Trumpovy letecké údery jsou pro Putina problém

10. 4. 2017

Mnoho důvodů bylo uváděno, proč se Donald Trump rozhodl minulý týden zaútočit na syrské letiště. Kromě argumentace americkým národním zájmem, nutností ukázat, že používání chemických zbraní je nepřijatelné, kromě emocionální reakce na záběry mrtvých dětí, šlo i o domácí americkou politiku.

Trump zjevně chtěl dát do kontrastu svou údajnou "rozhodnost" s údajnou "nerozhodností" prezidenta Obamy, chtěl ukázat, že není otrokem Ruska, a usoudil, že relativně neriskantní letecký úder mu zvýší klesající domácí popularitu.

Často se usuzuje, že domácí kontext nehraje roli pro ruské vedoucí představitele, to ale není pravda, píše Mary Dejevsky. Trumpovy letecké údery v Sýrii znamenaly pro ruské vedení řadu komplikací. Dá se to vyčíst z jejich reakce.

Nejostřeji neodsoudil Trumpovy letecké údery Vladimír Putin, ale premiér Medveděv a činitelé z ministerstva obrany.

Za posledních několik měsíců zaznamenali Rusové určité úspěchy v tom, že se jim podařilo přesvědčit celou řadu stran angažovaných v syrském konfliktu, aby se účastnily vyjednávání v kazašském městě Astana. Američané se na tomto jednání nepodílejí.

Nepřítomnost USA možná vyjednávání napomohla. Znamenalo to, že Turecko a Írán se soustředily na úkol, který mají před sebou - mírové narovnání v Sýrii. Pád východního Aleppa v prosinci také vnutil vzbouřeneckým silám nový postoj realismu. Přijímalo se mlčky, že Asad musí být součástí nejméně dočasného syrského narovnání, pokud má válka skončit, aniž by se Sýrie rozpadla.

Trumpovy letecké údery nyní veškeré vyjednávání znejistily. Budou se teď Spojené státy chtít jednání v Astaně účastnit? Stanou se konkurentem vyjednávací role Ruska? Budou se vzbouřenci nyní chovat odvážněji, protože budou doufat, že USA jsou na jejich straně?

A co Trumpův příslib, že chce zlepšit styky s Moskvou? Hysterie ve Washingtonu ohledně styků Trumpova týmu s ruskými činiteli si vynutila odklad v případném sblížení USA a Ruska. Způsobilo to, že Trumpovi nominanti při schvalování v Senátu vystupovali záměrně protirusky, aby byli jmenováni.

Opatrná reakce Moskvy na Trumpovo bombardování však naznačuje, že se Putin dosud nevzdal naděje na lepší vztahy s Trumpovými Spojenými státy.

To, že Putin nereaguje na četná protiruská obvinění z Washingtonu, znamená, že investoval velké množství kapitálu do úsilí zlepšit styky s USA. Riskuje, že bude vypadat slabý, pokud nedojde k ničemu pozitivnímu.

Příští rok se v Rusku budou konat prezidentské volby. Ruská ekonomika je velmi zranitelná, protikorupční demonstranti vycházejí v mnoha ruských městech do ulic, poslední, co si Putin přeje, je, aby byl zatažen do nekončící války v Sýrii a do konfliktu s USA. To by bylo obtížné zakamuflovat - byla by to jasná dvojí strategická prohra, jakou by si nemohl dovolit ani "hrdina" z Krymu. Domácí fronta má svá rizika pro všechny politiky, i pro ruského prezidenta.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.4. 2017