Putinova obratná akce ohledně Sýrie vedla k Obamově porážce

12. 9. 2013

Putinův neočekávaný návrh, aby Sýrie vydala své chemické zbraně mezinárodnímu společenství, naprosto porazil Obamu, který se politicky vmanévroval do slepé uličky. Odzbrojen byl Bílý dům, nikoliv Assad. Bílý dům to přitom vůbec neočekával.

Navzdory opožděnému tvrzení, že se o návrhu, aby se Sýrie vzdala svých chemických zbraní, hovořilo už déle než rok, faktem je, že Putin dokonale načasoval svou akci a návrhu se zmocnil - a okamžitě pro něj získal podporu od Sýrie, od Íránu, od OSN a od evropských spojenců, pro něž to bylo ulehčením.

Tváří v tvář drtivému odporu proti vojenské intervenci od americké veřejnosti a také téměř jisté porážce v Kongresu přistoupil Obama na ruský návrh s téměř trapnou horlivostí. To, že bývalí zbrojní inspektoři OSN varují, že soustředění syrských chemických zbraní uprostřed občanské války v Sýrii je zřejmě nerealizovatelné, americký prezident v této chvíli své nejvyšší úzkosti zjevně pominul - a ignoruje ho i Putin při své cynické manipulaci ve světové politice.

"Putinovým cílem je hrát o čas, odkládat řeči o vojenské intervenci co nejvíce, protože čím víc se mu podaří je oddálit, tím méně pravděpodobné budou," konstatoval Philippe Moreau Defarges z Francouzského ústavu mezinárodních vztahů. "Klobouk dolů před Rusy, ti lidé jsou dokonalí diplomaté. Putin a Assad toto kolo vyhráli stoprocentně."

Pro americké konzervativce, kteří chtěli zaútočit na Assada a podpořit vzbouřence, je záchrana Obamy nenáviděným Putinem dvojnásobně odporná. Je to pro ně téměř spiknutí zrady.

Peggy Noonanová, bývalá autorka Reaganových projevů, zuří: "Obama musí vědět, že je ten návrh absurdní. Bashar Assad se ve válce nevzdá všech svých skrytých zbraní. Ale bude to trvat dlouhou dobu, týdny, měsíce, než začne být zjevné, že je to celé absurdita. A to je všechen ten čas, který americký prezident potřebuje. Protože během času syrská krize pomine. Obama sice bude hovořit o tom, že možnost vojenské intervence zůstává na stole, ale ve skutečnosti se zachytil záchranného lana, měl štěstí, že mu ho hodili."

Pravicový komentátor Max Boot také napsal sžíravě: "Tohle není seriozní alternativa k vojenskému zásahu. Je to také odvedení pozornosti od skutečného problému - jímž nejsou Assadovy chemické zbraně, ale pokračující existence Assadova režimu."

Někteří američtí levičáci jsou také šokováni. Bill Keller, bývalý editor New York Times, sestavil seznam všech výhod, které z toho poplynou Putinovi a Rusku, pokud jeho snaha zabránit americké invazi do Sýrie bude úspěšná.

"Zdržel a zřejmě neutralizovat hrozbu svému darebáckému příteli Assadovi, že bude zasažen americkými raketami za to, že plynem usmrcoval vlastní lidi. Snížil už tak malou pravděpodobnost, že se Spojené státy pokusí o změnu rovnováhy v syrské válce. Zvuk, který slyšíte, je exploze hlavy Johna McCaina. Obama dále zdemoralizoval syrské hnutí odporu a posílil v něm džihádistické radikály tím, že dokázal, že americké červené čáry nic neznamenají," napsal Keller.

Putinova obratná intervence zřejmě přinese výrazný prospěch ruským zájmům. Tím, že Putin vnutil Radě bezpečnosti OSN znovu jednání o syrské krizi, se zmatenou pomocí francouzského prezidenta Holanda, vytvořil dojem, že Putin podporuje systém OSN a mezinárodní právo, zatímco Spojené státy se pokusily jednat neodpovědně a bez respektu pro mezinárodní společenství.

To je skutečně ironické, protože Rusko už déle než dva roky blokuje efektivní zásah OSN. Avšak Číně a dalším zemím BRICS se to bude velmi líbit.

Stejně se jim bude líbit úspěch Ruska při obraně zásady, že se nesmí zasahovat do vnitřních záležitostí suverénních států. Po Afghánistánu, Iráku a Libyi je Moskva rozhodnuta zabránit tomu, aby se Sýrie stala obětí potrhlých západních osvoboditelů. Ze zjevných důvodů je to také populární mezi politiky třetího světa.

Další prospěch pro Putina: Assadova Sýrie je hlavním arabským spojencem Ruska, je baštou ruského vlivu na Blízkém východě. Rusko tam má jedinou vojenskou základnu mimo hranice bývalého Sovětského svazu. Putinovi se nyní podařilo s bezděčnou Obamovou spoluprací zachránit a posílit tento vztah. Ponížil amerického prezidenta, což je vždycky dobrý výsledek pro ruské nacionalisty. A pokud se tohle Putinovi podaří, ruský nárok na obnovený status supervelmoci a rivala USA bude posílen, stejně jako Putinova pověst globálního státníka a nikoliv sprostého autokrata, který řídí utlačitelskou ruskou "řízenou demokracii".

Obama se, jak je dobře známo, pokusil obnovit vztahy s Ruskem. Putin ho odmítl. Nyní Putin obnovil vztahy s USA svým vlastním způsobem. Bude očekávat vděk. V celé řadě otázek, od protiraketové obrany, přes Írán a lidská práva až po dodávky energie, bude Putin od nynějška o hodně tvrdohlavěji prosazovat své zájmy než dosud.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout