BBC: Kdo je k tomu nutí, snažit se přeplout do Evropy?

18. 5. 2016

Za poslední dva roky zahynulo ve Středozemním moři více než 8000 lidí.

Nelidští evropští politikové se domnívali, že informace o tom, že mnoho lidí cestou do Evropy přes moře zahyne, uprchlíky od cesty odstraší. Mýlili se.

Podle odhadů jsou v Libyi asi tři miliony uprchlíků. Třetina z nich, většinou ze Somálska, ze Súdánu a z Eritreje - čekají a snaží se dostat do Evropy.

Za poslední tři roky se realizovaly dvě velké evropské záchranné operace pro uprchlíky. První z nich, Mare Nostrum, kterou provádělo italské námořnictvo a která byla nesmírně úspěšná, zachránila za rok asi 100 000 lidí. Avšak před půldruhým rokem Itálie tuto operaci zrušila.

Byla drahá a v Evropě byla politicky nepopulární. Četní evropští politikové vyjadřovali názor, že pomocná operace zvyšuje počet uprchlíků.

Pašeráci věděli, kde jsou záchranné lodě. Věděli, že italské námořnictvo zoufalé lidi z jejich člunů zachrání.

Pak následovala daleko omezenější Operace Triton. Italské námořnictvo zůstalo jen blízko italských břehů. Počet utonulých uprchlíků se proto silně zvýšil.

Přesto však uprchlíci dále přicházejí Za posledních 7 dní jich loď Aquarius zachránila 500. Mnoho člunů se potápí a lidé umírají, aniž by o tom někdo věděl. Mrtvoly jsou pak vyplavovány na libyjském břehu. Evropa by měla přehodnotit svou strategii v této věci, argumentuje reportér BBC.

Libye je zničená země. Je nebezpečná pro všechny lidi. Ale zvlášť nebezpečná je pro černochy, v důsledku hluboce zakořeněného rasismu Libyjců.

Uprchlíci z Afrického roku nebo ze západní Afriky jsou obětí pašeráků, kteří je převádějí přes Saharu. Jediným cílem je Libye.

Jenže v Libyi vládne chaos a vraždění. Uprchlíci jsou tam zabíjeni, vykořisťováni, nuceni pracovat bez mzdy, okrádáni na ulicích i v ubytování.

Nejhorší jsou vládní vazební střediska pro imigranty. Lidé jsou tam bičováni, mučeni elektrickými šoky, biti. Jsou věšeni hlavou dolů ze stromů.

Na lodi Aqarius jsem se seznámil s Ansumanem Badijou, dvacetiletým mladíkem z Gambie. Strávil několik týdnů v těchto střediscích. Pracoval v Lybii a snažil se vydělat peníze na přeplavbu přes moře, ale byl unesen a uvězněn. Jeho jediným zločinem bylo, že je černoch.

"Dostávali jsme jen jedno jídlo denně," řekl mi. "Bylo to strašlivé, bili nás, nebyly tam sprchy. Lidé mizeli. I kdybych se býval chtěl vrátit domů, nebylo úniku."

Nakonec se mu podařilo utéci. Jak se dostal na pobřeží, nebylo úplně jasné. Pak ho drželi po mnoho dní v "díře" vyhrabané na pobřeží v písku. "Spali jsme v té díře, močili jsme tam," řekl.

A když nadešel den odjezdu?

"Pane Bože!" vykřikl. "Loď! Ale neměli jsme volbu. Nikdo normální by nevstoupil do člunu s dalšími 110 lidmi. Ale s pistolí v zádech? Neměli jsme jinou možnost."

Jiní, někteří sotva -náctiletí, zažili podobné mučení. Zach, 13, z Pobřeží slonoviny, svědčil, že ho taky donutili nastoupit do člunu.

"Umřete, nebo přežijete," řekl. "Byli by mě zastřelili na pláži. Nemám rodiče, můj bratr se loni v moři utopil. A Libye? Libye bylo peklo na zemi. Tak proč ne?"

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout