlo k pronikavému zlepšení fungování celé české justice.
Snad tento případ rozvine rozsáhlejší diskusi o tomto tématu.
