Jak odpovědně hodnotí sdělovací prostředky poločas nynější vlády?
V současné době je vláda sociální demokracie v půlce volebního mandátu. Nastal tedy čas bilancování. Jak se ho zhostila naše média.
Zastavil bych se u veřejnoprávní televize a u tzv. "pravicového tisku" - Lidových novin a Mladé fronty DNES. Jejich názor se dá v podstatě shrnout - pokud vůbec dochází v našem hospodářství k nějakému zlepšení, pak se jedná o přirozený průběh hospodářského cyklu. Vláda v podstatě nemá žádné zásluhy s výjimkou toho, že z ní zmizeli jedinci s katastrofálním chováním (doslovná citace z LN 22.7.2000, první strana - slovo katastrofa vůbec mají občané s pravicovým smýšlením ve velké oblibě). Vláda Zemana dále nebezpečně zadlužuje zemi atd. Podobné názory zaznívají takřka denně z řad nezávislých ekonomů, mezi něž v naší republice soudě dle výběru veřejnoprávní televize patří pouze brokeři, analytici investičních fondů a vědci z Liberálního institutu. Jak to tedy s tím hospodářským cyklem je. První nespornou zajímavostí je příklad Polska, které vůbec neprošlo tím "naším typem hospodářského cyklu". Polská republika po počátečním transformačním propadu v roce 1990 neustále roste a to o 5 až 6 % od druhé poloviny devadesátých let, a to s velikou zátěží - doslova koulí na noze, jíž je polské zemědělství. Dále není jistě bez zajímavosti si povšimnout, jak naši analytici jak z řad novinářů tak nezávislých ekonomů hodnotí hospodářskou situaci dalšího našeho souseda - Slovenska. Za nynější slovenské problémy může Mečiarova vláda a již se daří současné vládě zlepšovat hospodářskou situaci - má tedy podíl na zlepšení. Zde tedy logika hospodářského cyklu neplatí. Další věcí, která mně osobně už vůbec není jasná, je otázka zahraničních investic. Současná vláda prokazatelně zavedla opatření, která velmi výrazně zvýšila objem zahraničních investic, a to tak že jsme předběhli dosud vedoucí Maďarsko. Současná vláda růstu investic tedy nesporně a prokazatelně pomohla a zároveň nemá žádný (minimální) podíl na nastartování hospodářského růstu. Pokud platí obě tvrzení, pak růst zahraničních investic nemá žádný (má minimální) vliv na růst hospodářství. Dle logiky našich analytiků tedy zřejmě nárůst objemu zahraničních investic vůbec nepřispívá k hospodářskému růstu. Proč od druhé poloviny devadesátých let veřejnoprávní media, LN a MFD pořád volali po urychlené privatizaci bank (a tím růstu zahraničních investic) a po masivnějším příchodu zahraničního kapitálu, když nám nyní v podstatě tvrdí, že růst zahraničních investic nemá žádný vliv na růst hrubého domácího produktu. Ekonomičtí analytici a novináři dluží čtenářům vysvětlení. Možná je chyba na mojí straně, že to tak říkajíc nechápu tržně.
Závěrem bych chtěl říci, že jsem měl u mého dědy v západních Čechách příležitost (a to poměrně často) sledovat hlavní zpravodajské relace německé veřejnoprávní ARD a ZDF. Můžu čtenáře ubezpečit, že se mi tam nepodařilo ani jednou zahlédnout onen typ nezávislých analytiků, kteří nás takřka denně obšťastňují svými názory v (nejen) Událostech. Našim veřejnoprávním a nezávislým mediím zřejmě unikl fakt existence např. Univerzity Karlovy nebo VŠE a tam působících nezávislých pracovníků. Zřejmě si ještě společně s jedním panem profesorem myslí, že univerzity jsou semeništěm nebezpečných levicových intelektuálů, před kterými nás musí chránit, abychom náhodou neslyšeli jejich názor na věc.
