...a zakažte pronájem kamionů

25. 7. 2016 / Karel Dolejší

Kusé zprávy z vyšetřování uvádějí, že prý mělo jít o zbraň úředně znehodnocenou, která však byla později upravena a plně funkční. Podrobnosti o údajných nedostatečných úpravách zbraně ovšem nejsou jasné nebo úplně chybějí - a protože není snadné bez výrobních čísel zjistit, o kterou konkrétní zbraň se jedná, nebo zda případně nejde třeba o sestavu součástí pocházejících z různých exemplářů velmi rozšířené pistole, pátrání bude dlouhé a závěry per analogiam jsou předčasné. Verze podle níž pachatel koupil zbraň přes tzv. darknet představuje jen jednu z řady možností. Živil se rozvážením tiskovin, tedy v nějaké míře cestoval a měl přitom možnost osobního kontaktu s podsvětím, nejspíše nejen mnichovským. I za tuhého "komunismu", při mnohem větší kontrole ze strany bezpečnostních orgánů, se v ČSSR daly nakoupit ilegální zbraně. Obvyklým místem pro takový podnik bývala klenotnictví a starožitnictví. Zpravidla se jednalo o zbraně pocházející z dřívějších ozbrojených konfliktů na českém či slovenském území, odcizené bezpečnostním složkám, soukromým držitelům nebo sběratelům. Nikdy - nikdy - neexistoval stav, v němž by odhodlaný zločinec nesehnal ilegální zbraň.

Slovensko v souvislosti s kauzou Charlie Hebdo neblaze proslulo nevyhovujícími procedurami úředního znehodnocování zbraní. To usnadnilo útočníkům na redakci jejich snahu vyzbrojit se. Zda i v mnichovském případě opravdu došlo k témuž, to dosud nelze s jistotou tvrdit. Velká část toho, o čem média píší, představuje spíše aktuální vyšetřovací verze než vysvětlení založená na nepochybných faktech.

Česká republika nemá tak bídnou úpravu úředního znehodnocování zbraní, jakou donedávna využívalo Slovensko. Tím méně to lze říci o Německu. Hysterická snaha za každou cenu dále přitáhnout šrouby a omezit veřejnosti co nejvíce přístup k legálně drženým zbraním se ovšem v konečném důsledku může pořádně vymstít. Platná česká právní úprava držení zbraní soukromými osobami vyžaduje maximálně dílčí úpravy v podobě přesnější definice vojenských zbraní nebo zlepšených psychologických testů budoucích držitelů. Žádné hurá akce nejsou vůbec třeba. A v Německu už vůbec. Přitom ale nic co lze podniknout v rámci úprav legislativy nikdy plně nevyloučí možnost získání ilegální zbraně.

Země které dlouho tolerovaly silné zbraňové lobby a přitom teď bez ohledu na ně podnikají přepjaté kroky v oblasti kontroly držení zbraní pravděpodobně vyvolají jeden podstatný vedlejší efekt: Paranoia systematicky šířená lobbisty začne vypadat pro veřejnost mnohem věrohodněji než kdykoliv předtím - a z práva na ozbrojování se stane plnotučný politický program, nejpravděpodobněji včleněný do rámce ultrapravicového populismu, podobně jako v USA.

V ČR již existují známky propojování některých prodejců zbraní s proruskými polovojenskými skupinami v rámci "vlastenecké" mobilizace. Zatím šlo zřejmě u většiny takových prodejců především o marketingový tah, když adaptovali proruskou "vlasteneckou" propagandu. Nic takovému vývoji ovšem nemůže více napomoci a nic nepředstavuje takový dar z nebes jako vypjaté reakce na zahraniční teroristické incidenty, které dávají vzniknout apelativním textům hemžícím se zkomolenou a nepochopenou odbornou terminologií a vyzývající k drastickému omezení dostupnosti legálních zbraní.

Pachatel útoku v Nice před pár dny zabil za volantem přes 80 lidí, kdežto vrah z Mnichova vybavený ilegální pistolí "jen" 9. Už jste někde četli návrh na absolutní zákaz pronájmu těžkých kamionů? Ne?

Možná jen proto, že běžní kritici automobilismu prostě nejsou tak hloupí jako někteří fanatičtí odpůrci zbraní.

Vytisknout