Ach, ty počty

12. 4. 2013 / Pavel Táborský

Co si má řadový divák pomyslet o pracovníkovi programové agentury, která zabezpečuje dramaturgii nejmenované komerční televize, který už po několikáté zařadí do vysílacího schématu pět dílů úspěšné veselohry, takto je číselně označí a nejmenovaná televize odvysílá pouze díly čtyři. Přitom skutečný díl čtvrtý jaksi vypadne. Prý z finančních důvodů.

Když si řadový divák připomene, že onen čtvrtý díl satiricky nastavuje zrcadlo počátkům budování dnešních společenských vztahů a s lehkým ironickým nadhledem charakterizuje pokřivenost současných téměř posvátných hodnot, začne uvažovat, jestli náhodou někomu nevadí odhalení importovaného principu zbožně peněžních vztahů levně koupila, draho prodala a pozdě platila. Nebo je to snad reálný pohled na adorovaný stav konkursních řízení, kterým se tak úspěšně zaštiťuje podvodný výběr pracovníků do vedoucích funkcí?

Že by se někomu nelíbila ukázka privatizačního procesu zdravotnického zařízení a záhadná funkce soukromé lékařské praxe, případně kšeftování s léky? Pánové Klein a Pecháček ve čtvrtém dílu Básníků skutečně dokázali na vcelku malém prostoru vystihnout atmosféru počátku 90. let s poněkud trpkým humorem. Satirický náboj některých motivů však není útočný, nýbrž plný pochopení pro tápání lidí v době společenských změn.

Až jednou bude zájem a čas začít zjišťovat, kdo se podílel na zesurovění mysli a skutků části mladé generace, jistě nezůstane stranou pozornosti "přínos" sdělovacích prostředků. Je smutnou skutečností, že podstatnou informací pro řadu občanů bude i nadále rozhodně nemilá tragická skutečnost, že pubertální zpěvačce vypadla rovnátka. Obarvená kštice rádoby hvězdičky hýbe světem. Ohlupování v cizí režii a na základě cizích vzorů úspěšně pokračuje. Národ to chce, národ to potřebuje. Slova mistra Železného nadlouho zapustila kořeny. V některých novinách už dávno nejsou potřebná písmenka. Jen ta veliká. Stačí obrázky a hanbaté fotografie. Tady se nachází rozhodně daleko větší prostor pro ediční, editorské a dramaturgické zásahy. V zájmu těch dnešních i budoucích -náctiletých.

Studenti středních škol nemají rádi matematiku. Ke zvýšení jejich zájmu o bádání v oboru statistiky by mohla například přispět sada vlastních výukových projektů, které by se zabývaly druhovým zpracováním a vyhodnocením násilí ve filmech, televizních programech a počítačových hrách. Cílem by bylo vypočítat, kolik kopanců do všech částí těla, speciálně do mužského rozkroku, kolik direktů na bradu, solar plexus a jiné součásti korpusu už režiséři, animátoři a tvůrci počítačových her naordinovali dětem a mládeži k zafixování do jejich původně úměrně zatížené paměti v jistém časovém úseku.

Kolik hektolitrů krve proteklo do kanálů, kolik mozků se rozfláklo o zdi a traverzy, jaké množství poničených obličejů a různých údů musela průměrná dušička od raného dětství absorbovat. Zvlášť pozoruhodnou kategorií by mohlo být vyhodnocení předkládaných způsobů sexuálního násilí, realizace vražd, expedice drog a deviantního chování včetně posouzení vlivů na současnou realitu v oblasti kriminality. S přihlédnutím k interdisciplinárním vztahům by bylo možno konstatovat, jak se prostřednictvím tohoto převážně importovaného hnoje daří ničit hodnotovou orientaci, převážně té kulturní hodnoty nejpodstatnější -- úcty k životu. Výsledky svého bádání by pak mohli zveřejnit.

Pan Adrian Sarbu, prezident společnosti CME, pod kterou patří ta jedna nejmenovaná komerční televize, působil v Rumunsku jako ministr kultury. Navíc je vzdělán v oboru filmového umění. Dá se proto předpokládat, že část zisku jím řízené instituce uvolní na zakoupení vysílacích práv 4. dílu "básnické pentalogie". Aby se příslušný dramaturg sám nemusel podezřívat z neznalosti číselné řady od jedné do pěti.

Vytisknout