Trumpovy krokodýlí slzy nad syrskými dětmi aneb Jaké dopady může mít nová "strategie" Bílého domu v Sýrii
10. 4. 2017 / Daniel Veselý
Okolnosti
Trumpova omezeného vojenského úderu na leteckou základnu syrské
armády v reakci na chemický útok v provincii Idlib přinášejí
nejednu poučnou lekci. Je naprosto odzbrojující pozorovat, jak
nadšené či přinejmenším souhlasné reakce vyvolal další
nebezpečný kousek amatérského, nekompetentního a agresivního
Bílého domu na americké politické scéně a v amerických
mainstreamových médiích. Celkem v pozadí přitom zůstává
skutečnost, že tento akt postrádající autorizaci RB OSN a
Kongresu byl bezesporu ilegální a že dosud není spolehlivě
objasněno, zda zločin v Idlibu skutečně spáchal Bašár Asad. Prezident Donald
Trump, který byl americkým tiskem soustavně grilován kvůli svým
údajným stykům s Kremlem, se přes noc v očích řady svých
nepřátel rehabilitoval, přestože řada otázek a nejasností
nadále prodlévá v mediálním přítmí.
Trumpovy
krokodýlí slzy nad syrskými dětmi jsou čirým cynismem a
nefalšovaným pokrytectvím. Znovu se potvrzuje teze o naprosté
propasti mezi politickými proklamacemi a reálnými skutky. Kdyby
americkému prezidentovi skutečně záleželo na osudu syrských
dětí, potažmo na Syřanech postižených válečným konfliktem,
nikdy
by nepřišel s návrhem škrtů v programech
na pomoc syrským válečným uprchlíkům a nesnažil by se jim
zamezit ve vstupu do země exekutivními příkazy. Kdyby Spojené
státy přijaly část válečných uprchlíků z Levanty, tento krok
by navzdory krátkodobým finančním nákladům přispěl nejen k
zásadnímu pozvednutí životního standardu těchto osob, ale i k ekonomické vzpruze Spojených
států.
Spojené
státy mají navíc morální povinnost syrské válečné uprchlíky
přijímat, neboť Bílý dům se v syrském konfliktu angažuje již
od roku 2011 a
se svými arabskými spojenci a Tureckem se podílí na destabilizaci
této nešťastné země. CIA počínaje rokem 2013 investovala více
než jednu miliardu ročně na
výcvik tisíců antiasadovských rebelů.
O rok později přišel Pentagon s ambiciózním plánem vycvičit a
vyzbrojit 5000 bojovníků proti Daeši, avšak půlmiliardový
projekt
skončil obrovským fiaskem.
Téhož
roku Washington zahájil leteckou kampaň proti pozicím Daeše v
Sýrii (a Iráku), již prezident Trump eskaloval. Trumpova okázalá
starost o nešťastné syrské děti usmrcované Asadovými bombami
ostře kontrastuje se
stovkami civilních obětí leteckých
úderů v Rakká a jinde (nálety na mešitu a školu, kde se
ukrývali uprchlíci apod.), jež sám autorizoval.
A
civilisté pod Trumpovými bombami umírají dále. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) oznámila,
že Američany vedená koalice v neděli usmrtila 15 osob včetně 4
dětí ve vesnici Hamida. Podle aktivistů došlo v jiné části
země k Američany vedenému náletu na loď, na jejíž palubě byla
usmrcena jedna žena a šest dětí. Šlo o válečné uprchlíky.
Tyto tragické události jsou dalšími důkazy o nabubřelé
aroganci a cynismu amerického prezidenta.
Na
vojenské letiště syrské armády dopadly desítky střel Tomahawk,
načež hodnota akcií společnosti Raytheon, která je výrobcem
těchto střel, rázem stoupla. Podle
Trumpových finančních dokumentů, jež byly zveřejněny,
akciové portfolio amerického prezidenta zahrnuje také cenné
papíry společnosti Raytheon.
