O budoucnosti světa

Pro Literární noviny napsal Jan Čulík.

Na přelomu starého a nového století se stále intenzivně uvažuje o budoucnosti světa, často podobným způsobem, jak o tom v novoročním projevu promluvil Václav Havel. Na rozdíl od Havla však debatéři často navrhují řešení. Pranay Gupte, editorka a vydavatelka časopisu The Earth Times, připomíná v týdeníku Newsweek, jak byli užpřed sto dvaceti lety šokováni britští státní úředníci drasticky nerovným sociálním kastovnickým systémem v Indii.

Angličan Allan Octavian Hume, který v roce 1885 založil Indický národní kongres, napsal: "Není možné, aby vedle sebe žili v nerovnosti lidé, jedni v obrovském bohatství a druzí v hluboké chudobě, a  aby to nevyvolalo katastrofu." Mnozí od té doby usuzovali, že sociální a ekonomické problémy bude možno vyřešit, až dostanou kolonie svobodu.

Do šedesátých let dvacátého století tak vzniklo 130 nezávislých zemí, jenže problémy většiny světa to neodstranilo: dnes žijí 2 z 6 miliard obyvatel této planety v naprosté chudobě a mají k životu k dispozici méně než 1 dolar denně, přestože za posledních padesát let poskytly bohaté západní země rozvojovému světu finanční pomoc ve výši více než 1 trilion dolarů. K určitému pokroku došlo: je méně hladomorů a snižuje se v důsledku očkování a základní lékařské péče úmrtnost, je větší gramotnost. Jenže jak rozšířit výhody globalizace po celém světě?

"Globalizační prosperita se po celém světě nerozšíří jen prostřednictvím volných tržních vztahů," argumentuje Ralph Buultjens z New York University.

Je zapotřebí posilovat v rozvojových zemích místní demokratické instituce, např. vesnické výbory a okresní soudy. Většině nezápadních zemí chybí mladí, schopní vzdělaní politikové. Západní univerzity i podnikatelé budou muset vytvořit nové programy pro vzdělávání budoucích efektivních příslušníků státní správy v nezápadních zemích.

Západní svět musí také daleko více pomoci při vzdělávání žen v rozvojových zemích: vzdělané ženy se nevdávají v osmnácti, mají méně dětí a výrazně přispívají k hospodářské prosperitě. Soukromé instituce i vlády v západních zemích budou muset vytvořit inteligentní a efektivní programy pro stimulaci individuálního podnikatelského ducha v rozvojových zemích, aby se místní lidi mohli více z vlastní iniciativy podílet na ekonomické prosperitě. Je třeba jim dát nástroje, aby vlastním úsilím zbohatli. Zosobňují tyto úvahy "západní imperialismus"?

Komunismus a nacismus jsou už mrtvé ideologie: hrozí však lidstvu, že propadne v jednadvacátém století jiné ideologii? Matkou všech ideologií je utopická víra, že nějaké politické přesvědčení dokáže vytvořit dokonalý svět. Zkušenost ukazuje, že je toto přesvědčení falešné: svět je bezpečnější, přistupujeme-li ke skutečnosti opatrně a skromně. Podle pozorovatelů čeká svět velký boj mezi globalismem a nacionalismem.

Nebezpečnou roli při tom bude asi hrát nacionalistický fundamentalismus. Globalismus však zřejmě zvítězí: na jeho straně jsou obrovské technologické výhody. Komunikace i podnikání se nyní obrovskou měrou přesunuje na internet. Známkou toho byl v minulých dnech i vznik obřího mediálního koncernu v hodnotě 350 miliard dolarů, kdy se americká firma Time Warner (vlastnící mj. televizi CNN) spojila s největším světovým poskytovatelem internetových služeb America Online.

Marxismus a jiné ideologie závisely ve dvacátém století na složitých a výlučných hierarchiích expertů. Ve vznikajícím světě nebude už mít žádný expert tak exkluzivní roli. Nové komunikační metody budou podle optimistů prý šířit pluralismus. V současnosti je informační technologie v podstatě neutrální: jen v zesílené verzi komunikuje už existující způsoby myšlení. Internet však je velkou hrozbou nacionalismu a hospodářskému ochranářství.

Čím vlivnější roli bude hrát globalizace, tím silnější se dá očekávat nacionalistická reakce proti Západu. Budou-li chtít si politikové v nezápadních zemích navzdory globalizačnímu tlaku udržet moc, užitečnou strategií bude vyvolávat v těchto zemích protiglobalizační nacionalistické emoce. Nacionalismus má u lidí hluboké zázemí v podvědomí. Lidská touha uctívat předky a zanechat něco pro potomky se realizuje na národním či kmenovém, nikoliv na globálním základě, konstatuje americký komentátor Jim Sleeper.

Náboženský fundamentalismus je touhou po duchovní čistotě v hříšném a materialistickém světě. Roste židovský i křesťanský fundamentalismus, ale nejsilnější je islámský fundamentalismus, i když většina z jedné miliardy muslimů na světě nejsou extremisté. Na rychlost světové modernizace bude náboženský fundamentalismus reagovat zlobně. Hlavní ismy, které nyní vládnou v Rusku, jsou alkoholismus a cynismus. Cynismus tam může vést k vítězství ničivých ideologií. Nejlepší protilátkou celosvětově je směsice skepse a idealismu.