Situace ve Švédsku je v rozporu s trumpovskými fantasmagoriemi, které šíří Parlamentní listy
Jak je to vlastně s tím Švédskem?
23. 2. 2017 / Daniel Veselý
Parlamentní listy se rozplývají nad údajnými věšteckými
schopnostmi Donalda Trumpa (který si po zhlédnutí zmanipulované reportáže na
jeho oblíbené televizní stanici Fox News vymyslel incident s imigranty ve Švédsku),
neboť pár dní poté vypukly v jedné ze stockholmských čtvrtí nepokoje mezi
imigranty. PL tedy pro svou
nepolevující protiuprchlickou a protiimigrační kampaň získaly další kouřící
revolver, důkaz údajné naprosté nekompatibility cizorodého elementu v podobě
převážně muslimských přistěhovalců s homogenní evropskou kulturou,
tentokrát na tolerantním Severu. I když je naprosto přirozené, že každá
země řeší řadu specifických a mnohdy spletitých problémů, podle hodnověrných
zdrojů švédská společnost čelí poněkud odlišnému riziku, byť s imigrací
souvisí.
Není žádným velkým tajemstvím, že PL v souvislosti
se svou úzkoprse šovinistickou agendou namířenou proti přistěhovalectví běžně vycházejí
z obskurních (ultra)pravicových zdrojů, jakými jsou think-tank Gatestone Institute,
konspirační web Breitbart News či bulvární
deníky The Sun, Bild apod. Nicméně v
souvislosti s vypuknutím nepokojů ve stockholmské čtvrti Rinkeby redaktoři PL citují list The Washington Post, aby podpořili svou smyšlenku o
„protržené hrázi“ přistěhovalectví ve Švédsku. Nechť se laskavý čtenář sám
přesvědčí, jak se s touto výzvou poprali.
Třebaže autor článku Max Bearak na stránkách The
Washington Post popisuje, kterak výtržníci v Rinkeby zapálili asi šest vozidel, rozbili
výlohy několika obchodů a házeli kameny po policistech, cituje také policejního
mluvčího Larse Bystroma, který uvedl, že k podobným incidentům nedochází
tak často, a pokud k nim dojde, jde vždy o politováníhodnou událost. Bearak
dále píše: „V roce 2015, kdy příchod migrantů z Afriky, Blízkého
východu a Asie do Evropy vrcholil, Švédsko přijalo nejvíce uprchlíků a migrantů
na hlavu. Nicméně integrace těchto osob do švédské společnosti byla až na občasné
incidenty celkově úspěšná (Bearak se mimo jiné zmiňuje o nepokojích
v Rinkeby, k nimž došlo v letech 2010 a 2013).“ Dále se
z Bearakova článku dozvídáme, že jeden z největších švédských deníků Dagens Nyheter provedl analýzu
kriminality ve Švédsku v období od října 2015 do ledna 2016 a dospěl
k závěru, že imigranti spáchali pouze 1 procento všech trestných činů.
Jak je vidno, z textu zveřejněného v listu The Washington Post, na který odkazují PL, v žádném případě nic nekoresponduje s manipulativním
titulkem, jenž evokuje Trumpovy výmysly: „Švédsko, kdo by to řekl? Švédsko.
Hráz praskla a velká média otočila“.
Bylo by vskutku podivné, kdyby velká média neinformovala o nepokojích v jedné ze
stockholmských čtvrtí, zvláště v době, kdy se zraky světové veřejnosti na
Švédsko upírají, avšak západní mediální mainstream, ač lze mít vůči stylu jeho
práce tisíce výhrad, automaticky negeneruje poplašné zprávy o bortících se hrázích
přistěhovalectví na základě občasných incidentů. Ostatně manipulativní weby s gustem
mesiášů suplují činnost velkých mediálních domů v bláhovém domnění, že
zachycují komplikovanou realitu pravdivěji. Nikoliv, naopak se snaží pulírovat
nekonečnou kulometnou palbu lží a polopravd, jež přichází z Bílého domu.
Na druhou stranu je třeba konstatovat, že četné přešlapy establishmentových
médií, včetně ignorace řady palčivých problémů, hrají manipulativním webům do
karet.
Nad slovy amerického prezidenta o kriminalitě imigrantů ve Švédsku nevěřícně kroutí
hlavou nejeden odborník, znalý situace ve Švédsku, kupříkladu politolog Henrik Selinna stránkách The New York Times. Ten nedávno vypracoval studii
analyzující negativní mediální pokrytí švédské přistěhovalecké politiky. Selin
dospěl k zjištění, že weby, jako jsou Breitbart
News, z nichž čerpají i PL,
publikují řadu překroucených a zveličených zvěstí, třeba o tom, jak se ve
Švédsku šíří právo šaría. Báchorky o vlně zločinů páchaných imigranty navíc
odporují oficiálním statistikám, dodává Selin. Vzhledem k tomu, že
v postfaktické době se příliš nevěří oficiálním statistikám na rozdíl od
kusých, alarmistických domněnek, list The
New York Times cituje také představitelku švédské opozice Annu Kinberg Batrovou,
která Trumpovy fantazie o zákeřných imigrantech zpochybňuje. Totéž tvrdí i
novinář z deníku Dagens Nyheter
Martin Gelin, podle nějž americký prezident a jeho stoupenci visí na rtech
pravicových médií, která dlouhodobě zveřejňují mýty o blížícím se kolapsu
Švédska.
Pokud mnozí lidé zlomili hůl nad sdělovacími prostředky středního proudu, aby se plnými
doušky oddávali konspiračním opiátům, v nichž podle jejich mínění bytuje
pravdivá reflexe dění okolo nás, není jim pravděpodobně pomoci. Nicméně drtivá
většina progresivních médií nepropadla zhysterizovanému antiuprchlickému a
antiimigračnímu tažení, jak například demonstrují zpravodajské weby Democracy Now!, Truthdig, Truthout, Znet či Alternet. Když pomineme oficiální
vyjádření předních švédských politiků a velkých médií týkající se Trumpových
výroků o Švédsku, dozvídáme se, že se v podobném, ba ostřejším duchu
vyjadřují také osobnosti, jež se netají kritickým pohledem na dění na švédské
politické scéně.
Profesor srovnávací religionistiky na Univerzitě v Uppsale Mattias Gardell v relaci Democracy
Now! říká, že má obavy kvůli vzestupu militantních protimuslimských skupin ve Švédsku,
včetně fašistických a neonacistických seskupení, jejichž činnost sílí s nástupem
pravicových populistů na obou stranách Atlantiku. Gardell připomíná 92 útoků
namířených proti žadatelům o azyl, k nimž ve Švédsku došlo v loňském
roce a za nimiž pravděpodobně stojí lidé, kteří podporují Donalda Trumpa. Jestliže
americký prezident hovořil o neexistujícím incidentu, který měl dokázat přímou
úměru mezi vysokým počtem imigrantů a kriminalitou ve Švédsku, ve skutečnosti
došlo ke žhářskému útoku na objekt spravovaný jednou islámskou nadací. V lednu
tohoto roku tři neonacisté z Nordického hnutí odporu zaútočili na azylové
centrum v Göteborgu s podomácku vyrobenou bombou, přičemž jedna osoba
utrpěla vážné zranění. Gardell označil zvěsti o kriminalitě imigrantů ve
Švédsku za „alternativní fakta“ a uvedl, že násilná trestná činnost v
posledních nejméně deseti letech klesá. Religionista odmítá tvrzení o politice
„otevřených dveří“, již má provádět švédská vláda, protože Švédsko zavřelo
hranice osobám hledajícím azyl před nosem a výsledkem je vyšší počet utopených
ve Středozemním moři (Realita je taková, že Švédsko za rok
2016 udělilo výběrově asi 29 000 azylů, což
je obrovský pokles oproti roku 2015, kdy požádalo o azyl zhruba 163 000
běženců).
Gardell se znepokojením vnímá skutečnost, že se do švédského parlamentu dostala
protofašistická strana, která je podle aktuálních průzkumů veřejného mínění
druhou nejsilnější politickou platformou v zemi, a kriticky reflektuje
vzestup populistických ultranacionalistických lídrů v Evropě, jako jsou Putin,
Orbán a Zeman.
Podle religionisty Švédové na vlastní kůži zažívají 25 let trvající neoliberální experiment, který
podkopal základy švédského sociálního státu, což přispělo ke značné polarizaci
ve společnosti. Navzdory obavám mnoha Švédů o budoucnost jejich rodin a nástupu
fašistických a neonacistických tendencí, přistěhovalectví přispělo k hospodářskému
růstu, domnívá se Gardell. Svody fašismu podle jeho soudu navíc spočívají v
šíření kontrafaktuálních zpráv, za nimiž zpravidla stojí ti, kdo věří iluzi, že
zemi vybudovali pouze oni, a proto je třeba ostatním zavřít dveře před nosem.
Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout