Situace OSVČ je v ČR velmi těžká

14. 10. 2016 / Petr Klásek

Vážený pane Poláku,

rád bych reagoval na váš článek v BL "Zaměstnanci v ČR platí i za ostatní" z pozice OSVČ. Nechci zpochybňovat podklady, které jste použil, ani nemám čas tohle dohledávat. Nakonec, máte nejspíš pravdu. Jenom bych podotkl něco k tomu, co ve vašem článku nezaznělo, píše Petr Klásek.

Jednak, OSVČ, který platí nemocenské pojištění a onemocní, nebo má úraz, nedostane žádných 60%. Nedostane nic, pokud si nepořídí připojištění.

Za druhé, jsou obrovské rozdíly mezi OSVČ. Od takzvaných ičařů, kteří pracují ve švarcsystému, až po podnikatele, šéfy firem, se zaměstnanci. Výše odvodu na pojištění se odvíjí od výše příjmů, a to, že většina OSVČ platí minimum, ukazuje na finanční situaci těch či oněch.

Ičaři jsou lidé, kterým se rozhodně nedá říkat podnikatelé. Jsou závislí na svém "zaměstnavateli", nemají nárok na dovolenou, na nemocenskou, na kontinuální práci ani na minimální mzdu. Ani na pracovní pomůcky. Vytváří zisk svému šéfovi, ale dostávají jen minimum na přežití. Jejich jediná možnost jak vydělat víc, je pracovat víc hodin, víc dnů. Nedělají to úplně dobrovolně - jako legální zaměstnanci na smlouvu práci neseženou. Nevím kolik jich v ČR je, ale je jich mnoho. Potkávám je neustále, řemeslníky, kteří dřou za pár korun od rána do večera.

Z pozice OSVČ, který si i tímto prošel, a teď pracuji na sebe, s nimi spíš soucítím. Já sám nevydělávám dost na to, abych dokázal zaplatit všechno, co potřebuji, a to včetně pojištění. O nějakém přepychu se vůbec nedá mluvit. Výše mého výdělku je přímo závislá na výši výdělků mých zákazníků, tedy na ekonomické situaci v ČR.

Ne že by tu nebyli bohatí lidé, kteří jsou schopni slušně platit. Není jich ale dost na to , aby uživili svými zakázkami všechny. Střední třída je tu hubená. Konkurence živnostníků má často charakter snižování cen, což je typický závod ke dnu.

Nestačí pracovat kvalitně, protože je tu příliš silná móda dávat přednost nízké ceně a hezkým slibům. Vybudovat si reputaci a získávat zakázky přes reference trvá dlouho. Logicky je tedy těch dobře vydělávajících OSVČ  mnohem míň než těch živořících živnostníků-bídnostníků, jak to nazval jeden můj kolega, který teď raději pracuje v Británii a riskuje, že ho zmlátí nějací místní nacionalisté.

Také jsem dostal milý dopis od Správy sociálního zabezpečení, že bych si měl dobrovolně platit vyšší pojištění, abych neměl příliš nízký důchod. Ó, jak rád bych to udělal, bohužel v dopise nebyl zmíněn žádný návod, odkud na to vzít peníze.

Jako OSVČ narážím na stesky zákazníků na naše ceny - vždyť jejich hodinová mzda je tak nízká oproti tomu, co po nich chci za svoji práci. Nevidí, že jejich zaměstnavatel jim garantuje spoustu věcí, které si OSVČ musí zaplatit sám, jak píšu výše. Moc dobře rozumím tomu, že do systému je nutné napřed nasypat peníze, aby tam nějaké byly. Kde se ale mají vzít peníze v ekonomice, z které mizí ročné kolem 200 miliard do zahraničí prostřednictvím korupce a nevýhodných smluv? Rád budu platit vyšší pojištění, pokud budu mít z čeho. Pokud mi moji zákazníci budou mít z čeho platit.

Vytisknout

Související články

Kdo je tady parazit?

14.10. 2016

Myslím si, že zvláště v dnešní době je potřeba mírnit různé vášně a stereotypy, které se tu a tam objevují ve veřejné diskuzi a často plynou z nedostatku nadhledu i hrubé neznalosti. Reaguji na text pana Jaroslava Poláka o zaměstnancích a podnikatelí...

Zaměstnanci v ČR platí i za ostatní

13.10. 2016 / Jaroslav Polák

Rád bych uvedl několik poznámek systému výběru zdravotního pojištění v ČR. V ČR funguje systém povinného zdravotního pojištění, na jehož základě je poskytována občanům špičková zdravotní péče za cenu výdajů v částce 7 - 8 % HDP (v USA vydají 16 % z j...

Obsah vydání | Pondělí 17.10. 2016