ČSSD a přímá demokracie

12. 4. 2013 / Milan Daniel

Přímá demokracie samozřejmě není všelék, má svá omezení a rizika. Její prvky nelze do českého právního pořádku implantovat bez rozmyslu a najednou. Švýcarský systém se vyvíjel sedm století a jde o neukončený, permanentní proces, který reaguje jak na změny ve společnosti, tak na vnější okolnosti. Je však i tak porovnatelně lepší, než systém, v němž vládnou strany. Prvky přímé demokracie jsou jasně definovány a s anarchií je může srovnávat jen ten, kdo to nechce vědět. Podívejme se ale na to, jak se na přímou demokracii dívá strana, která si dělí kůži medvěda, jenž bude ještě rok běhat po lese.

Je samozřejmě dobré, že zavádění jejích prvků do volebního systému oficiálně podporuje i vedení ČSSD. Pochybuji však současně o tom, že by v tomto případě strana zněla jedním hlasem. Není žádným tajemstvím, že uvnitř sociální demokracie je další, vnitřní strana bafuňářů, která si už dopředu rozděluje posty a moc. Poslední sjezd strany sice vzal krajským organizacím neomezenou moc při sestavování kandidátek a dal naopak vedení možnost v nich škrtat, je však otázka, zda to bude stačit. Někteří to mají vysezeno, jiní nemají nárok. Nejde ani tak o špatně řiditelné střely typu Jiřího Dientsbiera, jako o aktivisty z nejrůznějších iniciativ, kteří mají k ČSSD názorově blízko. Ti se na kandidátky nedostávají už z principu, protože by na zasloužilé a basu držící nezbylo místo.

Téměř čtyřicetiprocentní neúčast ve volbách svědčí mj. o tom, že voliči "nemají koho volit". Strany jim předhodí kandidátky, na nichž mají jakés takés povědomí o zlomku z jmen. Musí ale volit ne tyto kandidáty, ale celé partaje. To není demo, ale partitokracie. A když zvolený kandidát zklame, volič ho v referendu odvolat nemůže. Proč by se tedy měl takové šaškárny účastnit? Vždyť je to po každých volbách stejné...

Existuje nemalá skupina voličů, jež by dala přednost kandidátům, kteří cítí odpovědnost vůči nim, ne vůči stranickému dresu.

Česká společnost potřebuje změnu a četné diskuze na internetu dokládají stejně jako názory projevované v tisku, že je touto potřebou přímo těhotná. Před volbami se jistě vyrojí nové volební subjekty a jsem si téměř jist, že některé budou přímou demokracii akcentovat. ČSSD by měla výrazně větší podporu, kdyby takovou změnu viditelně podpořila. Nejen tím, že na změnu volebního systému položí důraz, ale i tím, že na své kandidátky umístí lidi názorově blízké, současně však progresivní a myslící vlastní hlavou.

O tom, zda je toho schopná, si však dovoluji vážně pochybovat. Nepochybuji však o tom, že jí to spočítají voliči, kteří budou mít na vybranou.

Vytisknout