11. 5. 2016 / Jan Čulík
Článek Karla Dolejšího, varující před systematickým úsilím Putinovy mafie ovládnout svět, je svým způsobem velmi český. Nemohu se identifikovat s šovinisticky antiruskými postoji mnoha Čechů, vyjadřovaných často na Facebooku lidmi, kteří ani netuší, co je současné Rusko zač, a omylem považují Putina za komunistu. Je potřeba ubrat trochu z hysterie a přidat uměřenosti a soudnosti.
Nikdo nepopírá, že Rusko se systematicky snaží prosazovat svůj vliv v zahraničí - což je něco, co by měla dělat Česká republika, a bohužel to nedělá, protože propadla falešnému předpokladu, že "Západ je na nás hodný", a tak nemusí o sobě v zahraničí šířit informace a vytvářet strategické aliance a prosazovat svůj vliv.
Nikdo také nepopírá, že Rusko při prosazování svého vlivu drtivou většinou používá neetické a nepřijatelné metody. Jenže představa, že lidé ve světě jsou naivní neználkové, kteří automaticky a nekriticky přijímají bezostyšnou propagandu ruských médií, je absurdní. Lidi jsou většinou schopni vnímat objektivní skutečnosti a nestávají se obětí manipulace.
Vzhledem k tomu, že se pohybuji v prostředí slovanských, tedy především ruských, studií na západních univerzitách už skoro čtyřicet let, mám tak trochu povědomí o tom, jací jsou západní rusisté, "studující Gumiljova". Představa, že šíření ruské kultury může znamenat nekritické šíření podpory pro mafiána Putina, je absurdní. Evropští odborníci na ruskou kulturu a politiku jsou často těmi nejkritičtějšími hodnotiteli současné ruské politické situace - protože právě přesně vědí, co se děje.
Rusko vykládá velké finance i na vytváření tzv. "proruských" odborníků v západních zemích, jako je například prestižní stipendijní program Axa, v jehož rámci jsou na rok bohatě financování nejlepší západní absolventi ruských studií k tomu, aby v Moskvě pracovali v médiích a seznámili se s tamějšími poměry. Bohužel výsledky tohoto programu nebývají zrovna proputinovské, jak o tom svědčí třeba případ naší absolventky z Glasgow University a spolupracovnice Britských listů Amy Mackinnon - ta využila bohatého ruského stipendia pro roční pobyt k Moskvě k práci na vytvoření nezávislého, mezinárodně renomovaného serveru Coda, který publikoval závažný materiál o ruském potlačování homosexuálů, lesbiček a transgenderových osob.
Karel Dolejší systematicky cituje kritiku Baracka Obamy z ostře republikánských zdrojů, o nichž se lze důvodně domnívat, že je účelová. Argument, že Američané podporují Donalda Trumpa proto, že jsou frustrováni z toho, jak "špatný" prezident je Barack Obama, je nedokazatelný. Na Trumpově popularitě v určité části stoupenců Republikánské strany (zdaleka není jasné, zda ve většině americké společnosti, protože existují velké části amerického občanstva, které Trumpa doslova nenávidějí, například ženy či etnické menšiny) má podstatnou roli především to, že byl po dlouhá léta televizní celebritou v pořadu The Apprentice, takže byl celostátně známou tváří, jehož známost média posléze prohloubila tím, že s nadšením - z komerčních důvodů - šířila všechny jeho šokující a provokativní výroky. Určitou roli v Trumpově popularitě u jisté části americké veřejnosti hrají asi ekonomické dopady globalizace, značnou roli i destabilizace americké identity.
O situaci v Rusku hovořím s Rusy. Sdělují mi, že se tamější situace pro normální lidi výrazně zhoršuje, v důsledku propadu hodnoty rublu ruské občanstvo chudne. Putin tuto situaci neřeší, respektive ji řeší šířením státní propagandy v televizi o tom, jak obrovské problémy jsou všude jinde na světě a jak se celý svět proti Rusku spiknul. Tento postoj putinovské kliky je samozřejmě alarmující a potenciálně destabilizující, protože jak se Rusko bude dál v důsledku neřešených ekonomických problémů a nepodniknuté restrukturalizace a modernizace ruského průmyslu v důsledku korupce dále ekonomicky propadat, může se stát nestabilním a nebezpečným.
Tyto faktory samozřejmě nelze podceňovat. Možná jsem ovlivněn pohledem z "daleké" Velké Británie, ale představa, že by Rusko mohlo ovládnout Evropu, je myslím poněkud paranoidní. Agresivní destabilizační tendence samozřejmě existují a státy by měly proti nim účinněji zasahovat.
V České republice, která nedokáže ani stíhat pobodání muslima a zásadně toleruje verbální trestné činy páchané na Facebooku a v tvrdě manipulativních, kriminálních médiích, jako jsou Parlamentní listy, se ovšem efektivního zásahu státních struktur těžko dočkáme. České státní struktury jsou slabé a neefektivní a nedá se očekávat, že by jednaly efektivně v jakékoliv důležité věci.
Citovat jako seriozní zdroje Applebaumovou a Lucase je asi taky do určité míry sporné. Applebaumová je dobrá analytička, avšak má za manžela bývalého polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského, takže je do určité míry postižená polskou protiruskou paranoiou. Lucase nemůže nikdo soudný brát za seriozního analytika střední Evropy, je to ideolog. Uvědomí si to každý, kdo si přečte jeho chválu novinářů pracujících v ČR pro bakalovská média. Už toto faux pas dokazuje, že Lucas netuší, která ve střední Evropě bije.
Snažím se systematicky do českého prostředí přinášet informace o rozumném, objektivním civilizovaném diskursu převládajícím v západní Evropě. Zaznamenávají se tam občasné agresivní kroky Ruska, avšak nejsem si jist, že by se opravdu svět děsil nad vznikem možné ruské světovlády na základě toho, že nějací nadšenci mimo Rusko četli Gumiljova či Puškina. Ruské tajné služby se s tímto projektem jistě mohou snažit pracovat, ale ono to nefunguje.
Stejně sporné jsou podle mého názoru pokusy ruských tajných služeb prezentovat Rusy na Západě jako Američany či Angličany. Jazyková a kulturní bariéra je ve většině případů nepřekonatelná. Okamžitě poznáte, že někdo není rodilý mluvčí, podobně, jako byste poznali, kdyby se Rus v Praze snažil vydávat za Čecha. Nedávno zveřejnilo americké velvyslanectví v Moskvě podvrhy, jakými se ruská tajná služba snažila napodobit dokumentaci západních institucí. Opravilo v textu neuvěřitelné, do očí bijící jazykové chyby. Ono to není zas tak jednoduché pro cizince napsat dokument v jiném jazyce, aby v něm nebyly okamžitě poznatelné chyby.
Před dvěma dny vystoupil britský premiér David Cameron s varováním, že odchod Velké Británie z Evropské unie by mohl vést k jejímu rozpadu a potenciálně k válce. Idioti ve Velké Británii se tomu posmívali. Já si naopak myslím, že je to velmi vážné a rozumné varování. Nejdu tak dlouho, aby se z britské pozice ztotožnil s posměchem britských pitomců, že válka v západní Evropě je nemožná - jen počkejte, co se stane, až ve Francii zvítězí ve volbách Marine Le Penová, v Německu Alternative fuer Deutschland a v Rakousku Strana svobodných.
Mimochodem, je politováníhodné, jak si čeští pitomci včetně obou Klausů, staršího i mladšího, zadělávají na nové područí pro Českou republiku. ČR má geopolitické místo mezi Ruskem a Německem a vždycky bude muset čelit vlivu obou těchto mocností a bránit se před ním. Zatím, v Evropské unii, měla výjimečnou šanci být svobodnou. V Německu, které samozřejmě má v současnosti na střední Evropu velký vliv, dosud vládly víceméně rozumné a demokratické vlády. S nástupem Alternative fuer Deutschland, kterou idioti jako Klausové tak horečně podporují, se to může velmi změnit.
Obojí destabilizační vlivy, západoevropské ultrapravice i systematické podvracení kvazidemokratického statu quo ve střední Evropě z Ruska, jsou nebezpečné. Rusko je ale slabá velmoc a nedovedu si představit, že by dokázalo zvládnout světovou nadvládu. Evropské státní struktury by měly podnikat kroky proti ruské destabilizaci, i proti ultrapravicové destabilizaci a pokud to nebudou dělat, především středoevropské země spláčou nad výdělkem.
Je nesporné, že zejména od vzniku uprchlické krize se vyjevilo, že velká část obyvatelstva České republiky nejsou demokraté. Zejména alarmující je silný nacionálně socialistický (nacistický) proud v české sociálně demokratické straně. To je nepříjemné překvapení. Defenzivně obranný nacionalismus z devatenáctého století, vyhnání nečeských etnik po roce 1945 a absolutní nezkušenost ohledně poválečných úspěchů multikulturalismu v západoevropských společnostech hrozí vést k vzniku velmi netoleratních, autoritářských a neevropských společností ve střední Evropě. Rusko tomu jistě zpovzdálí napomáhá, avšak představa, že je v tom hlavním hráčem, je myslím opravdu sporná.
Vytisknout11.5. 2016 / Karel Dolejší
V sobotu 7. května zveřejnil Guardian článek ruského zpravodaje Shauna Walkera nazvaný "The day we discovered our parents were Russian spies" (Den, kdy jsme zjistili, že naši rodiče jsou ruští špioni) ZDE. Vypráví příběh bratrů Timofeje a Alexandra...