Prohnilost západní politické třídy a rostoucí ruská agresivita představují smrtící koktejl
11. 5. 2016 / Karel Dolejší
V sobotu 7. května zveřejnil Guardian článek ruského zpravodaje Shauna Walkera nazvaný "The day we discovered our parents were Russian spies" (Den, kdy jsme zjistili, že naši rodiče jsou ruští špioni) ZDE. Vypráví příběh bratrů Timofeje a Alexandra Vavilovů, kteří se narodili coby Kanaďané rodičům vystupujícím jako Donald Heathfield a Tracey Foley. Ve skutečnosti ale šlo o Alexandra Bezrukova a Jelenu Vavilovovou, dlouholeté ruské špiony využívající pro účely krytí jmen Kanaďanů zemřelých v dětském věku.
Rodiče bratrů Vavilovů byli po přestěhování do cílové země, USA, dlouhodobě sledováni FBI - a pravděpodobně v okamžiku, kdy se pátrání otce po "zajímavostech" z prostředí amerických elit přiblížilo k něčemu důležitému, přišlo v roce 2010 během narozeninové oslavy jednoho z bratrů zatýkání. To znovu upozornilo na poněkud pozapomenutý fakt: Mnohé zpravodajské služby na světě používají kromě agentů s diplomatickým krytím jiné, jimž Rusové říkají "ilegálové" - ale pouze sovětské a ruské tajné služby se pustily do programu výchovy vlastních občanů s úkolem usadit se pod falešnou identitou v cizím státě a vydávat se za místní.
Specifik ruských zpravodajských aktivit je ovšem ještě mnohem více. Bývalý pracovník KGB Alexandr Zeleňko například vloni na podzim podrobně vysvětlil, jakým způsobem Moskva již v 80. letech operacionalizovala teorie exilového bělogvardějského generála Jevgenije Messnera do podoby "hybridní války" ZDE.
Messner ve své knize "Теория третьей мировой" (Teorie třetí světové [války]) tvrdil, že studená válka je jen západní iluze, protože 3. světová válka fakticky probíhá - nemá ovšem podobu sebevražedné jaderné apokalypsy, ale povstaleckých operací proti defenzívnímu Západu podporovaných z Moskvy ZDE ZDE.
Zeleňko také z vlastní zkušenosti pracovníka KGB podrobně popsal, jakým způsobem se připravovovala (a připravují) povstání v libovolných státech - nejen v ruském "blízkém zahraničí", ale "v libovolném bodě až po Gibraltar". Celý proces má několik vrstev, přičemž vznik ozbrojených skupin přichází až úplně nakonec.
První krok: Je třeba zajistit v zemi podporu výuce ruštiny (jazyková matrice) - "ať je to Československo, nebo Jemen". Tím je splněn základní předpoklad pro úspěšnou propagaci ruské kultury a mentality. Nastupuje podpora propagace ruského baletu nebo literatury, toho nejlepšího z klasické kultury. Jde nyní o to, aby inteligence v malém družebním městě například kdesi v Portugalsku nejprve založila jen kroužek příznivců díla A. P. Čechova. Na kulturní základ jsou ale později přidávány organizační momenty.
Druhá úroveň se týká získávání lidí, kteří s ruskými zájmy a cíli v zemi sympatizují bez toho, aby se sami stali agenty. Lidé, kteří v Rusku vystudovali, "ten kdo sám přišel, načetl si Gumiljova", se stávají informačními uzly ve zpravodajské válce, aniž o tom vědí.
Do takto připraveného prostředí se teprve nasazují prvky třetí úrovně: Bojové oddíly. V Portugalsku by vykonavatelům bylo například řečeno, že mají v případě potřeby bránit zemi před hypotetickými pohrobky diktatury generála Salazara, v současném Německu nebo ČR se samozřejmě hovoří o potřebě obrany před "majdanem", uprchlíky, před "fašismem". Na deklarovaný účel obdrží místní kontakt finanční prostředky, výcvik nebo instruktory ZDE ZDE ZDE.
Vzniká mnohoúrovňová ilegální struktura, která vyrůstá z perfektně legálních a kterýmkoliv neinformovaným pozorovatelem těžko kritizovatelných kořenů. Chcete snad napadat propagaci ruského baletu, Gumiljova, Alexandrovců? To jste se asi zbláznili! Že přesně odsud nakonec vyrůstají extrémistické struktury propagující postoje a názory neslučitelné s demokratickým uspořádáním, připravující ve vlastní zemi ozbrojené akce proti vládě? Dejte si mokrý hadr na hlavu!
Ruský ideolog Alexandr Dugin ve svých "teoriích" dovolávajících se mimo jiné zmíněného Gumiljova systematicky opakuje, že "eurasijští" Rusové jsou údajně i psychologicky, mentalitou zásadně odlišní od "atlantické" Evropy. Také Zeleňko hovoří o uvedeném rozdílu, pochopitelně s opačnými znaménky. V "ruském světě" nejde o to, aby zákony garantovaly lidská práva, zákon je zde totiž pouze projevem vůle vládce, kdežto poddaní proti němu žádná práva nemají. Slovo silného vládce je to vůbec nejdůležitější. Kdo se dovolává práva a spravedlnosti, přiznává, že nemá dost moci vynutit si svou vůli silou - je to z pohledu eurasijské mentality ubohý lůzr a slaboch. Máte pak dvě možnosti, jak se postavit k nositelům zmíněné mentality: Buď se bez výhrad podrobit jejím nárokům a očekáváním, nebo se stát nepřítelem. Další varianty takové psychologické založení vylučuje. Zejména jakoukoliv rovnoprávnost při zachování rozdílů. Trváte na rozdílech, na vlastní suverenitě a politické tradici, chcete o vlastní zemi rozhodovat bez ruského vměšování? Nemožné, pohrdnout o své vůli široce rozevřenou ruskou náručí je absolutně vyloučeno. Jste jistě jen podlý agent západních imperialistů! ZDE
Rusko vede proti Západu prostřednictvím kremelských médií velkorysou propagandistickou válku, neskutečně primitivní a neetickou, jakou by západní média nikdy "nezkousla". A Západ v ní prohrává nejen proto, že Obamova administrativa, vlády Angely Merkelové nebo Bohuslava Sobotky na nepřátelské aktivity tvrdošíjně odmítají sebeméně reagovat. Po kauzách WikiLeaks a Snowden znamenajících rezignaci na princip ověřování z nezávislého zdroje spadly standardy západní žurnalistiky čelící finanční krizi a odlivu zájmu inzerentů na nebývale ubohou úroveň. A jak upozorňují Anne Applebaum a Edward Lucas ZDE, nahrává tomu i alarmující úpadek transparence a systematické zneužívání žurnalistiky ze strany Bílého domu.
