Kam logika vědce nedosáhne
aneb Occamovou břitvou na slova
pana Motla
Pan Luboš Motl ve svém zajímavém, ač jarně rozbředlém traktátu na
adresu Dany Cihelkové utrousil ukázkovou větu, která v sobě nese princip
všech jeho úvah:-
"Komplikovaný mechanismus pocitu bolesti ztrácí v momentu smrti
důležitost a také právě proto se organismy evolučně vyvinuly tak, že je v
posledním okamžiku života už nic nebolí."
Zajímavé tvrzení z úst specialisovaného vědce, podle vlastních slov
odborníka i na vacuum. Zajímavě diletantské.
Tendence organismu mít či nemít takové či makové subjektivní zážitky v
momentu smrti nepodléhá evolučnímu výběru - z hlediska genetické
přenositelnosti na vlastní potomstvo a jejich schopnost přežít je to celé
irelevantní a post hoc.
Je sice možné zemřít třeba na infarkt v průběhu vyvrcholení
uprostřed soulože, ale schopnost mít subjektivní prožitky v momentu smrti
nebude ovlivňovat genetickou přenositelnost této schopnosti, tedy jaký
evoluční konkurs přiměje organismy aby se tak či onak v tomto ohledu
evolučně vyvinuly?
Páně Motlova úvaha vyznívá logicky jen potud, že je stavěna na
dogmatu vědce, že příroda dělá jen to důležité - že je sama o sobě jaksi
úsporná, a cokoliv, k čemu není důvod aby to vzniklo, nevzniká, respektive,
neudržuje se to. Tento princip ve vědě a logice vyjadřuje například
proslulá Occamova
břitva. Celá diskuse o Bohu je pro takto založeného člověka zbytečnou
komplikací a kudrlinkou navíc, stejně jako pro pana Klause je ekologie
třešnička na dortu ekonomiky. Proto asimají tací k sobě blíž. Ostatně, z
tohoto pohledu je třeba kyanid v řece
Tise jen jakýsi zjednodušující prostředek, a navíc přirozený evoluční
tlak, neboť co neobstojí proti druhu Homo (non) sapiens má prostě
smůlu a tak to má být, a jestli se vyhubíme mezi sebou, taky dobře.
Principu úspornosti však protiřečí nejen délka páně Motlova článku, ale,
abychom netroškařili, protiřečí tomu i celý vesmír, který je neuvěřitelně
neúsporný - tedy jen a jen pokud nemá jeho rozsáhlost a
rozmanitost a existence vůbec nějakou výhodu oproti nicotě v absolutním
konkursu 'být či nebýt.' (Pan Motl ať promine, ale za dostatečně pádný
důvod k existenci elementárních částic a ještě elementárnějších abstrakcí
(šarm, vůně ?), tachyonů času atd nepovažuji, že to zajímá lidi malé
přejícnosti a ještě menší pokory, ani to, že se cíleným badatelstvím o
podstatě vesmíru lze uživit i v obláčku kalifornské mlhy, - až do okamžiku,
'kdy nic nebolí', ovšem.) Bůhví proč ten vesmír jestvuje, ale jen kvůli nám
- sotva.
Ex ungue leonem
1. pokud máme subjektivní stavy tak
neužitečné pro reprodukci jako prožívání vlastní smrti, lze předpokládat
buď
a) že pro existenci jevů platí princip účelové úspornosti, (takže vesmír
má nějaký užitek, jinak by už dávno nebyl.)
nebo
b) že přirozenost světa je hýřivá, neboť naše existence je založena jen
na principu "proč by ne", a nespěje k žádnému rozuzlení.
2. pokud nemáme subjektivní prožitek smrti, lze taktéž
předpokládat buď
a) že pro existenci jevů platí princip účelové úspornosti, (takže vesmír
má nějaký užitek, jinak by už dávno nebyl.)
nebo
b) že přirozenost světa je hýřivá, neboť naše existence je založena jen
na principu "proč by ne", a nespěje k žádnému rozuzlení.
V obou případech tedy může platit,
a) že Bůh je, protože je to ten (kvantový?) pozorovatel, který sleduje
vesmír a vesmír mu je k "bůhvíjakému" užitku,
nebo
b) že Bůh je, ale jen jaksi navíc, na ozdobu. (Proč by ne.)
Ovšem, princip hýřivosti a marnotratnosti připouští i zcela zbytečný
vesmír, bez Boha, bez spravedlnosti, ale tudíž i zbytečně obsahující tvory
se zcela zbytečnými subjektivními zážitky, dokonce i v momentu smrti.
A nás to s tím Bohem vůbec nemusí zajímat, to máte pravdu, pane Motl.
Ale, jak už jsem na stránkách BL psal,
je pro nás a naše chování v dejme tomu bezbožném vesmíru setsakra zajímavé,
zda něco subjektivně prožíváme v momentu smrti, nebo alespoň zda tomuto
věříme. Pokud ne, nebo pokud věříme, že to, co prožíváme, nemá souvislost s
našim jednáním za živa, pak tu panuje absolutní beztrestnost. A to má jistý
negativní vliv na naše soužití, empiricky soudím. Tak na toto přesvědčení
nám laskavě nesahejte, pane Motl. A vůbec, věnujme se už povrchnějším
věcem.
P.S. Můj děda, úspěšný fabrikant a obchodník s broušeným sklem, se
zabýval i okultismem. Například po jedné seanci, ve snu, se mu zjevilo, jak
chemicky vyblýskat lahvové sklo k nerozeznání od olovnatého křišťálu, což
mu zajistilo existenci, když udeřila ekonomická deprese. (Bohužel si tento
recept vzal s sebou do hrobu.) S okultismem si přestal zahrávat až po jedné
seanci, kdy se mu dvakrát objevil nějaký dávný předek latinsky mluvící a
při druhé návštěvě pronesl varovné poselství:-
Nos, qui boni eramus, bis loqui possumus in corpore astrali vobiscum
morituris; et ego tecum secundo loquor, ut ibi dicam: Scire nefas, quod
mens tua humana capere non potest; mysteria non-terrestria manu impia nolli
tangere; vires infernales ne evoces, si vis manere salvus, contentus et
felix; sed vita tua bona, clementi et beata ii ad Dominus qui EST in
aeternitate. Vale, vale.
Dlužno podotknout, že z přítomných na seanci nikdo latinsky pořádně
neuměl, já taky ne. Cituji tento text nazpaměť, neboť se stal takovým našim
rodinným stříbrem, a tak nabízím i překlad, byť převzatý...
My, kteří jsme byli dobří, smíme dvakráte v astrálním těle s vámi
smrtelníky hovořiti; a já k Tobě mluvím podruhé, abych Ti pravil: Neprahni
po tom, co lidská mysl Tvá pochopiti nemůže, nečistou rukou na nepozemská
tajemství nesahej, neprobouzej síly pekelné, chceš-li spasený, spokojený a
šťastný setrvati, avšak svým životem, dobrým, šlechetným a krásným spěj k
Bohu, který na věčnosti JEST. Sbohem, sbohem.
Silný hlas na ochranu mokřadů z Ústí nad Labem
Ochrana mokradu pred likvidaci, podil verejnosti na rozhodovani o
zivotnim prostredi, ochrana pred povodnemi, ktera nebude destruovat
krajinu a velky duraz na doplneni site uzemi Natura 2000, to jsou
hlavni pozadavky, ktere zaznely na zaver "Mezinarodniho seminare o
ochrane mokradu a vodnich toku". Zorganizovaly jej Deti Zeme ve dnech
12. - 13. unora 2000 v usteckem interhotelu Bohemia. Zucastnilo se ho
dvacet zastupcu z 15 nevladnich neziskovych organizaci ze tri zemi
(Polska, Ceske republiky a Nizozemi).
Jaroslav Ungerman z Unie pro reku Moravu zduraznil, ze za
katastrofalnimi dusledky povodni casto stoji prilisne sesnerovani rek
do uzkych regulovanych koryt a nerespektovani zakazu vystavby domu v
zatopovem uzemi ricnich niv. Neucinnost prehrad pri ochrane pred
povodnemi dokumentuje priklad polske prehrady v Czorsztyne, ktera pri
poslednich velkych zaplavach nezabranila zatopeni tak velkeho uzemi,
jak hydrotechnici predpovidali. Podobne muze dopadnout napriklad
planovana prehrada v Novych Herminovech na severni Morave.
Podstatna cast seminare byla venovana planovanym vodnim dilum na Labi.
Ostatne kvuli nim bylo za misto konani seminare zvoleno prave Usti nad
Labem. Podrobnym rozborem jejich potencialnich dopadu dospeli
ucastnici seminare k zaveru, ze tento projekt bude mit daleko vice
negativ nezli pozitiv. Ochranci prirody ze zahranicni tak podporili
sve ceske kolegy a doporucuji vladam Ceske republiky a Nemecka, aby
poskytli verejnosti svych zemi moznost vyjadrit se k tomuto
kontroverznimu projektu (napriklad v procesu EIA).
Carla Alma prezentovala na seminari priklad uspesne kampane
holandskych ochrancu prirody ve snaze zabranit devastaci mokradu
Wadenzee. Zduraznila nutnost zapojeni verejnosti a prezentovala
moznost holandske verejnosti vyjadrit se ke studii hodnoceni vlivu na
zivotni prostredi po tri mesice. Je to o dva mesice dele nezli v Ceske
republice. Nekteri poslanci naseho parlamentu se pritom bouri proti
priblizeni ceske legislativy v oblasti posuzovani vlivu na zivotni
prostredi EU a vytvoreni vetsiho prostoru pro verejnost. Z hlediska
ochrany vodnich toku a na ne navazujicich mokradu je dulezite rovnez
uplatneni Espoo konvence o posuzovani preshranicnich vlivu na zivotni
prostredi. Takovym procesem by mely podle zaveru seminare projit i
planovana vodni dila na Labi, splavneni Odry, ale i MS v klasickem
lyzovani v Jizerskych horach v roce 2005, jehoz dusledky mohou mit
dopad na horske mokradni ekosystemy.
