Kdo v Berlíně volil pravicově populistickou AfD?

19. 9. 2016


Xenofobní ultrapravicovou stranu AfD, která v nedělních volbách v Berlíně získala 14,1 % hlasů, volili především muži starší 45 let, dělníci a nezaměstnaní.


AfD včera vstoupila do desátého zemského parlamentu - a i když neuspěla tak, jak by si představovala, dosáhla přece dvouciferného výsledku. Polepšila si oproti roku 2011 o více než 6 procentních bodů.

Podle analýzy společnosti Infratest Dimap pravicoví populisté mobilizovali 64 000 nevoličů, zatímco dalších pět stran v zemském parlamentu 41 000.

AfD sebrala CDU 37 000 hlasů a dalších 22 000 hlasů SPD. Od Zelených přešlo k AfD jen 3 000 voličů, ale od Die Linke a Pirátů 11 000.

70 % voličů AfD uvádí, že pro stranu hlasovali kvůli nespokojenosti s ostatními stranami. To odpovídá výsledkům zemských voleb v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde 66 % voličů AfD uvedlo jako motiv protest.

Voliči AfD jsou nejčastěji starší 45 let, nejsilnější je v kohortě 45-59 let. Zatímco stranu volilo 15 % Berlíňanů, hlas jí dalo jen 9 % obyvatelek hlavního města.

Stranu také volilo 23 % dělníků a 19 % nezaměstnaných. Mezi samostatně výdělečně činnými naopak sbíraly nespokojené spíše Zelení a liberální FDP.

Největší podíl voličů mezi vzdělanostními skupinami získala AfD u osob se středoškolským a nižším vzděláním (středoškolské vzdělání je v Německu povinné - pozn. red.). Mezi vysokoškoláky dosáhla jen 7 % a spolu s FDP tak byla v této skupině nejméně úspěšná.

Podrobnosti v němčině: ZDE

Německo dnes | Imigrace do Evropy
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 20.9. 2016