V mauzoleu Donalda Trumpa, aneb Nakoukání do amerycké kultůry na objednávku slavnoj češskoj národu
9. 11. 2016 / Karel Dolejší
Když začínám psát tento komentář, Donald Trump vede v Pensylvánii nad Hillary Clintonovou o procentní bod a zbývá spočítat jen 1,5 % hlasů. Pokud zde Trump vyhraje, získá 20 volitelů a bude jich mít na své straně již 266. Protože téměř jistě zvítězí na Aljašce a velmi pravděpodobně v Arizoně, získá dalších 14 volitelů. Ke zvolení prezidentem přitom potřebuje 270 volitelů.
Ale to není všechno. Dlouholeté bašty Demokratů, státy Wisconsin a dost možná také Michigan, mohou velmi pravděpodobně ještě přepadnout na Trumpovu stranu, zatímco v New Hampshire je situace nečekaně nerozhodná.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že příštím americkým prezidentem se stane Donald Trump.
Takový vývoj by měl řadu vážných důsledků také pro Českou republiku. Samozřejmě je ještě brzy - podle solidních volebních modelů stále existuje asi 20 % šance na vítězství Clintonové - nicméně provedu zde myšlenkový experiment, v němž Trump opravdu volby vyhraje.
Během volební kampaně dal Donald Trump jasně najevo, že proces vojenského stahování z Evropy, který Barack Obama ještě před ukrajinskou krizí výrazně uspíšil, se mu zdá polovičatý a nedůsledný. Zpochybnil dokonce závazky své země vůči NATO a naznačil, že se hodlá dohodnout s Vladimirem Putinem. Protože je dlouhodobě známo, že Putin neusiluje o nic menšího než o další Jaltskou dohodu stanovující rozdělení kontinentu na sféry vlivu, zajisté se mají i Češi nač těšit. Trump může snadno iniciovat rozpad NATO, případně z něj USA mohou pod jeho vedením vystoupit. V obou případech by stávající české bezpečnostní garance obrazně řečeno vyletěly komínem - a Česká republika by na tomto poli naráz začínala z úplné nuly.
Trumpovo vítězství také znamená znevěrohodnění a dokonce patrně úplnou destrukci americké "měkké moci", na níž se snažil tolik stavět Barack Obama. Jestliže většina amerických voličů nemá problém s osobou typu Donalda Trumpa na nejvyšším exekutivním postu, těžko už budou moci Spojené státy někdy někomu v zahraničí vyprávět něco o nezpochybnitelných hodnotách. Ukázalo se, že hodnoty hlásané liberálními elitami jsou domácí voličské základně v zásadě ukradeny - klidně zvolí bezohledného sexistu, rasistu, člověka absolutně neschopného sebekontroly, který zalže průměrně každých 30 vteřin. Co mohou tedy Američané světu ještě předepisovat? Jaký řád, jaké hodnoty?
S tím souvisí zatím poslední téma, které zde zmíním. Vítězství trumpismu, i kdyby nakonec nebylo úplné, masivně posílí všechny evropské obdoby pravicově populistických tendencí. Na prvním místě Marine Le Penovou, která se v roce 2018 bude ucházet o francouzský prezidentský úřad. Podobně jako v případě brexitu a amerických prezidentských voleb, i zde nakonec volební prognózy mohou zoufale selhat. A Le Penová kromě jiného slibuje vystoupit z NATO a uzavřít spojenectví s Moskvou.
Mezitím co jsem dopisoval komentář, Pensylvánie s konečnou platností připadla Donaldu Trumpovi a k vítězství mu už chybí pouze 4 volitelé, které by měl získat poměrně snadno.
Džin pravicového populismu bude vypuštěn rovnou do americké exekutivy - a zpátky do lahve jej teď již nikdo nedostane.
Vytisknout