Příloha
Ústecká deklarace o ochraně před povodněmi a za zachování
mokřadů
Vladam Polska, Nemecka a Ceske republiky, evropske komisarce pro
zivotni prostredi
Z iniciativy nevladnich organizaci tri zemi, kere se sesly ve dnech
12.-13. unora 2000 v Usti nad Labem, vyjadrujeme znepokojeni nad
soucasnym stavem vodnich toku a prirody v udolnich nivach a nad
zpusobem jejich vyuzivani. Povodne z poslednich let ukazaly na
spatne hospodareni v krajine v celem povodi a jeho dusledky na
vodni rezim. Povodne jsou prirozenym jevem, ktery v krajine
neposkozene cinnosti cloveka nenapacha velike skody. Teprve s
narustajici degradaci prirozenych pomeru v povodi se povodne
stavaji osudovymi predevsim pro lidska sidla nerespektujici
prirodni zakonitosti.
Technicka opatreni na ochranu pred povodnemi vetsinou nevedla k
jejich zmirneni, ale v nekterych pripadech situaci jeste
zhorsila.
Reky a jejich povodi presahuji hranice statu, a proto je nutne pri
jejich vyuzivani a ochrane spolupracovat, a to nejen v
prihranicnich usecich vodnich toku. Vyzyvame vlady nasich statu, aby
vice spolupracovaly a vymenovaly si informace tykajici se:
1. udaju o povodnovych situacich a jejich vyhodnoceni
2. planovanych a prijimanych opatrenich ovlivnujicich vodni rezim ci
odtokove pomery 3. stavu kvality vody a jejich znecistovatelu
(nejen v dobe havarii) 4. pripravy projektu ovlivnujicich odtokovy
rezim anebo kvalitu vod s duslednym uplatnenim procesu EIA a Espoo
konvence
Vlady Ceske republiky a Polska vyzyvame k duslednemu zohledneni
norem EU pri priprave novych legislativnich predpisu.
Mokrady maji vyznam nejen jako jedinecne ekosystemy, ale take pro
ochranu pred povodnemi a pro tvorbu zasob pitne vody.
Dosavadni praxe v udelovani vyjimek z ochrannych podminek
ohrozenych druhu rostlin a zivocichu, predevsim jejich biotopu, je z
hlediska zachovani biodiverzity mokradu a vubec cele evropske
krajiny devastujici. V souvislosti s pripravovanym vstupem Ceske
republiky a Polska do EU povazujeme za dulezite zaradit posledni
zbytky prirodnich a prirode blizkych spolecenstev v udolich velkych
rek do site Natura 2000. Jedna se predevsim o mezinarodne vyznamne
mokrady v CHKO Poodri, usek Labe mezi Ustim nad Labem a statni
hranici, luzni lesy v Litovelskem Pomoravi, prirozene useky reky
Odry a Visly v Polske Republice, ale take mnoha dalsich.
Podobne zadame o zarazeni komplexu raselinist (napr. v Trebonske
panvi, v Jizerskych horach, v Krkonosich, Krusnych horach a dalsi) do
teto site.
Nevladni organizace rovnez pripravuji podklady pro sit Natura 2000 a
nabizeji spolupraci vladam a mezinarodnim institucim.
Pri priprave planu a rozhodovani povazujeme za podstatnou ucast
verejnosti ve smyslu Aarhuske konvence. Trvame na tom, aby se NGO
zucastnily procesu pripravy a rozhodovani o opatrenich proti
povodnovym skodam a dalsich strategickych planech v povodich,
vcetne regionalnich rozvojovych strategii. Dale povazujeme za
dulezite uplatnovat Espoo konvenci na programy a projekty majici
preshranicni vliv. Prednostne to zadame pro tyto projekty:
vodni dila Male Brezno a Prostredni Zleb na Labi
Odra 2006
splavneni Odry v CR
planovana prehrada Nove Herminovy
dalsi splavneni Moravy
planovane MS v klasickem lyzovani v roce 2005 v Jizerskych horach
prehrada v Gandersum na rece Ems (pouze ve verzi pro nemeckou
vladu)
V zajmu posouzeni vsech moznych dusledku projektu smerujicich k
vzajemnemu dopravnimu propojeni evropskych rek ci regulaci velke
casti jejich toku zadame zhodnoceni techto projektu v celku, a
nikoli po castech (napr. prace smerujici k postupnemu prosazeni
kanalu Dunaj
OdraLabe anebo projektu Odra 2006).