Chodit na procházky je škodlivé!

24. 4. 2016 / Jan Sláma

Vím ovšem, že ani ta Botanická zahrada se nespravuje sama, ale vyžaduje práci řady lidí a ti lidé chtějí bydlet a jíst, a tak potřebují nějaký plat či mzdu. Alespoň v současných poměrech daných kapitalistickým společenským řádem.

Popovídali jsme si s paní pokladní a dospěli k názoru, že symbolické vstupné by šlo opět zavést, ale musel by se najít nějaký sponzor. Kdyby třeba některý z našich milionářů, či miliardářů, tedy majitelů více než tisíce milionů korun (poznámka na vysvětlenou), byli ochotni něco z nashromážděného mamonu pustit ve prospěch těch obyčejných lidí. Tu poznámku na vysvětlenou jsem napsal proto, že my ostatní lidé dost dobře nechápeme, proč někdo tak zbytečné a v podstatě nepoužitelné peníze hromadí.

Jednou jeden takový, na zvědavý dotaz odpověděl, že ho to baví. Asi něco jako sbírat známky nebo škatulky od zápalek.

Tito lidé a nemyslím jen ty s bydlištěm v ČR, jsou pro lidskou společnost v podstatě škodliví. Ve světě vytvářejí jakési dynastie trubců, kteří nepracují, často ani nikdy nepracovali, a teď už všechno mají nač si jen mohli vzpomenout. Žaludek mají jen jeden a pokud neprovozují podobné praktiky jako jeden začínající boháč, který prý, jak jsem se dočetl, se nacpal svým oblíbeným jídlem, pak ho šel vyzvracet, aby se mohl rozkoši z jedení věnovat znovu. Podobně, jak známo, i na hrob stačí dva čtvereční metry. Ale králové a faraoni se nespokojili s ničím menším než je pyramida.

Je sice pravda, že moderní technologie myslí i na tyto zvláštní skupinky obyvatel a plánují pro ně výlety do vesmíru a podobné jiné pochoutky, aby své peníze mohli utratit. Kdyby je v tom vesmíru zapomněli, nic by se asi nestalo.

Tedy od této skupiny obyvatel asi nahrozí, že by sponzorovali nějaké kulturní akce pro lidi a pro seniory už vůbec ne.

Mohl by snad stát ze státního rozpočtu vyčleňovat nějakou sumu, která by starším lidem umožnila při jejich nuzných příjmech alespoň občas se cítit lidmi? Odpovím si sám – nemohl! Udělal už dost, když seniorům zvýšil důchod o celých 40,-Kč měsíčně. A musí zvyšovat platy lékařům, aby nešli do Německa, policistům, aby nás ochránili před teroristy a vojákům, aby nás zaštítili před nebezpečím z východu. Musí nabrat spousty nových úředníků, aby nás ochránili před zloději, kteří by nám vybrané daně nejraději rozebrali.

Takže zapomeňme!

Pánové a dámy z ODS a TOP 09 kromě všeho, při každé vhodné příležitost, neopomenou lkát nad zrušením poplatků ve zdravotnictví. Zrovna nedávno pan Fiala si posteskl, jak ty peníze velmi chybí, zvláště když si na poplatky lidé tak pěkně zvykli.

Ty počty jsou vůbec velmi zajímavé. Připomeňme si že 1% je stý díl z celku. Jetliže cílem Sociálně demokratické strany a snad i celé vlády je umožnit zvýšení důchodů až o 2,9% jak v Otázkách V.M. říkal pan premiér, pak při průměrném důchodu 11 tisíc Kč (který ovšem zdaleka nemají všichni), by se důchod mohl zvýšit až o cca 300,-Kč. Tedy maximum u důchodců by činilo asi 11 300,-Kč.

Procenta a počty platí i u jiných kategorií. Tak u lékařů se dle pana premiera letos příjmy zvýší o 5% a příští rok o celých 10%. Při průměrném platu lékařů 60 000,-Kč (zdroj ÚZIS) by se mohl jejich příjem příští rok vyšplhat na 72 600,-Kč.

Porovnáním vidíme, že měsíční příjem důchodce by se mohl zvýšit o 300,-Kč zatím co u lékaře o 12 600,-Kč. Tedy lékař dostane v porovnání s důchodcem 42x více.

Jak to bude u dalších státem preferovaných profesí, si každý může spočítat sám.

Sociální politika našeho státu je zvláštní. Je cíleně vytvářena množina výborně placených určitých skupin obyvatelstva, zatímco ti další se neustále propadají do zadních řad. Zde opět musím upozornit na nepoměr mezi příjmy učitelů a výše uvedeného lékařského stavu. Ze zkušenosti vím, že náročnost pedagogické práce, zvláště na některých školách si nezadá s vysilující prací při náročné operaci. Zde alespoň obvykle pacient zdravotní personál neuráží a neohrožuje.

U lékařů jsem se pozastavil u jejich, na naše poměry, vysokých příjmů. Proč ale tak extrémní nárůst nevidíme u středního zdravotního personálu? Není to prostě tím, že jejich odchod do zahraničí není tak hrozivý jako u lékařů? Pokud jsem se trefil, pak je zřejmé, že soustavné vydírání vlád možným odchodem splnilo záměr. Ale pozor! Je předpovídána zvyšující se migrace z Ukrajiny. Už teď u nás žije a pracuje řada lékařů a další budou přicházet. Zaplní migranti místa chybějících lékařů, třeba v pohraničí ? A usadí se u nás i sestřičky z východu? Nám to samozřejmě prospěje. Na Ukrajině ale možná budou stát před nemocnicemi fronty. To ale EU jistě moc nezajímá.

Jak známo, tak důležitý prvek fungující ekonomiky je i spotřeba obyvatelstva. Vytvářením vysoce příjmových vrstev obyvatel s relativně malým počtem jedinců a soustavným příjmovým propadem velkého množství obyvatel, vnitřní spotřebu ekonomiky vůbec nepodporujeme. Přímo naopak. Je přeci jasné, že důchodci stěží poplatí základní životní potřeby, které se cenově ještě soustavně zvyšují. Určitě si nebudou kupovat nová auta, jezdit na drahé dovolené nebo si pořizovat luxusní zboží. Čili odtud nějaké roztáčení ekonomiky zvyšováním vnitřní spotřeby nehrozí.

Ta příjmově privilegovaná část obyvatel už zase vše má nebo zakrátko mít bude. Pak se stane tím čím jsou na začátku zmiňovaní extremně bohatí lidé a začne nepoužitelné peníze hromadit, ukládat je kamsi do bezpečí, kde ale pro lidstvo nemají žádnou cenu.

Pan premiér má asi pravdu, když hovoří o nutnosti zvyšovat mzdy a platy. Patrně cítí nebo možná ví, že je to jediný způsob jak zabránit zhroucení stávajícího systému. Bohužel prostředků k tomu mnoho nemá. Zaměstnavatelé se brání zuby nehty, a tak možnosti jsou pouze u státních zaměstnanců s nadějí, že se ostatní, se skřípěním zubů, postupně přidají.

To, že píšu o velkých příjmových rozdílech mezi skupinami obyvatel, může ta vysoce příjmová nazvat kyselými hrozny. Ano, něco málo seniorům a dalším příjmově jim na roveň postavených, by jistě usnadnilo jejich život. A též pomohlo ekonomice. Ale upřímně, mít takový příjem jako zmiňovaní lékaři, tak vůbec nevím co bych si počal s takovými penězi. Měl bych jen dilema komu nebo na co je věnovat.

Kam že mne to v těchto úvahách přivedla procházka po krásách našeho hlavního města? Že by k pocitu o jejich škodlivosti?

Vytisknout