První rok Grega Dyka v BBC. Co dokázal?

Charakteristické pro Grega Dyka bylo jeho náhlé rozhodnutí přesunout po letech hlavní večerní zpravodajství na BBC 1 z 21 na 22 hodin. "V BBC toto rozhodnutí vyvolalo spoustu energie," konstatuje Dyke. Dyke zrovna cestoval na olympijské hry v Sydney, když se dověděl, že komerční televize ITV na naléhání britské Rady pro komerční televizní vysílání ustoupila a rozhodla, že "alespoň tři dny v týdnu" vrátí hlavní večerní zprávy z 23 hodin zpět na původní 22. hodinu. "Rozhodnutí ITV bylo pozoruhodným mlžením," konstatoval Dyke. Argumentuje, že si diváci nebudou pamatovat, v který den v týdnu bude ITV vysílat zprávy ve 22 hodin. Z politického hlediska toto rozhodnutí sice neutralizovalo kritiku, plynoucí z přesunu hlavních zpráv ITV na 23 hodin, ale z hlediska zájmu diváků by se ITV měla za toto mlžení stydět," konstatoval Dyke.

To ale podle Dyka umožnilo BBC přesunout vlastní zprávy na 22 hodin. V prvních týdnech nového režimu se celá BBC energicky postavila za nové programové schéma. V prvním týdnu odvysílala Muže v černém, film, který byl původně chystán na Vánoce a naplnila večerní programové schéma BBC dramatickými inscenacemi a komediemi. Marketingové oddělení BBC podpořilo nové programové změny energickou reklamní kampaní. A z prvních čísel vyplývá, že se ofenzíva snad vyplatila: zpravodajství BBC ve 22 hodin mělo v prvním týdnu sledovanost 5,38 milionů diváků ve srovnání s 5,09 miliony diváků, kteří v tutéž dobu před rokem sledovali zpravodajství ve 21 hodin.

Jaká ale bude budoucnost BBC?

Dyke ještě nemá přesněji vypracovanou vizi ohledně toho, jak bude BBC vypadat v roce 2007, kdy bude žádat o obnovu své charty jako veřejnoprávního vysílatele. Dyke argumentuje, že komerční tlak na televizní stanice, které jsou motivovány ziskem, umožní BBC, aby její vysílání veřejné služby bylo výraznější a mělo pro diváka větší hodnotu než vysílání komerčních stanic. "Lidi v roce 2007 budou chápat, proč je zapotřebí BBC, víc než teď," argumentuje. Vysílání BBC se totiž prý bude tou dobou výrazně odlišovat od vysílání komerčních stanic, "kde pravděpodobně brzo nezbude nic moc jiného než pravidelné čtyři seriály každý den".

V současnosti se, jak se zdá, však Dyke především zaměřuje na zlepšování pověsti televizního okruhu BBC 1 a nikoliv na dlouhodobou strategii, která by zajistila, že BBC zůstane veřejnou institucí, financovanou z koncesionářského poplatku.

Když se Dyke ohlíží zpět na svůj první rok v BBC, konstatuje: "Strávil jsem v prvním půlroce spoustu času hledáním peněz. Chtěl jsem snížit výdaje, abychom mohli ty peníze investovat do výroby pořadů. Hrozilo nám nebezpečí, že zapomeneme, že jsme tady od toho, abychom vyráběli televizní pořady."

Úspory znamenaly, že z BBC muselo odejít 1000 zaměstnanců z řad managementu. Dyke zrušil francouzské loupáky a snídaně pro vedení zdarma (příliš mnoho těchto snídaní bylo při ranních jednáních poskytováno vedoucím pracovníkům BBC), zrušil financování automobilů (roční účet BBC za cesty taxíky do centrálního Londýna byl 6 milionů liber) - Dyke to nahradil kyvadlovou autobusovou dopravou mezi BBC Broadcasting House a centrem BBC na okraji Londýna ve White City a omezil hotelové výdaje. Dál se budou asi škrtat i noviny: "Jsem si jist, že tady někde leží halda novin, které nikdo nečte. Kolik lidí skutečně potřebuje číst Evening Standard (londýnské bulvární noviny)? A pokud ano, proč to má platit BBC?"

Výhody šetření jsou zjevné. Od příštího roku bude moci BBC vydat o 100 milionů liber více na výrobu pořadů.

"Dlouhodobá podpora pro BBC nepochází od politiků, ale od britské divácké obce," konstatuje Dyke. "A zcela disproporčně to závisí na dobrém stavu BBC 1." Zlepšit profil BBC jedna prý bude podle Dyka trvat dva roky. Částečně je to otázka peněz, částečně otázka lidí, a to uvnitř BBC i nezávislých výrobců pořadů. "Jestliže jsme v první období hledali peníze, v druhém období budeme rozhodovat, jaké vysílání chceme lidem poskytovat. A co dělat nebudeme." Dyke za poslední rok přesvědčivě argumentoval, že je nesmyslné, aby BBC dělala všechno. To prostě není možné, "nové technologie se rozvíjejí explozivním způsobem."

Dykův plán expanze je tedy omezený: chce provozovat pět digitálních televizních okruhů a deset digitálních rozhlasových okruhů.

Někteří lidé se domnívají, že i to je příliš expanzionistické. BBC čelí ostré opozici od televizí stanice Nickelodeon, kterou vlastní americká firma Viacom, že prý BBC "zkresluje tržní poměry", jestliže chce nabídnou dva vlastní digitální televizní okruhy pro pořady pro děti. Jiní argumentují, že rozhodnutí vytvářet tematické digitální televizní okruhy je pošetilé - BBC 3 by měla být televizním okruhem pro mládež, a BBC 4 by byla "bezostyšně intelektuální" televize. Jiní se obávají, že investice do digitálních pořadů oslabí dosavadní hlavní okruhy BBC, z nichž je nejdůležitější BBC 1.

Nedostatek v rozpočtu, který od roku 2002 dosáhne asi 400 milionů liber ročně, chce řešit Dyke různými komerčními projekty. Už nyní pozval soukromou firmu, aby investovala minoritní podíl do internetového zpravodajství BBC Online. Komerční pobočka BBC, podnik BBC Worldwide, který prodávala pořady BBC a výrobky spojované s pořady, by měla být od BBC uvolněna, aby si mohla lehčeji vypůjčovat peníze - dosud, jako součást instituce veřejné služby totiž spadají veškeré půjčky, které si BBC vezme, pod rámec půjček státního rozpočtu. Dyke také uvažuje o tom, že zavede inzerci na internetových stránkách BBC, nikoliv však ve zpravodajství a na stránkách, věnovaných vzdělávání. Dyke přiznává, že v étosu veřejné služby BBC by to byla revoluce. Stratégové BBC studují, kde je hranice veřejných povinností BBC a kde jsou podnikatelské příležitosti, kterých by bylo možno využívat. "Jestliže budoucí komerční aktivity BBC budou poskytovat dodatečné finance sféře veřejné služby a jestliže sféra veřejné služby tím, co dělá, bude obohacovat komerční aktivity, obě strany na tom mohou jedině vydělat."