Estonský rozvědčík byl zatčen při "ruském nájezdu přes hranici"

8. 9. 2014

Únos Estona Kohvera ruskými vojáky se považuje za zvlášť provokativní, protože k němu došlo pouhé dva dny poté, co americký prezident Barack Obama navštívil Estonsko a ujistil pobaltské země, že Spojené státy podporují bezpečnost svých spojenců v NATO tváří v tvář ukrajinské krizi.

Bezprostřední reakce vlády v Tallinnu však byla umírněná. Ta páteční incident bagatelizovala v naději, že jde o akci místních ruských velitelů, mnozí z nichž se často právě na pašování zboží přes hranici podílejí.

Ředitel organizace Kapo, Arnold Sinisalu, vydal prohlášení, že únos zřejmě nebyl politicky motivovaný. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, napsal na Twitteru, že "Kapo, jako FBI v USA, se zabývá jak kontrarozvědnou činností, tak organizovaným zločinem. Jen v některých místech jsou totožné."

Avšak Estonec byl odvezen do Mosky a tam předveden před televizními kamerami. Ruská tajná policie FSB tvrdila, že Kohver byl chycen na ruském území a byl obviněn ze špionáže.

Kadri Liik, výzkumník v Evropské radě pro zahraniční vztahy, uvedl: "Soudím, že šlo o pašování zboží přes hranici, které organizovala ruská rozvědka, což by nebylo tak neobvyklé. Je možné, že Kohver narušil určitou podnikatelskou dohodu, ale pokud šlo o podnikání, je zjevné, že mělo vazby na Moskvu."

Otázka Kohverovy budoucnosti se nyní velmi pravděpodobně změní v nátlak Ruska na Estonskou, které minulý týden vyhlásilo, že rádo vybuduje novou základnu NATO.

Na tom, že Estonsko a Rusko proti sobě provádějí výzvědné operace, není nic nového. Prezident Ilves nedávno tvrdil, že Estonsko za posledních pět let odhalilo čtyři ruské špiony na svém území. V roce 2008 bylo zjištěno, že vysoký bezpečnostní činitel na estonském ministerstvu obrany, Herman Simm, je ruský agent. Za poslední dva roky odhalilo Kapo ve svých řadách další dva ruské agenty.

Avšak Kohverův únos naznačuje, že ruská tajná služba FSB začíná používat nových metod.

"Nevím o žádném jiném incidentu, kdy byl cizinec unesen z cizího území. Unést rozvědčíka ze země NATO na cizím území je bezprecedentní," uvedl Kross. Nicméně dodal, že Kohverovy by nepomohlo, kdyby Estonsko z této věci dělalo mezinárodní skandál, vyřešit se to podle něho musí bilaterálně.

Marko Mikhelson, předseda zahraničně politického výboru estonského parlamentu, souhlasil, že není v zájmu Estonska z toho vytvořit mezinárodní krizi. Dodal: "Zdá se mi, že Rusové se z toho snaží udělat větší skandál. Nechci spekulovat o tom, co mají za lubem, ale nezapomínejte, že oni podnikají akce, které ovlivňují suverenitu jiných zemí. Avšak my řešíme problematické otázky s Ruskem už léta. Nemyslím, že je třeba větší akce. Ale posílíme hranici a budeme mít oči otevřené."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout