Chudoba a chudoba

1. 4. 2013 / Václav Dušek

Z Vatikánu do Prahy cesta předaleká. Papež František pravil, že církev musí býti chudá, a vyslovil se i k papežským červeným botkám -- skončila prý doba karnevalu, tak nějak to řekl sluha Boží, obdivovatel Františka z Assisi, přítel Ježíše i jeho matičky Marie. Nu, v Praze se slova pastýřova asi neslyší, majetek nade vše -- kdo vládne penězi, má i moc nad lidmi; ekonomické špičky církve svaté nezahálely, nezahálejí, u nás jistě ne, že, pane kardinále? Vy jistě dobře znáte modlitbu Františka, nevelkého vzrůstem, ale obra duchem, prostého a čistého jako krajíc chleba... a pro připomínku první slova z modlitby milovníka všeho živého na této maličké křehké zemi. Milý pane, udělej ze mne nástroj svého míru, abych vnesl lásku, tam kde vládne nenávist...

Vláda se chystá prý národ jaksi překvapit v souvislosti s církevními restitucemi. Věřím, protože překvapuje neustále svou neumětelskou vášní bořit a mám silnou obavu, žel, že následující kormidelníci bárky zmítané v oceánu Evropa nebudou o mnoho lepší. Rád se budu mýlit! Pane, dej, aby světští mocní pobrali maličkou hrst rozumu... a církevní hodnostáři sloužili duchovním hodnotám, aby jim zašla chuť mamonit, neboť království Tvé nesnese pleticháře! Františku, na stokrát pozdravujeme Tebe. Svatá slova si vyřkl. Jiný František, básník pravdy, řekl: Chudoba z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad...

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 2.4. 2013