O Sýrii a inspiraci

3. 10. 2016

Pro mnoho lidí, včetně velkého počtu mých přátel, statečnosti syrských Bílých přileb k inspiraci nic nechybí. Dobrovolní zachránci pracující v nejstrašnějších válečných podmínkách vytahují děti z rozbombardovaných trosek a prokazují hrdinství a důstojnost, které jsou takřka neuvěřitelné.

Inspirace může být něčím víc než cennou úctou k těm, kdo stojí morálně nad veškerou pochybností; může být aktivnější a nabýt formy určité empatie - i když neúplné. Lze ji také odvodit z dost zřejmých zdrojů - v mém případě z dokumentárního filmu. Film s názvem "Návrat do Homsu" je jeden z nejpůsobivějších, jaké jsem kdy viděl.

Jak lze s ohledem na titul očekávat, film se týká syrského města Homs, jež bylo kdysi základnou revoluce a nyní leží v troskách, v podstatě opuštěné pod tlakem nepřátelských akcí. V ulicích jsou dosud zjevné stopy dělostřelby, zřícené a padající věžáky, rozpadající se obydlí - zničeno vše, co umožňuje fungování města, co ho činí obyvatelným a cenným.

Obránci města, z nichž mnozí nebo možná všichni už odešli, se postavili na statečný odpor postupujícím kolonám, dešti oceli a olova. Ale netvořili profesionální armádu; byli, jak tvrdí částečně soucitná, částečně přehlíživá fráze prezidenta Obamy, "bývalí farmáři nebo učitelé nebo lékárníci". Když to Obama říkal, chtěl naznačit slabost. Ale ve filmu vidíte velkou morální sílu a tito lidé ji také projevili.

Zejména jeden muž dodal filmu jeho mimořádnou morální sílu, neochvějnou naději do budoucna; kdysi byl brankářem syrského reprezentačního fotbalového týmu. Ale je něčím víc - mnohem víc, dosáhl nekonečně většího řádu. Jeho jméno zní Abdalbasit as-Sarút a film "Návrat do Homsu" vypráví především o něm.

Tento příběh je svým způsobem silně osobně nasycen. Napsal jsem texty, které se týkají tak často pomlouvaných "hodných hochů" v Sýrii. Sarút do nich vždycky patřil.

Když je řeč o Sýrii, je těžké zůstat vyvážený; nepochybně je to komplikováno tím, že jen málo lidí alespoň předstírá, že aspiruje na nestrannost. V jistém smyslu straní každý; každý něčemu nadržuje.

I já v této válce straním, ačkoliv bych ve skutečnosti raději disponoval schopností zůstat přísně objektivní. Předpokládám, že pokud se někdo stará o svobodu a volnost, o práva jednotlivců nebýt pošlapáváni diktaturou, jste v jistém smyslu straníky vlivem základního nastavení hodnot. To vše je spojeno s osudem "dobrých hochů" jako Sarút.

A takoví opravdu existují, a doufám, že existovat nepřestanou. Jejich příběhy má smysl vyprávět a pamatovat si. Jsou nebo mohou být inspirací, třebaže smutnou a tragickou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout