Je správné, že Evropská unie ostrakizuje Rakousko kvůli Haiderovi?
Jan Čulík
Jeden čtenář napsal:
Z hlediska "integrity BL" pred Vami nyni stoji tezka otazka.
Je siroce znamo, ze podporujete demokracii "pro vsechny", tzn.
propagujete
jednani s ceskymi komunisty a ohanite se anglickou, resp. snad i evropskou
praxi.
Nyni (prevazne levicove) evropske politicke strany prestavaji byt
ochotne
jednat s rakouskymi haideristy a snazi se je tak vytlacit z politiky.
Duvod je nasnade, obavaji se, ze prijeti haiderismu jako normy, by mohlo
vest k proliferaci podobnych stran i v jejich zemich, ke xenofobii,
fasismu v nejake jeho nove podobe, v cele Evrope. Stejne duvody k
ostrakizaci komunistu byly ale i v CR, byt lokalniho razu (a globalniho
znovupripojenim smerem na vychod), a vy jste je zasadne odmital.
Pred Vami nyni stoji nelehka uloha, totiz jak okomentovat tento jev, zda
se postavite "za cistou" demokracii, tj. vcetne podpory spoluprace s
Haiderem, nebo zda nejak velmi sofistikovane vyjadrite rozdil v tom, ze
Haidera ostrakizovat, ale komunisty ne.
Zeme Vam budiz lehka, ale tahle uloha pred Vami bezesporu nyni stoji.
Nečinil jsem nikdy žádných rozdílů mezi pravicovým či levicovým
extrémem. Vždycky jsem zastával - především angloamerický - názor, že v
demokracii musejí mít právo být slyšeny i odporné hlasy, s nimiž většina
nesouhlasí. (Dobře to vyjádřil Formanův film o Larry Flyntovi.) Zároveň
jsem argumentoval, že podporuje-li v ČR nyní stále rostoucí počet občanů
komunisty, nelze před tím zavírat oči a je urážkou dvaceti procent národa,
jestliže odmítá Václav Havel představitele KSČM - přijmout: pozor, to
neznamená, že musí s jejich názory souhlasit. Naopak by se se stoupenci
KSČM mělo asi intenzivně veřejně diskutovat, abychom zjistili, co je vede k
tomu, že zastávají nesmyslnou politiku KSČM. (Tato strana si ovšem může
dovolit vyhlašovat nesmyslnou či nereálnou politiku, protože zatím jí
nehrozilo nebezpečí, že ji bude muset realizovat. Se stoupajícími
preferencemi komunistů se však zdá, že i komunisté budou časem připuštěni
do některých parlamentních výborů, a budou muset na extrémní rétorice
slevit.)
V žádném případě nezastávám názor, že by měli státní úředníci či
tzv. společenská "elita" či novináři rozhodovat, co smí či nesmí říkat
občan na veřejnosti, cenzurovat to. Petr Pithart napsal pro Literární
noviny článek, v němž navrhuje, aby byl v ČR zaveden zákon, v jehož rámci
by bylo trestné popírat nacistický holocaust. S tím nesouhlasím. Zdá se mi,
že se české "elity" silně vyvyšují nad ostatní občany, když jim zakazují
říkat, co si myslí.
Ale nyní k Rakousku a k Jorgu Haiderovi. Nemyslím si, že by bývalo
bylo správné Haidera a jeho stranu umlčovat - a dokud nehrozilo, že se
dostane Haider do vlády, ani Evropská unie se pokud vím do vnitrorakouské
politiky nevměšovala.
Dostane-li se Haider do vlády, měla by reakce Evropské unie záviset
na tom, jak se tam bude Haider chovat a co bude dělat. Domnívám se, že
dosavadní reakce Evropské unie proti údajnému "rakouskému nebezpečí
fašismu" byla možná trochu ideologicky a politicky korektně přemrštěná.
Kromě toho taky pokrytecká: v Itálii je premiérem bývalý komunista D'Alema,
který svého času veřejně chválil opravdu dost velké komunistické dogmatiky.
A co všichni ti pracovníci OSCE, kteří podepisovali dopisy albánskému
komunistickému diktátorovi Enveru Hoxhovi "Yours in solidarity"?
Dobře, ale nechme Haidera Haiderem. Z celé věci vyplývá několik
zajímavých, složitých a důležitých záležitostí.
Věc je možno si ozřejmit na extrémním případu. Představme si, že by
skutečně v současnosti v Rakousku, v členské zemi Evropské unie, hrozilo,
že se tam dostane k moci nějaký nový Hitler. Bylo by oprávněné, aby Brusel
zasáhl do politiky členské země, která by si například ve volbách zvolila
vládu s programem stavby koncentračních táborů pro barevné?
Táňa Zajícová správně poznamenala na Fóru Britských listů, že
důležitým rysem Evropské unie je omezování státní suverenity členských
zemí. To je známá věc - nevím, nakolik je známá v České republice. Vědí
čeští občané, že vstupem ČR do EU získají mnohé výhody, přesně řečeno
vyhnou se mnohým nevýhodám, ale budou se zároveň muset podrobovat "diktátu
Bruselu", založenému na kompromisním rozhodnutí všech členských zemí? Česká
republika ztratí podstatnou část své suverenity, stejně jako ji už ztratila
např. Velká Británie - britští euroskeptikové neustále ztrátu této
suverenity hlučně oplakávají, takže v Británii každý ví, co je cenou za
vstup do EU.
Evropská unie vznikla mimo jiné proto, aby korigovala extremistické
výstřelky, které by se mohly nekontrolovaně rozvinout v různých zemích
evropského kontinentu. Také proto, aby mezi sebou už evropské státy - nebo
alespoň západoevropské státy - nevedly války. Německo a Francie je
přesvědčeno, že těsná federální struktura EU může přinést právě tyto
pozitivní výsledky. Britští euroskeptikové a například i Táňa Zajícová (a
tuším i Václav Klaus) se obávají, že přílišná federalizace vytvoří
protitlak a v EU naopak vzniknou nacionalistické, odstředivé síly. Je těžko
určit, kdo bude mít pravdu.
Myslím si ale, že kdyby se v Rakousku nebo v jiné zemi Evropské unie
skutečně dostal do vlády nějaký Hitler, Evropská unie, právě protože je
to spolek zemí s omezenou suverenitou, a každá země, která do tohoto spolku
vstupuje, to předem ví EU má podle svých předpisů asi právo mu ve vládě
zabránit.
Podívejte se na to takto: EU je novým státním celkem, v němž platí
jeho unifikované zákony. Tyto zákony jsou nadřazeny zákonům jednotlivých
členských zemí. Pokud schválí demokraticky zvolené státy většiny zemí
Evropské unie zákon, podle něhož nesmí vlády např. - vezměme ten extremní
příklad - zakládat koncentrační tábory pro barevné, Brusel má prostě právo
v dané zemi zasáhnout. Děje se to každodenně na daleko běžnější úrovni.
Britská vláda pravidelně prohrává soudní procesy, které proti ní v Bruselu
vedou britští občané. Nedávno vyhrál jeden důchodce, že je diskriminací, že
v Británii smějí ženy odcházet do penze už v 60, kdežto muži musejí
pracovat až do 65. Právě v těchto dnech vydal Brusel velmi přísný verdikt,
podle něhož porušují britské kuřecí velkofarmy většinu hygienických
předpisů Evropské unie - velkými náklady se to všechno bude muset měnit.
Opakuji tedy:
Jsem stoupencem práva na svobodu vyjadřování jakýchkoliv
názorů, pokud to neporušuje zákon. Zákon by neměl trestat verbální
vyjadřování názorů, ale až konkrétní činy.
V případě Rakouska by neměla Evropská unie propadat politické
korektnosti a vyčkat, jak se Haider ve vládě začne projevovat. Pokud tak,
že bude porušovat zákony Evropské unie, EU bezpochyby rychle a razantně -
právem - zasáhne.
Protože členství v Evropské unii znamená souhlas s omezením
suverenity jednotlivých členských zemí.
Extrémní příklad: Kdyby se v Rakousku dostal k moci nějaký nový
Hitler, který by například chtěl stavět koncentrační tábory pro barevné,
Evropská unie by pravděpodobně našla ve svých předpisech zákony podle nichž
by měla právo proti jeho vládě zasáhnout. Právo EUje totiž určováno
celoevropský konsenzem, který má zajišťovat, že se extremní politika
neprosadí.