Illusion deja vu. Návrat k rudoprávním "Ztroskotancům a zaprodancům", tentokrát ve prospěch Vladimíra Železného
Jan Čulík
V reakci na materiály, týkající se udělení licence pro vysílání televize Nova, z nichž vyplývá, že přímým účastníkem licenčního řízení byla americká společnost CEDC, předchůdce nynější CME, a že Vladimír Železný se licenčního řízení neúčastnil, protože v době, kdy byla licence udělována, součásti skupiny CET 21 vůbec nebyl, otiskl včera, dne 25. července, deník Právo na straně 3 rozsáhlý reklamní materiál ve prospěch Vladimíra Železného.
Texty, zabírající téměř dvě třetiny tiskové strany, jsou v rámečku a nejsou označeny jako reklama. Je pozoruhodné, jak takovéto manipulativní materiály kopírují metody komunistického tisku, užívané v sedmdesátých a osmdesátých letech proti disidentům. Tehdy psalo Rudé právo ve prospěch komunistických mocipánů, nyní ve prospěch "domácího, českého" kapitálu...?
Po zveřejnění zakládajícího dokumentu Charty 77 v lednu 1997 přiměl československý komunistický režim téměř celou populaci, aby tento dokument demonstrativně odsoudila, aniž by ho četla. Právo dnes nemůže nikoho k ničemu nutit, avšak princip, že vede kampaň proti něčemu, aniž by poskytlo objektivní prostor vyjádření i opačné straně, zastává tento list v této věci úplně stejně jako někdejší komunisté. Skutečnost, že čelný český deník může uveřejnit rozsáhlý materiál téměř na dvou třetinách stránky, aniž by zkoumal skutečnost z nejrůznějších stran, je šokující. Doufám, že si čtenáři uvědomují, že jsou "jediným přípustným názorem" tvrdě manipulováni.
Hlavní článek v uvedeném rámečku ve včerejším vydání deníku Právo na straně 3 má titulek "Jak chtěla CME dostat Železného z Novy". Text není podepsaný a je označen jako "vlastní zpráva". Použit je zde známý princip "My o koze a vy o voze" - Britské listy zveřejnily určité důležité dokumenty, týkající se udělení licence pro vysílání televize Nova v roce 1993, Právo se snaží přehlušit tuto informaci článkem o tom, jak se prý americký podnik CME pokusil Novu Vladimíru Železnému ukrást. Stránka obsahuje i "rozhovor s Vladimírem Železným" pod titulkem "CME spoléhala na pirátské vysílání". Pachatelkou rozhovoru je Jana Perglerová. Je zajímavé, že jí není stydno a vůbec jí nenapadne, že by proti Železného tvrzení měla okamžitě tisknout názory protistrany. Nebo jí to napadne, ale názory protistrany snad tisknout nesmí?
"Licenci Novy vlastní jen CET 21", argumentuje dále včerejší Právo jiném, v nepodepsaném článku, přímo reagujícím na dokumenty, zveřejněné v Britských listech - ovšem -, aby si čtenáři nemohli ověřit původní zdroj, neuvádí list, odkud informace pocházejí.
"Na internetu se znovu otevřela diskuse o přidělení licence společnosti CET 21 na celoplošné televizní vysílání. Po sedmi letech byly oprášeny dokumenty, související s tímto rozhodnutím Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání," píše se ve včerejším článku v Právu a text pokračuje:
"Bývalý předseda rady Daniel Korte poskytl tehdy ČTK prohlášení, ve kterém říká, že "přímým účastníkem žádosti o celoplošnou televizní licenci je mezinárodní společnost CEDC (...), předchůdce CME", jejímž prezidentem byl Mark Palmer. "Tento výrok je nepochybně špatně. Náš právní řád neumožňuje udělit licenci dvěma subjektům," (...) uvedl (...) Ladislav Jakl," píše se v článku a článek dále pokračuje ve stejném duchu, Američané prostě nemají nárok. Skutečností, že Vladimír Železný se vůbec správního řízení o udělení licence neúčastnil, protože ve firmě CET 21 tehdy vůbec nefiguroval, se článek nezabývá, kromě toho, že vyjmenovává žadatele o licenci, mezi nimiž Železný nefiguruje - toho si ovšem neinformovaný čtenář nevšimne, protože nejmenovaný autor článku tuto skutečnost pomíjí.
Celý tento rozsáhlý materiál na straně 3 včerejšího Práva je jen dalším příkladem ostudného aktivistického žurnalismu, kdy novinář - nevíme, z jakých důvodů - apriori zaujímá jednostranné, černobílé stanovisko, a o něm pak přesvědčuje čtenáře. Občané ČR by měli být na takovéto metody citliví ještě z dob komunismu a měli by je odmítnout. Novináři, plodící takto jednostranné články, které jsou výsměchem nezávislé žurnalistické práci, by se měli stydět.
Britské listy se nechtějí ve sporu o televizi Nova stavět na žádnou stranu: nemají naprosto žádné iluze ani o Vladimíru Železném a o českém "kapitálu", který ho nyní podporuje, ani o společnosti CME, která v prvních letech své činnosti v ČR používala nevybíravých metod, šla vždy až na hranu zákona (jiná věc je, že jí české úřady ustupovaly) a vůbec jí nevadilo, jak špatnými pořady televize Nova ničila české kulturní povědomí, jen když jim ta televize vydělávala. Otevírají své stránky však všem názorům a upozorňují, že by veřejnost měla odsoudit a odmítnout sdělovací prostředky, které nečiní totéž.
