Nejnovější informace o skandálu Prism

Rusko by bylo ochotno uvažovat o politickém azylu pro Snowdena

11. 6. 2013

• Rusko je ochotno uvažovat o udělení politického azylu Edwardu Snowdenovi. Uvedl to ruský podnikatelský deník Kommersant a citoval mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. "Pokud takovou žádost obdržíme, budeme o ní uvažovat," řekl Peskov. Snowden je stále v Hongkongu, ale přestěhoval se do bezpečnějšího hotelu. V důsledku tamějšího nedávného soudního rozhodnutí bude mít zřejmě Snowden určité množství času, pokud zažádá v Hongkongu o azyl. Aktivisté na Islandu činí přípravy, pokud by Snowden chtěl zažádat o azyl tam.
• American Civil Liberties Union (Americká unie pro občanské svobody) žaluje americkou vládu, aby přestala sbírat telefonní metadata a dosud nashromážděná data vymazala. ACLU v žalobě obviňuje americkou vládu, že porušila americkou ústavu tím, že sbírá data o lidech, kteří nejsou podezřívaní z žádného trestného činu. Případ by mohl u amerického Nejvyššího soudu zabránit provozu agentury NSA. "Americká ústava nedovoluje dohled nad občany, kteří nejsou podezřívaní z žádného trestného činu," konstatoval Alex Abdo, právník projektu ACLU, zabývajícího se státní bezpečností.
• Mark Zuckerberg sdělil akcionářům Facebooku, že jeho firma aktivně nespolupracuje s americkými státnímu úřady na sbírání dat a brání se tomu vytvářením bezpečnostních záruk.
• Firma Google požádala americkou vládu, aby směla zveřejnit "počet přijatých a splněných vládních žádostí o informace". Google si v něm stěžuje, že už patnáct let buduje důvěru u svých zákazníků. Tvrzení v tisku, že to, že Google plní žádosti americké vlády o informace, poskytlo americké vládě neomezený přístup k jeho datům, jsou "prostě nepravdivá". Proto firma Google žádá americkou vládu, aby směla zveřejnit, kolik žádostí o informace od americké vlády splnila.
• Nadstranická skupina osmi amerických senátorů v úterý navrhne zákon, který donutí americkou vládu, aby odhalila, jak interpretuje zákony, podle nichž dochází k masového šmírování obyvatelstva. Zákon má vládu donutit, aby zveřejnila, jak soudy FISA rozumějí paragrafu 215 Vlasteneckého zákona (Patriot Act), který vláda cituje jako základnu pro sbírání metadat o telefonních rozhovorech milionů Američanů, a paragrafu 702 dodatku zákona FISA z roku 2009, který vláda cituje jako právní zdůvodnění masivního šmírování občanů na internetu. Zdroj: ZDE
• Britské výzvědné agentury loni vznesly tisíce požadavků o informace ohledně soukromých komunikací prostřednictvím softwaru firmy Microsoft. Počet požadavků na informace o rozhovorech uskutečněných prostřednictvím Skypu daleko předčil počet amerických požadavků. V roce 2012 požádala Británie ve 1268 případech o informace o telefonujících osobách prostřednictvím Skypu, o jejich jménech, adresách, podrobnostech emailových účtů a vytočených telefonních čísel. Byla to čtvrtina všech světových žádostí o tyto informace. Žádosti pocházely od britské policie a výzvědných služeb. Spojené státy vznesly 1154 žádostí a německé a francouzské výzvědné služby patří k nejčastějším pěti uživatelům přístupu k datům společnosti Skype zadními vrátky. Německo vzneslo 686 žádostí a Francie 402. Firma Microsoft, která provozuje Skype, obdržela v roce 2012 více než 75000 příkazů, aby státním orgánům předala informace o volajících osobách. Týkaly se 137 000 uživatelů. Podrobnosti v angličtině ZDE
• Obamova vláda v pondělí nenaznačila, jaké jsou její úmysly se Snowdenem. Bílý dům však uvedl, že jeho odhalení vyvolala "vhodnou debatu" a naznačil, že zřejmě podpoří novelizaci amerického Patriot Act, Vlasteneckého zákona, schváleného r. 2001, který, jak tvrdí Bílý dům, dává legální rámec špehování, které provádí americká NSA. "Pokud by vznikla v Kongresu debata o změnách v Patriot Act, pan prezident by to zkoumal," řekl mluvčí Jay Carney. "I když tento způsob diskuse není ničím, v co jsme doufali, přesto bychom byli rádi, aby se ta debata uskutečnila."
• Barack Obama čelí rostoucí domácím i zahraničním reakcím proti špehovacím programům USA. V Evropě dala najevo německá kancléřka Angela Merkelová, že bude důrazně požadovat od Obamy vysvětlení během summitu v Berlíně příští týden, náměstkyně šéfa Evropské komise Viviane Reding bude o této záležitosti hovořit s americkými činiteli v pátek v Dublinu. Zdůraznila, že "jasný právní rámec pro ochranu osobních dat není luxusem ani překážkou, ale základním právem." Peter Schaar, německý federální komisař pro ochranu osobních dat uvedl, že je nepříjatelné, aby měly americké úřady přístup k datům evropských občanů. Jeho italský protějšek Antonello Soro zdůraznil, že shromažďování dat "by v Itálii nebylo legální". Rozsáhlé špehovací praktiky byly odsouzeny v Bruseu jako "vážné riziko" ochraně dat a právům občanů.
• Human Rights Watch upozorňuje, že Snowden není v Hongkongu v bezpečí. Poukazuje na to, že Hongkong r. 2004 spolupracoval se CIA a vydal do USA libyjského disidenta Sami al-Saadiho, který tehdy bojoval proti Kaddáfímu. Po příjezdu do Hongkongu byl al-Saadi zatčen britským výzvědným důstojníkem a CIA a MI6 pak deportovaly aktivistu do Libye, kde byl mučen a odsouzen k smrti. Koncem loňského roku zaplatila Británie příbuzným al-Saadiho odškodné ve výši 2 milionů liber (60 milionů Kč).
• Hongkongský Klub zahraničních korespondentů vydal prohlášení, že Snowdenův případ bude zkouškou, do jaké míry brání hongkongská vláda svobodu projevu a svobodu tisku.
• Firmy Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple čelí krizi nedůvěry zákazníků poté, co vyšlo najevo, že zpřístupnily data svých zákazníků americké NSA prostřednictvím programu Prism.
• Pokud chcete pracovat pro neuvěřitelně rozsáhlý americký špehovací průmysl, neposílejte svůj životopis CIA, ale stovkám soukromých firem, které poskytují výzvědným agenturám technologické a logistické zázemí. Určitě tak vyděláte daleko více peněz, píše Spencer Ackerman.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout