Ultrajemný prach škodí zdraví

9. 9. 2014

"V Praze a v Brně jsem doposud naměřil významně vyšší znečištění ultrajemným prachem než na srovnatelných lokalitách v Berlíně nebo v Kodani. Jde o míru znečištění, která může představovat významné zdravotní riziko," uvedl Kaare Press-Kristensen, expert Dánské ekologické rady a dodal: "Byl jsem informován, že město Praha připravuje jako první město v České republice zavedení nízkoemisní zóny, jakou mají už mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku. Určitě bych takovou zónu Praze doporučil, neboť omezuje vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Proto, aby zóna pomohla situaci v Praze zlepšit, je potřeba mít zónu dostatečně velkou, zajistit efektivní kontrolu dodržování pravidel v zóně a neznehodnotit nízkoemisní zónu příliš velkým počtem výjimek. Dalším vhodným a v Dánsku osvědčeným nástrojem pro čistější ovzduší je zavádění prachových filtrů u vozidel s dieselov& yacute;m motorem, např. u autobusů, nákladních vozidel, stavební mechanizace."

"Kodaň a další dánská města také podporují maximální využití městské cyklistiky. Cyklisté totiž nejen pravidelným pohybem pracují na udržení svého zdraví, ale omezuje se také počet automobilů ve městě. Nedochází tak k emisím škodlivin nebezpečných pro lidské zdraví, a snižují se i emisi škodlivin podílejících se na globální změně klimatu jako black carbon nebo oxid uhličitý (CO2). Kodaň má ambici stát se do roku 2025 tzv. uhlíkově neutrálním městem v Evropě a systematické podpora cyklistiky je tedy jen jedno z mnoha opatření klimatické ;ho plánu, který kodaňská radnice přijala už před pěti lety," uvedl Lars Kjellberg, zástupce dánského velvyslance v České republice.

"Měřili jsme velice jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000-krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory," uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví dodal: "Velice jemné prachové částice (PM0,1) jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí". Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vloni zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů, přičemž však Praha neplní ani stávající limity, ani stávající doporučeného hodnoty WHO. Nově doporučila WHO také zavést měření počtu ultrajemných prachový ch částic a stanovení limitů pro ně." (3)

Poznámky pro editory:

(1) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.

(2) Ing. Kaare Press-Kristensen, HD(A), PhD. je expert Dánské ekologické rady (Det Økologiske Råd), který přednášel problematiku znečištění ovzduší 10 let na Dánské technické univerzitě (DTU). Má zkušenosti s emisemi nebezpečných prachových částic z automobilů, nesilniční mobilní mechanizace (stavební mechanizace atd.), lodí, letadel a lokálních topeni šť. Měřil znečištění na mnoha místech Dánska, ale také v řadě dalších evropských měst. V rámci Dánské ekologické rady pracoval na projektech pro Dánskou agenturu pro životní prostředí, Dánskou energetickou agenturu, Dánskou dopravní agenturu, město Kodaň, letiště v Kodani a Aalborgu, kodaňské metro atd.

(3) WHO - Review of evidence on health aspects of air pollution, 2013

Tabulky s hodnotami naměřeným v Praze, v Brně a v dalších evropských městech

Vytisknout