Puč v Brazílii - část druhá

13. 5. 2016 / Fabiano Golgo

Oficiálně je důvodem suspendování prezidentky manipulace s financemi během předvolební kampaně Rousseffové v roce 2014. Rousseffová je obviněna, že její vláda odložila přesunutí peněz z ministerstva financí do státem vlastněných bank, aby tak mohla uhradit vládní programy. Její kritikové tvrdí, že tak prezidentka vytvořila dojem, že jsou státní finance v lepším stavu, než byly.

Avšak to není skutečný důvod jejího odvolání. Političtí oponenti Rousseffové zneužili těchto obvinění jako záminky. Naprosto všichni prezidenti před ní činili totéž. A dělají to i prezidenti po celém světě. A co celou věc proměňuje ve frašku, je skutečnost, že ti, kteří ji právě zbavili moci, jsou vyšetřováni za vážné korupční zločiny. 352 poslanců brazilského parlamentu je vyšetřováno pro korupci! Brazílie má v dolní komoře parlamentu 513 poslanců a 81 senátorů. Dilma Rousseffová není vůbec obviněna z korupce.

Rousseffová byla dcerou bohatého bulharského přistěhovalce. Její svědomí ji přimělo, že opustila bohaté prostředí své rodiny a připojila se k boji proti vojenské diktatuře, která vládla v Brazílii v letech 1964 - 1985. Avšak v roce 1970 byla zatčena a tři roky ji ve vězení bili, znásilňovali a mučili elektrickými šoky. Nevzdala se, nezačala s policií spolupracovat a nikdy neprozradila jména svých partyzánských spolubojovníků.

Setkal jsem se s ní jako mladý televizní producent ve svém domovském městě, Porto Allegre, když se během let stala součástí strukutr komunální správy. Mým úkolem bylo zvát hosty pro každodenní politický televizní pořad (Guerrilheiros da Notícia) a Rousseffová tam byla pravidelným hostem. Vždycky byla přátelská, avšak odtažitá a zcela zjevně nepatřila k tradiční politice. Byla neohrabaná, ale precizní, disciplinovaná a pevná - to jsou vlasnosti, které u jihoamerických politiků nenajdeme příliš často.

Skutečnost, že Rousseffová není charismatická, že je to technokratka, s tendencí říkat, co si opravdu myslí, bylo obtížné přijmout už tehdy, v osmdesátých letech. Avšak lidé u moci k ní vždycky měli pozitivní postoj. Zastávala proto mnoho vládních postů, až si ji nakonec vybral Lula (tak se říká bývalému prezidentu Luizovi Inácio da Silva) jako nejbližší spolupracovnici, když se v roce 2002 stal prezidentem.

Po osmi letech u moci a po dvou mandátech už nemohl být Lula znovu zvolen, tak si vybral Rousseffovou, aby ho nahradila. Jak se to děje často, když začne být politik příliš mocný, jeho Dělnická strana (Partido dos Trabalhadores) neměla nikoho, kdo by ho nahradil. Rouseffová nebyla zpočátku všeobecně přijímána, protože nikdy nebyla zvolena a nikdy nečelila úkolu přesvědčovat voliče o svých schopnostech.

Avšak hospodářská situace Brazilců byla tak dobrá, že dokonce i prezidentští kandidáti z opozice otevřeně chválili obrovskou sociální revoluci, která proměnila Brazílii. Asi 40 milionů lidí se osvobodilo z nejdrastičtější chudoby a postoupili do takzvané nižší střední třídy. To se stalo za pouhých 8 let. Černoši, kteří tvoří asi polovinu obyvatelstva, poprvé za mnoho staletí od doby, kdy byli do země přivlečeni jako otroci, nalezli místo v civilizované společnosti a měli prospěch z povinných kvót na univerzitách a v institucích veřejných služeb. Brazílie změnila svou tvář a ani opozice to nepopírala.

Tak byla Rousseffová zvolena, protože Lula požádal své stoupence, aby to učinili. Lidem z jeho vlastní strany se to nelíbilo. Neměla by skutečnou podporu bez Lulovy pomoci.

