úterý 15. února O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Věda: Proč je na světě jen homo sapiens? Jak se člověk naučil zabíjet Ekonomika: Rekordní délka amerického blahobytu - zatím 107 měsíců nepřetržitého růstu Romové v ČR: Ohlédnutí za diskusí o různobarevných hubách (František Roček) Reakce: Pomluvy v Českém rozhlase? (Dalibor Žůrek) Diskuse: věda, náboženství, Motl a Cihelková: Za komunismu nám nevykládali ve školách jen bláboly (Jiří Vacek) Pokoru by měla mít spíš paní Dana Cihelková (Jan Kyncl) Moderní fyzika stojí na matematice (V. Novák) Kam logika vědce nedosáhne aneb Occamovou břitvou na slova pana Motla (Václav Pinkava) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Václav Pinkava

Pan Luboš Motl ve svém zajímavém, ač jarně rozbředlém traktátu na adresu Dany Cihelkové utrousil ukázkovou větu, která v sobě nese princip všech jeho úvah:-

Zajímavé tvrzení z úst specialisovaného vědce, podle vlastních slov odborníka i na vacuum. Zajímavě diletantské.

Tendence organismu mít či nemít takové či makové subjektivní zážitky v momentu smrti nepodléhá evolučnímu výběru - z hlediska genetické přenositelnosti na vlastní potomstvo a jejich schopnost přežít je to celé irelevantní a post hoc.

Je sice možné zemřít třeba na infarkt v průběhu vyvrcholení uprostřed soulože, ale schopnost mít subjektivní prožitky v momentu smrti nebude ovlivňovat genetickou přenositelnost této schopnosti, tedy jaký evoluční konkurs přiměje organismy aby se tak či onak v tomto ohledu evolučně vyvinuly?

Páně Motlova úvaha vyznívá logicky jen potud, že je stavěna na dogmatu vědce, že příroda dělá jen to důležité - že je sama o sobě jaksi úsporná, a cokoliv, k čemu není důvod aby to vzniklo, nevzniká, respektive, neudržuje se to. Tento princip ve vědě a logice vyjadřuje například proslulá Occamova břitva. Celá diskuse o Bohu je pro takto založeného člověka zbytečnou komplikací a kudrlinkou navíc, stejně jako pro pana Klause je ekologie třešnička na dortu ekonomiky. Proto asimají tací k sobě blíž. Ostatně, z tohoto pohledu je třeba kyanid v řece Tise jen jakýsi zjednodušující prostředek, a navíc přirozený evoluční tlak, neboť co neobstojí proti druhu Homo (non) sapiens má prostě smůlu a tak to má být, a jestli se vyhubíme mezi sebou, taky dobře.

Principu úspornosti však protiřečí nejen délka páně Motlova článku, ale, abychom netroškařili, protiřečí tomu i celý vesmír, který je neuvěřitelně neúsporný - tedy jen a jen pokud nemá jeho rozsáhlost a rozmanitost a existence vůbec nějakou výhodu oproti nicotě v absolutním konkursu 'být či nebýt.' (Pan Motl ať promine, ale za dostatečně pádný důvod k existenci elementárních částic a ještě elementárnějších abstrakcí (šarm, vůně ?), tachyonů času atd nepovažuji, že to zajímá lidi malé přejícnosti a ještě menší pokory, ani to, že se cíleným badatelstvím o podstatě vesmíru lze uživit i v obláčku kalifornské mlhy, - až do okamžiku, 'kdy nic nebolí', ovšem.) Bůhví proč ten vesmír jestvuje, ale jen kvůli nám - sotva.

Ex ungue leonem

1. pokud máme subjektivní stavy tak neužitečné pro reprodukci jako prožívání vlastní smrti, lze předpokládat buď

a) že pro existenci jevů platí princip účelové úspornosti, (takže vesmír má nějaký užitek, jinak by už dávno nebyl.)
nebo

b) že přirozenost světa je hýřivá, neboť naše existence je založena jen na principu "proč by ne", a nespěje k žádnému rozuzlení.

2. pokud nemáme subjektivní prožitek smrti, lze taktéž předpokládat buď

a) že pro existenci jevů platí princip účelové úspornosti, (takže vesmír má nějaký užitek, jinak by už dávno nebyl.)
nebo

b) že přirozenost světa je hýřivá, neboť naše existence je založena jen na principu "proč by ne", a nespěje k žádnému rozuzlení.

V obou případech tedy může platit,

a) že Bůh je, protože je to ten (kvantový?) pozorovatel, který sleduje vesmír a vesmír mu je k "bůhvíjakému" užitku,
nebo

b) že Bůh je, ale jen jaksi navíc, na ozdobu. (Proč by ne.)

