Tím hůř pro fakta
Pan Čulík se do mě několikrát navezl za můj výrok:
"Podívejte se, já si myslím, že například Arabové smrdí: všichni,
se kterými jsem se setkal a nebyli navoněni tak, že to čich vzdal, smrděli.
A ti navonění mi smrděli onou voňavkou. Mám právo si to myslet? Myslím si
ovšem, že já Arabům smrdím také a možná hůř. A podle mě si
Arabové mohou myslet, že běloši smrdí, případně, že smrdí
ten Kyncl.
Zřejmě nepochopil, co mám na mysli; pokusím se naposled na příkladu
situaci vyjasnit; nepovede-li se mi to, vzdávám se.
Představme si třeba osm převlékáren u tělocvičny. Ve čtyřech budou muži
čtyř ras a ve zbylých budou ženy oněch čtyř ras. Tvrdím, že lze rozlišit
osm druhů zápachu. Lidé totiž páchnou, je to součást mezilidské komunikace,
tak jak se vyvinula dříve než komunikace verbální nebo písemná.
V jedné převlékárně budu já a další bílé huby, v jiné budou
Arabové. Lze nás čichem odlišit. Pokud pan Čulík dar čichu nemá, je mi to
líto a doufám, že mi uvěří.
Tento fakt ze mě v očích pana Čulíka asi činí morální zrůdu,
do které se opakovaně naráží.
Jenže fakta nejsou ani dobrá, ani špatná. Podstatě pravé tolerance
je mnohem blíže můj postoj "já toleruji tvůj zápach, ty toleruješ můj
zápach, vždyť jsme lidé a kamarádi", než americké "není možné připustit,
že jsme různí, nepáchne nikdo".
V mém pojetí může být rasismem až osobní hodnocení faktů,
zobrazení z množiny faktů do množiny "dobrý, špatný a vše mezi tím"
.
Všimněte si, že přijde-li řeč na fakta o rasách a intelektuálský
antirasismus pana Čulíka, prohrávají fakta.
U pana Čulíka prohrává i ona definice rasismu z encyklopedie: věta
"pět Romů včera v Přerově vykradlo samoobsluhu" prostě není "teorie
nebo myšlenka, že existuje příčinné spojení mezi vrozenými fyzickými
vlastnostmi a určitými rysy osobnosti, intelektu či kultury". Pokud pan
Čulík uvedenou definici uznává, ať se jí drží. Pokud ne, proč ji v BL
uvedl?
Do této definice se nevejde ani kritika Kyncla za výroky o smradu: tam jde
evidentně o příčinné spojení mezi vrozenými fyzickými vlastnostmi /ehm, to
je asi míněna rasa, že/ a jinými fyzickými vlastnostmi.
Intelektuálští antirasisté by nejraději popřeli, že, že pleť Nubijců má
zpravidla jinou barvu než pleť Eskymáků. Když fakta neodpovídají jejich
blouznění, tím hůř pro fakta.
Protože příčiny rasismu rozebírají jiní, zmíním se o příčinách
intelektuálského antirasismu. Jde o
1. touhu ukázat, že já jsem lepší než zbytek rasistické společnosti
2. chuť svézt se na módní vlně toho, co se "teď nosí"
3. tradiční náboženství neumějí ukojit jejich touho páchat dobro
v plné míře
4. hlásáním rovnosti všeliké zastřít tu jednou podstatnou
nerovnost mezi lidmi v globálním světě a to nerovnost ekonomickou
5. flagelanství masochismus: "já, běloch jsem ten špatný"
Kupodivu si 1 a 5 neodporuje a i kdyby-s fakty si přeci poradíme.
Takže díky nim budeme žít ve světě, kdy černoch nejen není černý, ale je
Afroameričan (nebo Afroafričan, podle toho, kde žije, lidé nevydávají pach
/polejeme se kvantem voňavky), Romové v ČR nemají statisticky blíže ke
kriminalitě atd. Krásný svět jako z obrázků ve Strážné Věži.
Jenže v historii nakonec fakta na uzdě udržet nejde.