Nicméně provedla důležité historické změny v našich zákonech a právě proto je nyní obětí "puče, který předstírá, že je to impeachment". Rousseffová přijala zákony, které daly takovou nezávislost soudům a federální policii, že ty uvěznili více než stovku politiků a velmi bohaté podnikatele. V Latinské Americe, stejně jako v mnoha jiných částech světa, jsou bohatí málokdo potrestáni za své zločiny. Politikové dělají, co se jim zachce. V Brazílii ale už ne. Dokonce i Lulovi policie odposlouchávala telefony a odhalila ho a byl odvezen na policejní stanici k výslechu. Dilma skoncovala s kulturou výsad, jejímž prostřednictvím se bohatí vyhýbali trestům za své zločiny.

To způsobilo, že se proti ní postavil celý politický establishment. Bývalý předseda dolní komory parlamentu Eduardo Cunha ji otevřeně vydíral, aby zastavila vyšetřování vedené proti němu, jinak proti ní zahájí proceduru impeachmentu. Rousseffová odmítla zasáhnout do práce federální policie a soudce Sergia Mora, který ho vyšetřoval, takže Cunha zahájil proces, který připravil Rousseffovou o moc. Minulý týden však Nejvyšší soud Cunhovi suspendoval i jeho mandát.

Odhalením korupčních případů, v důsledku zákonů, které Rousseffová zavedla, se však otevřela i Pandořina skřínka korupce ve státem vlastněné ropné společnosti Petrobras. To paradoxně poškodilo její image. Brazilci si za poslední dva roky zvykli poslouchat veškerou špínu o korupčních dohodách, které se odehrávaly v Petrobrasu. Finanční částky, o něž šlo, jsou monstrózní. Byl to největší korupční skandál ve světové historii. Ti, kteří se stavějí proti Rousseffové, si to neuvědomují, a přestože korupčníci účastní v tomto skandálu jsou z její strany a jsou to její spojenci, ona sama vůbec korupčně nejednala. A - to je také velmi důležité - nepoužila svých pravomocí na pomoc ani nejbližším spojencům, když byli obviněni z korupce.

Rozsah korupce v Petrobrasu je nepředstavitelný: více než 5 miliard eur skončilo v kapsách zkorumpovaných činitelů a politiků.

Rousseffová formálně zůstává prezidentkou, ale málokteří pozorovatelé si myslí, že má jakoukoliv šanci na to, že by se mohla vrátit k moci. V nadcházejících týdnech vypracuje senátní výbor žalobu, obviňující ji, že porušila zákony o finanční odpovědnosti tím, že použila peníze ze státních bank, aby tak zakryla nedostatek peněz ve státním rozpočtu. Proces může trvat půl roku. Pokud ho schválí dvě třetiny Senátu, Rousseffová přijde o prezidentský úřad a bude vykázána z politiky po dobu osmi let.

Michel Temer, pětasedmdesátiletý profesor práva libanonského původu nyní přebírá otěže nad národem, který se nachází uprostřed ekonomického chaosu méně než 100 dní před začátkem Olympijských her, které přilákají pozornost světa, až se budou odehrávat v srpnu v Rio de Janeiro.

Svržení Dilmy Rousseffové je o to surreálnější, že nynější prezident Michel Temer, který převzal její funkci, má zákaz vykonávat volenou funkci po dobu osmi let za to, že porušil finanční zákony o předvolební kampani.

Celé to svržení prezidentky je fraška. Je to puč zkorumpovaných proti poctivé osobě. Nyní se můžeme oficiálně vrátit ke statutu banánové republiky...

(Na fotografii, která ilustruje tento článek, naslouchá Rousseffová rozsudku vynášenému proti ní během vojenské diktatury. Soudci si před oficiálním fotografováním zakryli tváře. Styděli se, že v monstrprocesu odsuzují nevinnou ženu. Nyní byla znova Dilma odsouzena jako nevinná v monstrprocesu, avšak my vidíme tváře těch, kteří to udělali. Už se nestydí. Mnozí z těch politiků, kteří hlasovali pro její odvolání, byli součástí vojenské diktatury.)

Vytisknout