Britské listy

středa 2. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

Komentovaný přehled zpráv Odkazy:

Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby O etičnosti novinářů:

Proč odešel z MFD její slovenský zpravodaj Karol Wolf (Jan Čulík) Zdravotnictví:

Postavení lékařů v České republice Česká politika:

Havlová (Ivan Hoffman) Literární noviny:

O budoucnosti světa (Jan Čulík) Věda:

Příspěvek ke Goedelově větě (Petr Novák) Rasismus v ČR:

Míjíme se v pochopení (Jan Kyncl)

Rasismus v ČR? Reakce na článek Jana Kyncla a poznámku Jana Čulíka (Jiří Konvalina)

Hodně bílých bylo zabito Romy (Jan Lipšanský) Pokračování diskuse o Bohu a o vědě:

Religiozita je v médiích v drtivé menšině ! (Vojtěch Kment)

Diskuse(?) v BL o Bohu (Jan Hora)

K diskusi o náboženství: zanedbaná témata (Dan Šedivý)

Článek Dany Cihelkové: snůška nadutě se tvářících nesmyslů v nespokojeně levicových Britských listech (Luboš Motl)

Ikona pro Vaši stránku...

Diskuse(?) v BL o Bohu

Jan Hora

Na stránkách BL se velmi často diskutuje o problémech, ke kterým bych rád něco málo podotkl. Zpravidla však, z důvodu lenosti a také proto, že BL čtu obvykle až večer a nemohl bych tedy reagovat ještě týž den, si nechávám svůj názor pro sebe. Nyní, k diskusi o Bohu, bych přeci jen něco málo rád podotkl.

Na úvod: jsem původem matematik, absolvent MFF UK v Praze, theista.

Diskuse o Bohu, která se rozproudila na stránkách BL má jednu výraznou vadu: nikdo dosud nedefinoval pojem Bůh. Kdo (co) je to? Veliký obr hromovládce? Stařík s bílými vousy? Stvořitel? Vládce? Dohlížitel? Někdo úplně jiný? V běžném životě a dokonce i ve vědě mnohé pojmy nedefinujeme, jsou primitivními ve smyslu jednoznačného obsahu. Je však pojem Bůh primitivní? Patrně všichni čtenáři BL, theisté i atheisté, se shodnou, že nikoli. O čem pak ale je řeč?

Dále - co si lze představit pod pojmem theista? Člověk věřící či pobožný? Jak se ti dva vzájemně liší? A jak se poznají? Já osobně se považuji za člověka věřícího, mnoho z mých přátel o tom ovšem neví. Nemám potřebu se o Bohu a o svých názorech bavit u piva. Přijde mi to neslučitelné a nesouměřitelné.

Důkaz. Co je to důkaz? Tento pojem bych byl ochoten brát za primitivní, avšak zkušenosti (Juliana i další) mne nutí vyslovit otázku: co je to důkaz? Co ještě jsme za důkaz ochotni považovat a co už nikoli?

Desatero. Řekl bych, že se v ústech mnoha lidí, theistů i atheistů, se jedná o frázi a prázdné slovo. V diskusi s jedním znalcem bible, vyobcovaného z křesťanské církve pro "přílišné židovství" (tedy umenšování NZ na úkor SZ) jsem se dověděl, že osm z deseti přikázání je třeba číst bez vykřičníku: tedy ne "nezabiješ", ale "nemáš potřebu zabíjet", ne "nepokradeš", ale "nemáš potřebu krást", ... (Výjimku tvoří přikázání o dni volna a o rodičích) Zároveň je třeba chápat věty ve všech časech: Já byl, jsem a budu tvůj Bůh, který tě vyváděl, vyvádí a bude vyvádět z Egypta (tedy z hříchu, pokušení, nebezpečí a podobně), ...

(Na okraj. Těžko říci, mají-li se chápat přikázání 3 + 7 či 4 + 6 (vztah k Bohu + vztah k lidem). Různé církve přikázání chápou různě.)

Jan Kyncl. Jeho argumentace mi přijde nefér - dostane debatu na půdu, kde má výhodu před svými partnery. Píše: Jeho argumentace je značně primitivní: neguje tvrzení "věřím, že A existuje" nikoli jako "není pravda, že věřím, že A existuje", ale jako "věřím, že A neexistuje". Ano, ale co když vytvořím množinu (systém) několika tvrzení a na ní budu chtít provést rozklad na dvě podmnožiny: tvrzení kterým věřím a tvrzení kterým nevěřím. Budu-li předpokládat, že ke každému tvrzení z množiny zaujímám stanovisko a tedy mu buď věřím nebo nevěřím, vyjádřil se Jan Lipšanský zcela správně. Avšak uměl bych zdůvodnit i opak.

Jistě by bylo možno můj předešlý text rozvést a vysvětlit. Jsem si vědom toho, že kladu mnoho otázek (možná až příliš příkře) a nedávám téměř žádné odpovědi. Ale chceme-li o něčem diskutovat, musíme přeci vědět o čem.

Jan Hora