Ovšem, princip hýřivosti a marnotratnosti připouští i zcela zbytečný vesmír, bez Boha, bez spravedlnosti, ale tudíž i zbytečně obsahující tvory se zcela zbytečnými subjektivními zážitky, dokonce i v momentu smrti.

A nás to s tím Bohem vůbec nemusí zajímat, to máte pravdu, pane Motl. Ale, jak už jsem na stránkách BL psal, je pro nás a naše chování v dejme tomu bezbožném vesmíru setsakra zajímavé, zda něco subjektivně prožíváme v momentu smrti, nebo alespoň zda tomuto věříme. Pokud ne, nebo pokud věříme, že to, co prožíváme, nemá souvislost s našim jednáním za živa, pak tu panuje absolutní beztrestnost. A to má jistý negativní vliv na naše soužití, empiricky soudím. Tak na toto přesvědčení nám laskavě nesahejte, pane Motl. A vůbec, věnujme se už povrchnějším věcem.

Václav Pinkava

P.S. Můj děda, úspěšný fabrikant a obchodník s broušeným sklem, se zabýval i okultismem. Například po jedné seanci, ve snu, se mu zjevilo, jak chemicky vyblýskat lahvové sklo k nerozeznání od olovnatého křišťálu, což mu zajistilo existenci, když udeřila ekonomická deprese. (Bohužel si tento recept vzal s sebou do hrobu.) S okultismem si přestal zahrávat až po jedné seanci, kdy se mu dvakrát objevil nějaký dávný předek latinsky mluvící a při druhé návštěvě pronesl varovné poselství:-

Dlužno podotknout, že z přítomných na seanci nikdo latinsky pořádně neuměl, já taky ne. Cituji tento text nazpaměť, neboť se stal takovým našim rodinným stříbrem, a tak nabízím i překlad, byť převzatý...

My, kteří jsme byli dobří, smíme dvakráte v astrálním těle s vámi smrtelníky hovořiti; a já k Tobě mluvím podruhé, abych Ti pravil: Neprahni po tom, co lidská mysl Tvá pochopiti nemůže, nečistou rukou na nepozemská tajemství nesahej, neprobouzej síly pekelné, chceš-li spasený, spokojený a šťastný setrvati, avšak svým životem, dobrým, šlechetným a krásným spěj k Bohu, který na věčnosti JEST. Sbohem, sbohem.

Silný hlas na ochranu mokřadů z Ústí nad Labem

Jindřich Petrlík

Ochrana mokradu pred likvidaci, podil verejnosti na rozhodovani o zivotnim prostredi, ochrana pred povodnemi, ktera nebude destruovat krajinu a velky duraz na doplneni site uzemi Natura 2000, to jsou hlavni pozadavky, ktere zaznely na zaver "Mezinarodniho seminare o ochrane mokradu a vodnich toku". Zorganizovaly jej Deti Zeme ve dnech 12. - 13. unora 2000 v usteckem interhotelu Bohemia. Zucastnilo se ho dvacet zastupcu z 15 nevladnich neziskovych organizaci ze tri zemi (Polska, Ceske republiky a Nizozemi).

Jaroslav Ungerman z Unie pro reku Moravu zduraznil, ze za katastrofalnimi dusledky povodni casto stoji prilisne sesnerovani rek do uzkych regulovanych koryt a nerespektovani zakazu vystavby domu v zatopovem uzemi ricnich niv. Neucinnost prehrad pri ochrane pred povodnemi dokumentuje priklad polske prehrady v Czorsztyne, ktera pri poslednich velkych zaplavach nezabranila zatopeni tak velkeho uzemi, jak hydrotechnici predpovidali. Podobne muze dopadnout napriklad planovana prehrada v Novych Herminovech na severni Morave.

Podstatna cast seminare byla venovana planovanym vodnim dilum na Labi. Ostatne kvuli nim bylo za misto konani seminare zvoleno prave Usti nad Labem. Podrobnym rozborem jejich potencialnich dopadu dospeli ucastnici seminare k zaveru, ze tento projekt bude mit daleko vice negativ nezli pozitiv. Ochranci prirody ze zahranicni tak podporili sve ceske kolegy a doporucuji vladam Ceske republiky a Nemecka, aby poskytli verejnosti svych zemi moznost vyjadrit se k tomuto kontroverznimu projektu (napriklad v procesu EIA).