Americký
prezident si patrně chtěl útokem také pozvednout své pochroumané
ego, neboť v domácí politice utrpěl několik zásadních porážek
(nepodařilo se mu zrušit Obamacare a jeho exekutivní příkazy
narážejí na odpor soudů). To není však nic nového pod
sluncem, protože rovněž Trumpovi předchůdci v době, kdy čelili
nějakému skandálu nebo se potýkali s nízkou popularitou, sáhli
po vojenském řešení různých krizí v zámoří.
Někteří
zasvěcení pozorovatelé tvrdí, že lekce, kterou Trump uštědřil
režimu Bašára Asada, může prodloužit
vojenský konflikt v Sýrii,
neboť Bílý dům se nyní ocitá na straně ozbrojené opozice,
jíž
vévodí syrská odnož Al-Káidy.
Damašek a jeho spojenci v Moskvě a Teheránu v průběhu minulého
roku dokázali zvrátit územní zisky „rebelů“ a Daeše poté,
co se jim podařilo dobýt klíčová populační centra. Americká
velvyslankyně v OSN Nikki Haley nyní prohlásila,
že jednou z priorit Trumpovy administrativy je změna režimu v
Damašku, porážka Daeše a neutralizace íránského vlivu v Sýrii.
Poněkud smířlivější stanovisko zastává šéf americké
diplomacie Rex Tillerson, podle jehož mínění by prioritou měla
být eliminace džihádistů z Daeše. Ať tak či onak, Bílý dům
signalizuje radikální obrat v politice vůči syrské krizi a zdá
se, že se skutečně ocitá na straně ozbrojené opozice, v níž
hraje prim Al-Káida.
Mezitím
Rusko a Írán přicházejí s vlastní verzí „červených linií“
v Sýrii a varují Spojené státy, že zakročí, pokud tyto linie
budou překročeny. I když někteří pozorovatelé vnímají
Trumpovu vojenskou odpověď na údajný chemický útok syrské
armády za nedostačující, následky, jak se zdá, mohou být
nedozírné. A to i navzdory rozdílným postojům amerického
ministra zahraničí a americké velvyslankyně v OSN.
Diskoherentní politická linie Bílého domu ohledně syrské krize
je téměř jistou zárukou další eskalace napětí.
Americká
mainstreamová média, jak je naznačeno v perexu článku, Trumpův
emocemi vyvolaný vojenský útok na syrskou leteckou základnu téměř
unisono přivítala, aniž by veřejnosti předložila znepokojující
fakta. Pět
předních amerických periodik (New York Times,
Washington Post, USA Today, Wall Street Journal a
New York Daily News) zveřejnilo 18 komentářů a
zpravodajských analýz, jejichž autoři buď vychvalovali Trumpův
zákrok, nebo prezidenta kritizovali za to, že jeho reakce nebyla
příliš tvrdá. Avšak ani jeden názorový text amerického
prezidenta za provedení vojenské operace nekritizoval. Také známý
politolog Fareed Zakaria na CNN nešetřil chválou na adresu
amerického prezidenta a jím autorizovaný úrok zhodnotil jako
„odvážný a taktický“. Moderátor
televizní stanice MSNBC Brian Williams dokonce záznamy
snímající americké Tomahawky odpálené na syrskou leteckou
základnu označil za „nádherné“.
Vzhledem
ke skutečnosti, že bryskní vojenská odpověď Bílého domu na
chemické útoky v Idlibu měla podporu napříč americkým
politickým spektrem (výjimkou
je kongresmanka Tulsie Gabbardová, která americký útok
označila za nelegální a neústavní), nelze reakci předních
amerických sdělovacích prostředků považovat za kdovíjaké
překvapení. Americký mediální mainstream totiž často kopíruje
názory politického establishmentu, jak jsme se mohli přesvědčit
již mnohokrát. Velké mediální domy však nejsou schopny kriticky
reflektovat, že nová americká "strategie" v Sýrii nahrává do
karet tamní Al-Káidě (která byla svého času ultimátním
strašákem americké společnosti) a může prodloužit utrpení
obyčejných Syřanů, kterým se Bílý dům navíc snaží zavřít
dveře před nosem.
Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout