EXKLUZIVNĚ Cyril Svoboda: Rath je ve vazbě v rozporu s Ústavou

24. 5. 2012 / Martin Kunštek

Na svém facebooku zveřejnil stanovisko, podle něhož je dosavadní postup orgánů činných v trestním řízení v cause Rath v rozporu s Ústavou.

„Ohledně imunity poslanců počítá Ústava se dvěma úkony, mezi kterými je podstatný rozdíl: se zadržením poslance a s jeho trestním stíháním.

• A. Prvním úkonem je zadržení poslance, je-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. K němu je potřeba souhlas předsedkyně Poslanecké sněmovny. Předsedkyně sněmovny může rozhodnout jen o zadržení. Nemůže rozhodnout o jeho trestním stíhání. Přesně to se stalo. Zadržení ale může trvat nejdéle dva dny!
• B. Zásadně odlišným úkonem je trestní stíhání poslance. Ústava stanoví : Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. K tomu v případu Davida Ratha Sněmovna souhlas nikdy nedala. Nelze ho zatím trestně stíhat. Protože však lze vazbu uvalit jen na osobu, která je trestně stíhána, je podle mě postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s Ústavou.“, vysvětluje Cyril Svoboda.

Podle jeho názoru by tedy poslanec Rath měl být ponechán na svobodě do té doby, dokud Sněmovna nedá souhlas k jeho trestnímu stíhání. A to se může stát až nejdříve 6. června, kdy se má Sněmovna tímto bodem zabývat na své plenární schůzi. „Dokud tedy Poslanecká sněmovna na své schůzi nevydá poslance Davida Ratha k trestnímu stíhání, měl by být ponechán na svobodě. Jeho trestní stíhání lze zahájit až po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o vydání ke trestnímu stíhání,“ konstatoval pro Britské listy bývalý předseda Legislativní rady vlády.

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL jde o mimořádně závažné procesní pochybení. „Rozhodnutí o trestním stíhání musí podle Ústavy zůstat v rukou Sněmovny jako celku. O stíhání poslance nemůže rozhodnout jeden poslanec, byť by šlo o předsedu Poslanecké sněmovny.... Předseda Sněmovny nemůže mít silnější pozici než prezident republiky s právem milosti. I pro předsedkyni Sněmovny platí Ústava a je povinna ji dodržovat, jak se zavázala ve svém poslaneckém slibu,“ řekl Cyril Svoboda.

Dodal, že v žádném případě nechce aspirovat na roli obhájce Davida Ratha, ale jde mu o spravedlnost a dodržování Ústavy. „Představte si, že 2 poslanci spáchají identický skutek. Jednoho na místě zatknou a druhému se podaří utéct. To by ten první měl sedět a druhý požívat dobrodiní Sněmovny?“, řekl Svoboda Britským listům. V zájmu zachování ústavního principu rovnosti před zákonem byl podle něj vypracován Trestní řád, který stanoví jak se má postupovat v trestním řízení. Od vyšetřování, přes obvinění, obžalobu až po soudní stíhání. Nejde přitom o hnidopišské bazírování na detailech, nebo bezdůvodnou buzeraci policie. „Zákonné a ústavní postupy musí být dodržovány, abychom se jednoho dne nedočkali toho, že trestní stíhání bude zahájeno odsuzujícím rozsudkem a teprve poté bude policie vyšetřovat a shánět důkazy na podložení rozsudku“, řekl Cyril Svoboda.

Proces s poslancem Rathem vzbuzuje řadu otázek týkajících se fungování orgánů činných v trestním řízení a justice. Všechny chyby, které se v tomto mediálně sledovaném případě dějí budou mít zásadní dopad na důvěru občanů v právní stát. Jak má prostý občan věřit, že justiční orgány a policie budou jeho případ řešit spravedlivě, nestranně a podle zákona, když vidí tolik chyb v případe procesu s poslancem?

„Myslím si, že to je mimořádně vážné. Kromě ministra vnitra bych hlavně kladl otázky státní zástupkyni, která dlouze veřejně komentuje každý úkon v případu pana Ratha, ale evidentně pečlivě nečte ústavu,“ konstatoval Svoboda na facebooku.

Podle jeho vyjádření mu jde hlavně o autoritu státu a orgánů činných v trestním řízení. „Nezabývám se otázkou viny Davida Ratha. Tu ať posoudí soud, “ uvedl na závěr Svoboda.

A jaký by byl správný postup? Předsedkyně Sněmovny měla neprodleně svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Poslanci by se byli schopni minulý týden sejít bez problémů. Většina z nich stejně byla v Praze protože probíhaly schůze výborů. Odvolat výjezdní zasedání jednoho výboru (zemědělského) by vůbec nebyl problém. Proč to neudělala je otázka. Je snad paní Němcová nekompetentní, nebo úplně blbá? Řada poslanců si to myslí.

23. 05. 2012 Martin Kunštek: Informace z utajeného jednání mandátového výboru ZDE