Carla Alma prezentovala na seminari priklad uspesne kampane holandskych ochrancu prirody ve snaze zabranit devastaci mokradu Wadenzee. Zduraznila nutnost zapojeni verejnosti a prezentovala moznost holandske verejnosti vyjadrit se ke studii hodnoceni vlivu na zivotni prostredi po tri mesice. Je to o dva mesice dele nezli v Ceske republice. Nekteri poslanci naseho parlamentu se pritom bouri proti priblizeni ceske legislativy v oblasti posuzovani vlivu na zivotni prostredi EU a vytvoreni vetsiho prostoru pro verejnost. Z hlediska ochrany vodnich toku a na ne navazujicich mokradu je dulezite rovnez uplatneni Espoo konvence o posuzovani preshranicnich vlivu na zivotni prostredi. Takovym procesem by mely podle zaveru seminare projit i planovana vodni dila na Labi, splavneni Odry, ale i MS v klasickem lyzovani v Jizerskych horach v roce 2005, jehoz dusledky mohou mit dopad na horske mokradni ekosystemy.

Příloha

Ústecká deklarace o ochraně před povodněmi a za zachování mokřadů

Vladam Polska, Nemecka a Ceske republiky, evropske komisarce pro zivotni prostredi

Z iniciativy nevladnich organizaci tri zemi, kere se sesly ve dnech 12.-13. unora 2000 v Usti nad Labem, vyjadrujeme znepokojeni nad soucasnym stavem vodnich toku a  prirody v  udolnich nivach a nad zpusobem jejich vyuzivani. Povodne z  poslednich let ukazaly na spatne hospodareni v  krajine v  celem povodi a jeho dusledky na vodni rezim. Povodne jsou prirozenym jevem, ktery v  krajine neposkozene cinnosti cloveka nenapacha velike skody. Teprve s narustajici degradaci prirozenych pomeru v  povodi se povodne stavaji osudovymi predevsim pro lidska sidla nerespektujici prirodni zakonitosti.

Technicka opatreni na  ochranu pred povodnemi vetsinou nevedla k jejich zmirneni, ale v  nekterych pripadech situaci jeste zhorsila.

Reky a jejich povodi presahuji hranice statu, a proto je nutne pri jejich vyuzivani a  ochrane spolupracovat, a  to nejen v prihranicnich usecich vodnich toku. Vyzyvame vlady nasich statu, aby vice spolupracovaly a vymenovaly si informace tykajici se:

1. udaju o povodnovych situacich a jejich vyhodnoceni 2. planovanych a prijimanych opatrenich ovlivnujicich vodni rezim ci odtokove pomery 3. stavu kvality vody a  jejich znecistovatelu (nejen v dobe havarii) 4. pripravy projektu ovlivnujicich odtokovy rezim anebo kvalitu vod s duslednym uplatnenim procesu EIA a Espoo konvence

Vlady Ceske republiky a Polska vyzyvame k  duslednemu zohledneni norem EU pri priprave novych legislativnich predpisu.

Mokrady maji vyznam nejen jako jedinecne ekosystemy, ale take pro ochranu pred povodnemi a pro tvorbu zasob pitne vody.

Dosavadni praxe v  udelovani vyjimek z  ochrannych podminek ohrozenych druhu rostlin a  zivocichu, predevsim jejich biotopu, je z hlediska zachovani biodiverzity mokradu a  vubec cele evropske krajiny devastujici. V  souvislosti s  pripravovanym vstupem Ceske republiky a  Polska do EU povazujeme za dulezite zaradit posledni zbytky prirodnich a prirode blizkych spolecenstev v udolich velkych rek do site Natura 2000. Jedna se predevsim o mezinarodne vyznamne mokrady v CHKO Poodri, usek Labe mezi Ustim nad Labem a statni hranici, luzni lesy v Litovelskem Pomoravi, prirozene useky reky Odry a Visly v Polske Republice, ale take mnoha dalsich.

Podobne zadame o zarazeni komplexu raselinist (napr. v  Trebonske panvi, v Jizerskych horach, v  Krkonosich, Krusnych horach a dalsi) do teto site.

Nevladni organizace rovnez pripravuji podklady pro sit Natura 2000 a nabizeji spolupraci vladam a mezinarodnim institucim.

Pri priprave planu a rozhodovani povazujeme za  podstatnou ucast verejnosti ve smyslu Aarhuske konvence. Trvame na tom, aby se NGO zucastnily procesu pripravy a  rozhodovani o  opatrenich proti povodnovym skodam a  dalsich strategickych planech v povodich, vcetne regionalnich rozvojovych strategii. Dale povazujeme za dulezite uplatnovat Espoo konvenci na  programy a projekty majici preshranicni vliv. Prednostne to zadame pro tyto projekty: