Smutný den v židovské historii

11. 6. 2013 / Štěpán Kotrba

Yoram Kaniuk, slavný, ale nesmírně kousavý izraelský spisovatel a tvrdý kritik své země, zemřel v sobotu 83 let na rakovinu kostní dřeně ve svém rodném městě v Tel Avivu.

V mládí byl spolu s Jicchakem Rabinem členem židovského podzemního hnutí - elitních úderných jednotek Palmach (akronym Plugot Machac, hebrejsky פלוגות מחץ), což byla součást podzemní armády - Hagany, poté bojoval ve válce za izraelskou nezávislost v roce 1948 . V roce 2010, pak Kaniuk vydal knihu "1948". Během let napsal "Adamovo vzkříšení," "Himmo, král Jeruzaléma", "Houpací kůň", "Poslední Žid", "Jeho dcera", "Post Mortem", či "Poslední Berlíňan". V roce 2009 v rozhovoru s Haaretz, Kaniuk řekl: "Já nejsem "náš spisovatel", já jsem "svůj spisovatel".

V květnu 2011, Kaniuk požádal izraelské ministerstvo vnitra, aby změnilo jeho náboženský status z "židovský" na "žádné náboženství." Nechtěl mít nic společného se "židovským Íránem" a před právníky položil zásadní problém, zda Žid může nevěřit v Boha. V říjnu 2011, soudce okresního soudu jeho návrh schválil. Stovky jiných Izraelců mají v úmyslu udělat totéž co on, a ivrit získala nové sloveso - lehitkaniuk.

Plénum Knesetu projednávalo jeho prokletí Netanjahuovy vlády na demonstraci lékařů v Tel Avivské nemocnici Ichilov, kde řekl: "Jste báječní lidé, zachránili jste mi život a snažíte se zlepšit situaci izraelského zdravotnictví, náleží vám vše, ale jméno této vlády nechť je vymazáno." "Jméno nechť je vymazáno" je přitom klatba ימך שמו - jimach šemo, používaná k prokletí takových osob, jako Hitler, Haman nebo k zahlazení vzpomínku na Amaleka. Kaniuk daroval své tělo vědě. "Ať ze mě mají mí potomci prospěch", komentoval toto rozhodnutí...

Kaniuk vydal 17 románů, memoáry sedm sbírek povídek, dvě knihy esejů a pět knih pro děti a mládež. Jeho knihy byly publikovány ve 25 jazycích. V Česku mu nevyšla žádná kniha...

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.6. 2013