Studie zveřejněná AP ukazuje, že Obamova administrativa je historickou rekordmankou v utajování informací a systematicky neplní nároky zákona o svobodném přístupu k nim. 77 % všech žádostí občanů a organizací o informace ze strany státu za Obamy skončilo vydání cenzurovaných záznamů nebo jednoduše nulovým informováním ZDE.
Souběžně s tím Bílý dům pod taktovkou prezidentova poradce Bena Rhodese vedl prostřednictvím nastrčených "nevládních" organizací a ochočených mediálních aktivistů rozsáhlou dezinformační kampaň týkající se projektu jaderné dohody s Íránem. Dezinformační kampaň, která oponenty problematické dohody systematicky očerňuje coby "pravičáky" a "válečné štváče" - jako by existovaly jen varianty podepsat libovolně nevýhodnou či vyloženě špatnou dohodu, nebo zahájit vojenský útok na Írán, nikoliv například možnost upravit a prodloužit stávající režim sankcí - zaujala místo plnohodnotné a legitimní debaty o výhodách a nevýhodách projektu. Je nanejvýš ironické, že taková ostudná praxe se ve skutečnosti velmi podobá modu operandi kremelské propagandy ZDE.
Obamova administrativa ale systematicky zatajovala klíčové informace a podváděla i na řadě jiných polí. Jedním z nich se stala i "válka proti islámskému státu" v Iráku a Sýrii, jejíž mnohem méně úspěšný průběh, než jaký je pro Obamu přijatelný, byl cenzurován již na úrovni zpravodajských analýz CENTCOMu ZDE. Odsud pak i do médií a k veřejnosti proniká vždy jen patřičná porce povinného optimismu.
Prostředí, v němž absentuje transparence a administrativa megalomaniakálního patologického narcisty ZDE přesvědčeného o vlastní genialitě ZDE pohrdá občany, které se snaží místo poskytování věcných informací jen vodit za nos, představuje nejúrodnější půdu pro hoaxy a konspirační teorie šířené ruskou propagandou, upozorňují Applebaum a Lucas. Jestliže občan začal věřit, že mu politici neustále lžou a podstatné informace účelově zamlčují, je na nejlepší cestě uvěřit rovněž v podvodnost veškerých demokratických hodnot - a navrch v přízrak sionistického, fašistického, bilderberského, zednářského, iluminátského či muslimského spiknutí s cílem ovládnout svět. Takto zcyničtělý volič nemá pak žádný problém preferovat třeba i demagoga typu Donalda Trumpa.
Bez ohledu na to, jak interpretujete ekonomické výsledky působení Obamovy administrativy, samotný fakt, že vůbec existuje reálná možnost zvolení Donalda Trumpa, ukazuje, že velmi mnoho Američanů pokládá dosluhujícího prezidenta za vrcholně neúspěšného a dožaduje se radikální změny téměř za jakoukoliv cenu. A pokud Trump zvítězí, půjde o katastrofu ještě o něco větší, než když vyhraje krvežíznivá ZDE patologická lhářka ZDE skladující protizákonně klasifikované informace na nezabezpečeném soukromém serveru doma na toaletě.
Západ je ohrožen mnohem více, než si mnozí blazeovaní příslušníci jeho středních vrstev dokáží připustit. Kromě jiného došlo během osmi let Obamovy vlády k neuvěřitelnému prohloubení krize legitimity institucí, zatímco souběžně Moskva stupňuje podvratné operace na úroveň nevídanou přinejmenším od poloviny 80. let. Prvním předpokladem řešení jakékoliv krize však je přiznat si, že vůbec existuje. Nemá cenu snažit se hájit symboly nehájitelného. Zastánci demokracie se musejí rozhodně distancovat od odcházejícího amerického prezidenta a stylu vládnutí, který reprezentuje - a současně trvat na tom, že je nezbytné patřičně čelit i ruské zpravodajské ofenzívě. Jistě ne zákazem výuky ruštiny nebo vyřazením knih ruských autorů z veřejných knihoven; ale například "spanilé jízdy" Alexandrovců či Nočních vlků už patří do poněkud jiné ligy, nemluvě ani o tak specifické aktivitě, jako poskytování ruského vojenského výcviku občanům evropských států.
Vytisknout11.5. 2016 / Jan Čulík
Článek Karla Dolejšího, varující před systematickým úsilím Putinovy mafie ovládnout svět, je svým způsobem velmi český. Nemohu se identifikovat s šovinisticky antiruskými postoji mnoha Čechů, vyjadřovaných často na Facebooku lidmi, kteří ani netu...