Socialismus se zvířecí tváří

23. 4. 2013 / Milan Kohout

Takže, jestli i náš takzvaný "socialismus s lidskou tváří" z šedesátých let chtěl pokračovat s plánem růstu, aby občanstvo neprotestovalo proti idee společenského vlastnictví produkčních prostředků, tak si myslím, že to byla také nesmyslná myšlenka.

Dnes je jasné, že jsme jediný zvířecí druh, který dokáže svojí činností zničit životní prostředí na celé zeměkouli. Na takový úkol jsou krátké i kobylky, ať by se snažily sebevíce.

Čili zvířata se svým přístupem k životnímu prostředí na zeměkouli by nám měla být příkladem. Měli bychom se poučit od většiny zvířecích druhů, našich "spolu-lidí", a najít socialismus, který by respektoval limitovanost prostoru, ve kterém žijeme, a jen únosně recykloval biohmotu a suroviny, které máme k dispozici.

Navrhuji proto model "socialismus se zvířecí tváří".

Takový model je samozřejmě velmi těžké prosadit zvláště v civilizaci postavené na zrůdných náboženských filosofických základech, kdy se lidé považují za syny či švagry, neteře, tety, či strýce jakéhosi fiktivního boha. Každý asi zná onu úsměvnou báchorku o člověku, údajném synu božím, který takzvaně obětoval své lidské tělo, nechal si ho vědomě přibít na nějaká prkna a pak zase odlétl do nebe, aby zasedl vedle boha-svého otce a jakéhosi ducha svatého, cokoliv si lze pod tím představit... Nesmějte se prosím, sta miliony lidí takové kravině upřímně věří.

Pasování lidí na příbuzné bohů je něco extrémně nebezpečného a vytváří to mezi nimi zvrhlý názor, že jsou vyčleněni ze zvířecí říše a jsou jakýsi vyvolený živý organismus, který si musí schovávat své pyje a vagíny pod neprůhledné látky a páří se tajně ve skrytu svých podnikatelských vilek v satelitních městech, zatímco má právo vydrancovat celou zeměkouli.

Vždy si ve spojitosti s tím vzpomenu na příšerné dogma středověku, kdy se lidem tvrdilo, že papež je o krok blíže k bohu, protože vůbec nejí a nevyměšuje.

Zvířatům je takový nesmysl samozřejmě znám a dokáží žít ve svém únosném socialistickém společenství instinktivně a v zájmu sebezáchovy a v relativní harmonii netoužící po nekonečném nelimitovaném hromadění. Stačí se podívat na vaši kočku. Celý život má jedny boty, jeden kabát a netahá s sebou v batohu žádné zboží.

Je logické, že bych měl navrhnout nějaké kroky, jak se k socialismu se zvířecí tváří dopracovat či alespoň přiblížit.

Jeden návrh z poslední doby světového aktivismu mě velmi zaujal a myslím si, že by mohl drasticky zbrzdit sebevražednou cestu nekonečného růstu.

Zní to jako rouhání a spoustu lidí to určitě strašně rozčílí.

Navrhuji, aby celá společnost podporovala lidi, kteří se dobrovolně rozhodnou vůbec nepracovat. Měli by dostávat životní minimum, které by jim zajistilo únosné množství potravin,měli by přístup k sociálním službám a zajistilo skromné ubytování - člověku k životu bohatě stačí jedna malá místnost. Takoví lidé by měli být oslavováni společností a nikdo by jim neměl jejich "lenost" vyčítat.

Tím by se zákonitě postupně zmenšil objem výroby a ta by se musela začít zaměřovat na výrobu věcí skutečně nutných k životu a opustit výrobu produkující hromady nesmyslů, které zavalují idiotské kapitalistické chrámy konzumu, nazývané shopping malls.

Obrovská část výrobků se vyprodukovává pod záminkou, že se dává lidem "práce" jen proto, že je na ně takzvaný odbyt na trhu. Když bychom tyto uměle zaměstnané lidi nechali nepracovat, tak se ušetří velmi mnoho energie, surovin, a tím pádem se i ušetří naše už teď z posledních sil sípající životní prostředí na zeměkouli.

Nejsem vůbec na pochybách, že by byl pořád dostatek lidí, kteří by chtěli usilovně pracovat, aby mohli zbohatnout. A když by tito lidé našli jiné lidi, kteří by se od nich nechali vykořisťovat v touze budoucího zbohatnutí, což je principem kapitalismu a cesty k "bohatství", pak budiž, nechali bychom to na jejich rozhodnutí.

Zvířecí socialismus samozřejmě předpokládá, že se začne šetřit se všemi energiemi a surovinami. Že si lidé budou stavět komunitní energeticky nenáročné domy a přiblíží se více jeden k druhému, že se dle možností lokalizuje výroba potravin, a tím se zamezí jejich, z větší míry nesmyslnému, přepravování po celé zeměkouli a následnému plýtvání, že se lidé přestanou přepravovat po zeměkouli jen za účelem turismu, že se budeme vracet k veřejné dopravě, která bude placena ze společenského produktu, že omezíme kácení lesů a budem recyklovat již vyrobené dřevo, že budou lidé stále více spolupracovat a ne soutěžit... atd...atd... Ale to už nechávám na následné kolektivní diskuzi...

Je však jasné, že se takový "socialismus se zvířecí tváří" bude vracet k základním hodnotám života v lidských komunitách, zkrátka k našim prapůvodním zvířecím hodnotám, se kterými jsme po miliony let vyrůstali a které nás udělaly lidmi.

Děkuji za pozornost.

Vytisknout